Obsahují látku proti kašli, slibují ochranu mozku a srdce. Z trhu musí pryč

Takové účinky ale u N-acetylcysteinu, známém také pod názvy syntetický acetylcystein, N-acetyl-L-cystein nebo zkratkou NAC, nebyly klinicky doloženy a v medicíně se acetylcystein používá z jiných důvodů. Je to k léčbě vlhkého kašle a nitrožilně ve vysokých dávkách pak jako antidotum (protijed, pozn. red.) paracetamolu, vysvětluje Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz. Jako léčivá látka tedy pomáhá ředit a vykašlávat hleny nebo pod dohledem lékařů při akutních otravách, kdy pacientovi selhávají játra po užití vyššího množství některých léků proti horečce a zánětu.

Léčí kašel a otravu

V organismu je N-acetylcystein skutečně důležitý pro tvorbu glutathionu, což je silný antioxidant podporující imunitu a detoxikaci. A právě o to se podle Pavly Horákové prodejci doplňků stravy opírají. Stejně jako o to, že se látka v těle přeměňuje na aminokyselinu cystein. Samotný cystein pak výrobci přidávají do proteinových nápojů s příslibem růstu a udržení svalů nebo posílení kostí.

To, že organismus získá přirozeně nějakou látku, kterou dokáže využít ve svůj prospěch, ovšem neznamená, že s požitím doplňku stravy, kde je přidána tato látka uměle vyrobená, se dostaví stejný nebo prodejcem slibovaný efekt. Významná část doplňků stravy s N-acetylcysteinem je doprovázena neověřenými informacemi, potvrzuje vedoucí Ústavní lékárny IKEM Michal Hojný.

N-acetylcystein má za sebou klinické studie, je bezpečný a účinný, ale jako látka pro pacienty, kteří si potřebují odkašlat nebo mají akutní otravu paracetamolem. Jakýkoliv další efekt, který je obchodníky popisovaný, není založený na důkazech, vysvětluje lékárník. Dodává, že třeba deklarované antioxidační účinky lidé získají i ze širokého spektra vitamínů běžně dostupných i ve stravě. Takže užíváním N-acetylcysteinu pacient žádnou zásadní změnu v oblasti zdraví rozhodně nepozná, upozorňuje Michal Hojný.

Přečtěte si také:

Lékový ústav zakázal plošně většinu doplňků stravy s melatoninem pro lepší spaní

Na trhu nelegálně

V úvodu článku zmiňovaný doplněk stravy a většina dalších aktuálně nabízených v e-shopech podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ovšem v internetových obchodech či jinde nemá co dělat. Výrobky, které se podávají perorálně a obsahují N-acetylcystein v jednotlivé dávce 200 mg a více nebo v denní dávce 600 mg a více, považuje SÚKL za léčivé přípravky, uvádí úřad v aktuálním stanovisku zveřejněném na webových stránkách. A jako léky tedy musí být i uváděny na trh a prodávány.

Ke konstatování vedlo SÚKL to, že na trhu se objevují složením identické doplňky stravy s N-acetylcysteinem jako ty, jež loni a letos již zakázal. Je-li výrobek kvůli svému obsahu či doporučené denní dávce přeřazen z doplňků stravy mezi léčiva, lze podle SÚKLu očekávat, že další výrobek s identickým obsahem a doporučenou dávkou bude rovněž považován za léčivý přípravek bez jakýchkoli pochybností.

Zveřejněná informace o rozhodovací praxi cílí sice především na obchodníky, důležitá je ale i pro zákazníky. Pokud si nakoupí na internetu potravinu, jež je ve skutečnosti lékem, riskují, že se nejenže nedostaví slibované účinky a tobolka bude mít jiný obsah, než je na obalu, ale také že se přijdou zdravotní potíže v podobě nežádoucích účinků.

I o třetinu silnější než léky

Pacienti s akutním onemocněním dýchacích cest v lékárnách koupí hned několik volně dostupných preparátů s N-acetylcysteinem. Mají formu sirupu, šumivých tablet nebo pastilek. Jak upozorňuje vedoucí lékárny IKEM, u volně prodejných léků, jejichž účinky jsou doložené a sledované po celou dobu používání, je ovšem účinné látky méně než u některých prodávaných doplňků stravy.

Běžná dávka ve volně prodejných léčivech je 600 mg, což je maximální doporučená dávka u dospělého. Výjimečně lze použít u úzké skupiny pacientů i dávku 800 mg. U doplňků stravy jsou na trhu výrobky, u nichž podle výrobců a prodejců dávka obsahuje i tisíc mg acetylcysteinu a zaznamenal jsem i výrobek, u nějž obsah této látky nebyl uveden vůbec, upozorňuje Michal Hojný. 

Ve vyšších dávkách se přitom zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků, jež mohou být také silnější. Mezi nežádoucí účinky patří třeba bolesti břicha, vyrážka, svědění, ale také závažnější zdravotní stavy, jakými je třeba pokles krevního tlaku nebo angioedém, tedy otok kůže či sliznic, dodává farmaceut. Právě kvůli nim se přípravky s obsahem nad 200 mg, respektive 600 mg a vyšším řadí k lékům, nikoliv mezi potraviny a doplňky stravy. 

Přečtěte si také:

Takhle lžou lékoví šmejdi. Tvrdí, že vyléčí srdce i cukrovku, za neúčinné léky inkasují tisíce

Pro koho NAC není vhodný

Protože u doplňků stravy nejsou příbalové letáky, zákazník se také pravděpodobně nedozví, že N-acetylcystein není doporučovaný v těhotenství, protože nikdo nezkoumal jeho vliv na nenarozené dítě. A ve vyšších dávkách ani pro menší děti a u těch nejmenších je zcela zakázaný. 

Léky s touto účinnou látkou nejsou vhodné pro lidi s vředy v žaludku či dvanáctníku, při astmatu nebo při nesnášenlivosti histaminu. Při užívání některých antibiotik pak musí být mezi nimi a užitím acetylcysteinu nejméně dvouhodinový rozestup.

Zvýšené opatrnosti je třeba, pokud N-acetylcystein užívá pacient, jenž bere i léky s nitroglycerinem (např. při angině pectoris), protože může dojít k zesílení rozšiřování cév a snížení schopnosti krve se srážet.

I kvůli tomu je bezpečnější látku si zakoupit přímo z rukou lékárníka než jako potravinu, kterou mu e-shop pošle běžným kurýrem. Důvodem, proč preferovat volně prodejná léčiva, je ten, že u nich vám výrobce garantuje obsah. V případě N-acetylcysteinu jsou také levnější. Balení o cca 20 šumivých tabletách, 30 sáčcích nebo 24 pastilkách vyjde kolem 150 korun.

To ovšem neznamená, že by zákazníci léky na kašel měli kupovat kvůli podpoření imunity, antioxidaci či k čemukoliv jinému, než k čemu jsou určené. Minimálně proto, že ani léčivo takový efekt nepřinese, neboť k tomu neslouží a tento efekt nebyl prokázán v jeho klinických studiích. Pádným důvodem je i to, že pokud člověk užívá lék v rozporu s příbalovým letákem, riskuje místo benefitu spíše zdravotní potíže.

Sílící trend? Ani ne

Zákaz doplňků stravy s nadlimitním množstvím acetylcysteinu přichází ve chvíli, kdy sice tyto výrobky na trhu jsou, na rozdíl třeba od melatoninu ale poptávka po nich raketově růst nezačala.

Ze zkušeností Lékárna.cz vyplývá, že zákazníci nakupují přípravky s acetylcysteinem pro léčbu vlhkého kašle. Patří také k pětici produktů, které jsou nejprodávanější v sortimentu sportovní výživy. Poptávka po tomto zboží ale nijak výrazně neroste a jako téma není zmiňováno ani v online poradně.

To dokládá i statistika SÚKL. Ve vztahu k obsahu této účinné látky Ústav v letech 2023 a 2024 přeřadil do skupiny léčivých přípravků dva výrobky, sděluje Gréta Rakašová z tiskového oddělení ústavu.

Za porušení zákazu pokuta

Doplňky stravy se řídí stejnými pravidly jako potraviny. Neměly by sice zákazníkovi poškozovat zdraví, zároveň jejich výrobci před uvedením na trh u nich, na rozdíl od léčiv, nedokládají ani jejich účinnost, ani bezpečnost. 

Nemusí doložit ani to, že obsahují skutečně, co je uvedeno na obalu, a to v množství, jaké je psáno. Zpětně to nicméně může ověřit Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Doplňky stravy nekontroluje plošně, ale namátkově.

Kontroly dělá také SÚKL při podezření, že doplněk stravy není potravinou, ale ve skutečnosti lékem a jako takový musí mít za sebou klinické zkoušky i registraci. Rozhodnutí tom, zda výrobek považovat za léčivý přípravek, může záviset jak na obsahu účinné látky, tak na informacích uvedených na obalu. Cílem je odstranit jakékoliv pochybnosti o charakteru daného výrobku, vysvětluje v obecné rovině Gréta Rakašová z tiskového oddělení ústavu.

Pokud SÚKL při kontrole jednotlivých doplňků stravy zjistí, že někteří prodávají ty s nadlimitním obsahem N-acetylcysteinu, ve správním řízení prodej zakáže. Za porušení zákazu pak výrobci či dovozci hrozí pokuta až 20 milionů korun. V případě, že se výrobek po jeho přeřazení mezi léčivé přípravky dovozce nebo výrobce nadále prodává bez povinné registrace, dochází k nelegálnímu zacházení s léčivým přípravkem bez odpovídajícího povolení, což představuje přestupek dle zákona o léčivech, podotýká Gréta Rakašová.

Jak ale v minulosti redaktorka Vitalia.cz zjistila u hojně rozšířených doplňků stravy s melatoninem, pokutu tehdy SÚKL neudělil žádné firmě, ačkoliv melatoninové doplňky stravy se v ČR nelegálně prodávaly ve velkém a některé i po zákazu. Pokuta zcela jistě nepadla ani v případě acetylcysteinu, a to proto, že SÚKL zatím zakázal jen dva doplňky stravy. Podle Gréty Rakašové zatím ústav nevedl žádný soudní spor, ve kterém by dovozce či výrobce rozhodnutí úřadu napadal.