Názor k článku ADHD děti, ADHD rodičů, ADHD společnosti od Mikyna - Většinou s doktorem Hnízdilem a jeho články souhlasím,...

Většinou s doktorem Hnízdilem a jeho články souhlasím, ale tentokrát ne tak docela. Jednak článek hlásá, že se v něm bude pojednávat o ADHD, ale kazuistika (nebo spíš její část) je o chlapci s agresivitou a možná takového "dříví-v-les-oidního" :-).. Nikde ani zmínka o tom, zda byl chlapec na dalších odborných vyšetřeních, protože bohužel spousta lidí i v mém okolí používá dnes už zlidovělou na mou osobou naprosto nenáviděnou větu "no jo, dneska už je holt každej spratek ádéhádé" (doprovázeno ironickým úšklebkem)... S dítětem je potřeba zajít na psychiatrii, neurologii, k dětskému psychologovi a protože je dětských psychiatrů jako šafránu, opravdu se touto diagnózou velmi VELMI šetří (o možnosti nechat se diagnostikovat v dospělosti nemluvě, spousta psychiatrů to u dospělých nedokáže, nemá na to znalosti ani zkušenosti). Pan Hnízdil zmiňuje knihu Digitální demence. Snad tu knihu četl. 　 Já tedy ano. Pan autor použil několik vědeckých důkazů, které se dají při nejlepším považovat za velmi sporné a já tady z fleku jsem schopna vygooglit dalších několik podobných prací s opačným výsledkem - tedy že výpočetní technika - počítače, chceme-li, mají na lidské myšlení vliv pozitivní. Takže citované literatury je ve článku počertech málo na to, aby to pan Hnízdil považoval za jediný výsledek pro své obdivovatele. A ti (a to jsem si naprosto jistá) to teď budou linkovat všude, kde se dá, a najednou zase bude hojně rozhovorů s různými lesanami, co "vyléčí" ADHD vytamínem C. Známe takové, že? Možná by tak léčily i diabetes, co já vím. A co se týče toho opět oblíbeného klišé, které už taky zlidovělo: žijeme ve stresu! Nemáme na děti čas! --- Pan Hnízdil by si možná mohl projít historii pedagogiky a tedy i to, jak se v průběhu času měnil pohled na rodinu, na její fungování potažmo na výchovu dětí. Nemáme na děti čas? Úsměvné. Naopak - dnešní doba je dobou kultu dítěte. Dítěti se obětuje všechno, rodiče se dřou pro to, aby se jejich děti měli dobře. (Mluvím o nás - středoevropanech, prosím pěkně.) A že jsme ve stresu? A co za války? A ve středověku? To by podle teorie pana Hnízdila musela být planeta plná lidí s ADHD a naopak by se "léčili" jedinci dnes označovaní za neurotypické. A ještě jednu věc zmíním - existuje několik studií o tom, že ADHD existuje od samého počátku lidstva a tehdy to byla výhodná vlastnost, nikoli porucha. Jako má někdo blond vlasy a modré oči, tak někdo jiný je zase divočejší a má prudší reakce a rychlejší reflexy. Někdo hlídal oheň, my s ADHD lovili králíky. 　 Mohla bych ve výčtu sporných informací z článku pokračovat, ale už mě to přestalo bavit. Jdu ulovit králíka. PS: Já mám diagnózu ADHD stejně jako mé tři dcery.