Stanley, připomněl jste mi dobu mého zaměstnání. Už jenom ten stres, který zaměstnavatel vyvolával, že každý je nahraditelný a ztráta zaměstnání hrozí denně...dnes si člověka v práci neváží. Postoj zaměstnavatele pak vytvoří na pracovišti příšerné mezilidské vztahy, kdy se zaměstnanci navzájem podrážejí a intrikují, jen aby oni si udrželi to pracovní místo. Přičtěme tu diskriminaci žen- mladá žena má malé děti, což je problém, a když děti vyrostou a žena se už může plně věnovat práci, je už prý stará...všechno špatně.
Ono nejde o to mít druhé či třetí auto v rodině- jde o to poplatit všechny daně a účty, a ještě stihnout z toho zůstatku trochu důstojně žít!
Radši jsem utekla za hranice. Jedno z nejlepších rozhodnutí mého života.
Přeji všem jen dobrá rozhodnutí, dřív než za vás rozhodnou jiní.