Nechápem, ako môže byť mikroorganizmus patentovaný, najmä ak sa (podľa tvrdenia spoločnosti) nachádza aj v materskom mlieku. Danone je stvoriteľ alebo čo?
1) Když se to hodí, tak Danone tvrdí, že jeho baktérie jsou přirozené.
2) A na druhé straně jsou patentované, což s přirozenými baktériemi neuděláte.
Jinak řečeno, v České republice mohou firmy lhát jako když tiskne a trestné to není. Podle vnitřní morálky firem, některé firmy, jako třeba Danone, lžou jako když tiskne, protože můžou a protože ochrana spotřebitele v Česku je nulová. Ne nadarmo nám říkají popelnice Evropy.
Takže lež je běžný marketinkový nástroj firem jako Danone. Danone ovšem zapomnělo, že ne všude si to nechají líbit, a tak Danone má za sebou nesčetné problémy a soudy za lži i jiné nekalé praktiky v mnoha státech. Ale jak říkám, v Česku je lhát spotřebitele naprosto beztrestné, zde jde i to, co neprojde ani v Rusku či Kambodži.
Jednoduše si dejte dohromady ad 1) a ad 2) a přidejte si, že pro Danone je lež běžnou taktikou, což je objektivně dokázáno mnoha soudními procesy, které Danone prohrálo, a předpokládejte, že řeči Danone nejsou čistá pravda, ale také lež či pololež.
dovolte mi se drobně podělit o názor. Za poslední rok jsem sečetl asi 12 bakalářských či diplomových prací na téma reklama a to nejen od studentů, ale také od zkušených marketingových odborníků z praxe, kteří u nás studují. Všechny závětry vyznívaly stejně.
Bez nelegální reklamy to dnes vůbec nejde. Dodržování zákonů si nemůže v obrovském převisu konkurence nikdo dovolit. Názory se však liší v jedné zajímavé otázce:
Je důsledkem všudypřítomné klamavé a protiprávní reklamy spíše to, že lidé kupují více (absolutní spotřeba) nebo to, že lidé kupují od jiných obchodníků (přetahovaná o jistého zákazníka). Úvahy studentů na toto téma mne velmi zaujaly a v mnoha ohledech i překvapily.
Otázka tedy zní? Můžeme Danopne vyčítat to, co dělá možná jen "v jiném kabátku" úplně každý její konkurent? (Nebo si myslíte, že nedělá?)
ČLÁNKY DO MAILU