Názor k článku ADHD děti, ADHD rodičů, ADHD společnosti od Marki - Mám dítě s diagnózou ADHD. Nikdy jsem netvrdila,...

Mám dítě s diagnózou ADHD. Nikdy jsem netvrdila, že je nemocné, ani mne to nenapadlo. Vlastně jsem ani nikdy nechtěla chodit k lékařům apod... Ano mé dítě je živé, hůř se soustředí, občas výbušné. V žádném případě však není agresivní ani zlé. Je to klučina se srdcem na dlani, který je nápomocný při každém bezpráví, chce mít spoustu přátel, respektuje autoritu. Není to dítě, které by vysedávalo u PC, i když by jako teeneger velmi rád (je mu 12 let). Chodí do skautu, horolezeckého kroužku, hodně čte. Je to zvídavý a chytrý kluk. Problém nastal až nástupem do školy, kdy se učitelům nehodil do tabulek. Ano není tzv. "tabulkové dítě", ihned nás odeslali do poradny a poté nastal kolotoč neurologie, psycholog, psychiatr. V žádném případě nám nikdo nikdy nenabídl antidepresiva, ty opravdu s ADHD nemají nic společného. Ty mohou maximálně kompenzovat úzkost vzniklou frustrací dítěte, kterému se nejde soustředit, ačkoli by moc chtělo. Takže jak už někdo v příspěvcích zmiňoval, pan doktor nepíše o ADHD jako takovém, ale o dítěti agresivním.
Jsme pracující rodiče, synům se věnujeme rovnoměrně, řekla bych, že až moc. Názory jako "někdo si chce očistit svoje svědomí apod." mne urážejí. Jsou věci, které neovlivníte. A dnešní doba je taková, že pokud dítě nezapadá, rychle ho pošle k lékaři, aby to vyřešil. Všichni dospěláci, kteří musí uživit rodinu,jsou vystresovaní. Manželé se nevídají, nemají čas si povídat, jen si předávají informace. Děti tráví spoustu času ve škole a potom v kroužcích. Snažíme se to kompenzovat dětem večer a o víkendech. Je hezký názor, že si každý musí utřídit své priority. Nedovedu si však představit, že bych byla s dětmi doma do doby než odrostou. Z jednoho platu bychom to nezvládli... Platy jsou nízké a i základní věci jsou celkem drahé. Moc bych chtěla být doma, vše prožívat v klidu, od ranního vstávání až po večerní ukládání k spánku. Nemůžu si ale dovolit být doma. A odmítám se cítit provinile, že musím chodit do práce a nemohu se na 100% věnovat dětem.