Chůze nám zkrátka slouží hlavně jako prostředek k přesunování z místa na místo. Vydáte-li se však pěšky někam dál, třeba na výlet, může jednoduchý pohyb vašemu tělu prospět stejně tak jako i ublížit. Jak tedy chodit správně, aby nám chůze neškodila?
Proč chodit víc, než je nutné
Chodit může každý, kdo nemá nějaký závažný zdravotní problém a je jedno, zda jste ve skvělé kondici, nebo jsou naopak vaše sportovní výkony dosti slabé. Chodit se učíme od chvíle co se sotva v roce postavíme na vratké nožky a neměli bychom se zastavit ani v pokročilém věku. Odborníci doporučují hodně chodit i seniorům. Hlavní výhodou chůze bezesporu je, že se dostanete na vzduch a vydáte nějakou energii. Máte-li raději společnost, vyjděte ve dvou nebo ve skupině. Během chůze spolu můžete v klidu probrat spoustu věcí, což například při jízdě na kole pokaždé nejde.
Chůze má mnoho dalších významnějších pozitiv. Můžeme ji brát např. jako jednu z možných prevencí proti zlomeninám. Do pohybu se totiž zapojuje až polovina kosterních svalů a ty pak klouby a kosti lépe zpevňují.
Pohyb, tedy i chůze, rovněž chrání naše srdce. Dle statistik se infarkt myokardu těm, kteří pravidelně chodí, vyhne téměř v polovině případů.
Chůze je navíc celkem nenáročná na koordinaci a je vhodná pro každého, kdo chce, případně musí shodit nějaké to kilo své nadváhy. Budete-li chodit rychleji, i nadbytečných kilogramů se rychleji zbavíte.
Ptala jsem se několika „chodců“, co je nutí vyrazit na pěší procházku. Mezi odpověďmi zaznělo i to, že rádi poznávají kraj a ocení, když se během svého výletu něco dozvědí. Nemusíte mít za cíl zrovna nějaký hrad nebo jinou pamětihodnost s průvodcem – většina turistických tras je plná informačních tabulí, které výletníky upozorňují na místní faunu a floru, historii nebo připomenou i pověsti a legendy.
Jiný turista mi odpověděl prostě: Při chůzi se mi nahrne krev do hlavy a pak se mi lépe přemýšlí a pracuje, když se vrátím
. Na tom také něco bude.
Zásady pro „zdravou“ chůzi
Postoj těla a rytmus chůze
Důležitý je samotný postoj těla, tedy správné držení hlavy, která je v prodloužení páteře, stejně tak i trupu, což znamená nehrbit se, nevystrkovat břicho a podsadit pánev, která systematicky rotuje. Zásadou správné chůze je podle MUDr. Miroslava Havrdy z České podiatrické společnosti a Centra komplexní péče o nohu Zdravá noha osově dobré postavení nosných kloubů dolních končetin. Dále musí dojít ke kvalitní absorpci nárazu nebo důkladnému přenesení těžiště na přední nohu, od které se následně dynamicky a kvalitně odrazíme
. Soustřeďte se na to, abyste nejprve došlápli na patu a postupně plosku „odvinuli“ až k prstům nohy. Takto pružná chůze odlehčí páteři a šetří klouby.
Chůze musí být v první řadě harmonická a stabilní. Například různá délka kroků ovlivňuje zatěžování nohou, které je pak rozdílné a vede k nerovnoměrné svalové práci celého těla a ve výsledku nás mohou bolet například záda. Stejně tak se soustřeďte na stejnoměrné kladení chodidel po ose chůze.
Důležitou roli sehrávají i kolena, která vždy směřují dopředu. Někteří „chodci“ mají tendence vytáčet je do stran. Pomoci by jim mohlo zpevnění paty při vykročení a směřování kroku za placem.
Příčin, které způsobují při chůzi problémy, je hned několik:
Mohou být jak vrozené, což je onemocnění mozku a míchy, např. DMO, meningomyelokéla, mozečkové syndromy, dále vrozené vady kloubů, svalů či vazů zejména dolních končetin, např. dysplazie kyčlí, vbočená noha se zkrácením Achillovy šlachy, různě dlouhé dolní končetiny, myopatie, hypermobilita atd. Nebo získané, což jsou ploché nohy, skolióza páteře, stavy po úrazech pohybového aparátu, jednostranné zatěžování dolních končetin, obezita, artrózy nosných kloubů aj.
, vysvětlil doktor Havrda a dodal: Nejčastěji se v ordinaci setkávám u dětí se syndromem hypermobility, u dospělých s artrózou nosných kloubů a se stavy po úrazech.
Zkuste se na svoji chůzi soustředit. Pokud zjistíte, že něco možná není v pořádku, vyhledejte lékaře a poraďte se s ním, protože, jak varuje doktor Havrda, tělo tvoří jeden celek a každý živý organismus má kompenzační mechanismy, jak „napravit“ původní problém i za cenu vzniku jiného. Například při nestejné délce dolních končetin vzniká kompenzační rotoskolióza páteře, asymetrické rozložení tlaků na chodidla, a to jak při stoji, tak při chůzi, kdy se asymetricky zatěžuje Achillova šlacha, pokrčuje se koleno delší nohy a jde se po špičce kratší končetiny.
Vhodná obuv
Kromě techniky chůze záleží na zvolené obuvi, která může být jak prevencí, tak prostředkem k nápravě zmíněných problémů. Právě v případě bot se rozhodně nevyplácí šetřit. Při jejich výběru myslete jak na své zdraví, tak na to, že chůze je jinak finančně nenáročná a vlastně, omezíte-li různé dopravní prostředky, se vám tato investice velmi rychle vrátí.
Boty musejí být vždy pohodlné a nikde nesmějí tlačit. Důležité jsou rovněž ponožky, které by vždy měly přesahovat horní okraj boty, jinak by nás po nějaké době mohl nepříjemně tlačit a aktivní relax v přírodě změnit v procházku peklem. Ve vyšším věku je v mnoha případech velmi dobré používat speciální ponožky zlepšující žilní návrat krve dolních končetin.
Kde chodit?
Silnice se stavějí pro koně a pro obchodníky,
napsal v devatenáctém století americký filosof Henry David Thoreau v eseji „Chůze“, a měl pravdu. Funkce silnic je jiná než vycházka. Mnohem lepší jsou cesty polní a lesní. Nemusíme myslet jen na Thoreauaovu snahu o navrácení člověka do přírody, kde si uprostřed zdánlivě ničeho mnohem lépe odpočine. Mysleme spíše na naše klouby a páteř, kterým chůze po tvrdém terénu hlavně díky úderům při došlapu na tvrdou zem jednoznačně příliš neprospívá. Na druhou stranu to není takové zlo, jako pozvolna chátrat doma v papučích. Navíc nejrůznějších silnic a asfaltových cest je v krajině tolik, že i kdybyste se snažili sebevíc, určitě na některou z nich během vašeho výletu narazíte.
Foto: SXC
ČLÁNKY DO MAILU