Půst je sice ponejvíce spjat s Velikonocemi, avšak kromě velikonočního půstu se lidé obvykle postili i v době adventu. Oproti velikonočnímu půstu však nebyla pravidla ohledně jeho dodržování tak striktní. Dá se říci, že každý si mohl sám zvolit, do jaké míry se jimi bude řídit, a to podle svých možností a rozsahu, v jakém měl v úmyslu očistit své tělo a ducha.
Co se dozvíte v článku
Tradice adventního půstu
Advent již započal, přičemž většina lidí ho chápe jako dobu předcházející Vánocům, během níž obstarávají dárky a věnují se přípravám na Štědrý den. Pro naše předky však měl spíše duchovní význam, představoval čas, kdy se oddávali půstu.
Půstem věřící dokazoval, že dokáže ovládat své touhy, překonat pro svou víru různé těžkosti a oprostit se od hmotných statků. Předvánoční půst měl věřícího vést k pokoře, rozjímání a vnitřnímu zklidnění, mimo urovnání svého vztahu s Bohem byla tato doba určena i k napravení vztahů se svými blízkými a věnování se sobě samému.
Pomineme-li duchovní rozměr, prospíval půst lidem také zdravotně. Zároveň odpovídal tehdejšímu životnímu rytmu, kdy na zimu bylo jídlo lidem přirozeně méně dostupné, což se odrazilo na jejich stravě, která byla oproti zbytku roku chudší a méně pestrá. Vydatnější jídlo se pak šetřilo na oslavu narození Ježíše Krista a zimního slunovratu.
Podoba předvánočního půstu
Pro postní dobu bylo příznačné odepřít si jak zábavu, tanec a zpěv, tak alkohol a určité pokrmy, zejména ty obsahující maso. Výjimku tvořilo rybí maso, typické postní jídlo dříve zahrnovalo i maso z raků, hlemýžďů, žab a některých vodních ptáků. Kromě masa se zhruba do r. 1900 nejedlo ani mléko, vejce či sýry, zkrátka žádné živočišné produkty.
Naopak co se smělo jíst, byly luštěniny, obiloviny, ovoce a zelenina. Máslo a sádlo se pak nahrazovaly rostlinnými oleji. Před Vánoci byste tedy na stolech našich předků nalezli třeba brambory či polévky a kaše zhotovené například z hrachu. K dobru přišla rovněž kořenová a kvašená zelenina nebo ovoce.
Délka a podoba půstu se měnila v závislosti na daném období a zemi. Původně se měl předvánoční půst zahajovat 7 týdnů před Vánoci, zvykem bývalo s ním začít dokonce už na sv. Martina, tedy 11. listopadu.
Dle jiných pramenů se půst držel 40 po sobě jdoucích dnů, podobně jako tomu je u velikonočního půstu. Údajně již v raném středověku se doba adventního půstu ustálila na čtyři týdny před Vánoci, přičemž půst trval až do Štědrého dne. Přesněji přestával v momentě, kdy na obloze vyšla první hvězda.
Role půstu v současnosti
V nynější době tradici zachovávají především pravoslavní. Mnoho lidí nějakou formu půstu sice dodržuje i dnes, ale jeho podoba se od té původní značně liší. Zkracuje se zejména jeho délka, často se jedná pouze o Štědrý den, po nějž se lidé postí.
Odříkání se mimoto může týkat pouze omezení sladkostí či jakékoli jiné potraviny nebo nařízení si po tuto dobu digitálního detoxu. Možností, jak adventní půst uchopit, je celá řada. Záleží pouze na vás, na co se v rámci něj hodláte zaměřit a jaký zlozvyk se po tento čas pokusíte si odepřít.
Zkoušeli jste někdy půst jako cestu ke zdraví či hubnutí?
Jak o adventním půstu upravit svůj jídelníček?
Pokud byste se tentokrát o adventu postit chtěli, ale nevíte, jak tomu uzpůsobit svůj jídelníček, přinášíme vám pár rad. Ještě předtím je však nutné podotknout, že držet půst není vhodné pro všechny, nýbrž jen pro zdravé dospělé jedince. Chronicky nemocní, těhotné či kojící ženy a děti by s ním začínat neměli.
Obecně se po čas půstu doporučuje zmenšit porce jednotlivých chodů. Nejspíše vás nepřekvapí, že byste v postní době měli oželet maso. Nejenže se na trávení masa vydá spousta energie, ale rovněž v sobě maso z velkochovů obsahuje různé další látky, které vašemu tělu nepřinášejí žádný užitek. Tělu tedy jen prospěje, pakliže ho na nějakou dobu ze stravy vyřadíte.
Možná vás k rozhodnutí to vyzkoušet přesvědčí fakt, že již po pár dnech od vysazení masa se řada lidí cítí méně unavená. Pakliže se však bez masa na tak dlouho neobejdete, můžete si jednou týdně připravit k jídlu nějakou rybu. Odříci byste si v době předvánočního půstu měli též alkohol a mléčné výrobky.
Galerie: Jak se slavily Vánoce před rokem 1989
Vyvarovat se mléčných výrobků je v zimě dobré i z toho důvodu, že se vyznačují ochlazujícím účinkem, přičemž naše tělo si v tuto roční dobu žádá pravý opak, tedy ho zahřát. Výše uvedené suroviny se přitom z jídelníčku odstraňují o adventním půstu nejčastěji, nicméně seznam lze dále rozšířit o bílé pečivo, rafinovaný cukr a průmyslově zpracované potraviny.
Co se týče toho, jaké potraviny jsou o půstu povolené, můžete si bez obav dopřát tepelně upravenou či kvašenou zeleninu, ořechy nebo semínka. Ta je možné před konzumací rovněž tepelně upravit, výborná jsou například pražená slunečnicová či dýňová semínka. Zároveň si lze uvařit luštěniny (čočka, fazole, cizrna, mungo…) a výrobky z nich (tofu, tempeh) nebo různé druhy obilovin (rýže, pohanka, bulgur, kuskus, kroupy, jáhly atd.).
Zdravotní přínos půstu
Lidé byli odedávna vystavováni po určitá období hladu, přičemž tělo se tomu dokázalo přizpůsobit a naučit se z toho těžit. Pokud vás zajímá, co se s tělem v době půstu děje, vězte, že tehdy v buňkách dochází k aktivaci metabolických procesů, pomocí nichž se tyto buňky mohou začít opravovat.
Omezení konzumace některých potravin a zmenšení porcí by zároveň mělo vést k úbytku na váze a organismu ulevit, přinejmenším byste se poté měli cítit lépe. Vyřazení alkoholu pak prospěje vašim játrům.
Pokud by však někdo očekával, že předvánoční půst bude stačit k tomu, aby se vyvaroval civilizačním a jiným chorobám, mýlil by se. K tomu je třeba podniknout úpravu dlouhodobějšího rázu, která kromě změny jídelníčku bude zahrnovat i pravidelný pohyb a kvalitní spánek.
Zdroje: nmvp.cz, jimejinak.cz, ceskezvyky.cz
ČLÁNKY DO MAILU