Říká se mu čertův dráp, výzkum zkoumá, zda umí zmírnit bolesti kloubů

Když poprvé uslyšíte názvy jako čertův dráp, ďáblův nebo čertův spár či čertovo kopyto, asi si pod nimi jen těžko představíte půvabnou rostlinu s tmavě růžovými až nafialovělými květy, jejíž plody mají nevšední tvar, a hlavně útvary, připomínající ostré drápky, díky kterým si rostlina vysloužila svá pojmenování. Pro přírodní léčbu je však většinou využívána její podzemní část, tedy kořeny, které se uplatňují hlavně jako pomoc při potížích s pohybovým aparátem.

Domorodci věří čertovu drápu od dávných dob

Harpagofyt ležatý nebo taky harpago (Harpagophytum procumbens)je sukulent pocházející z Afriky. Najít ho lze hlavně ve východní a jihovýchodní části Namibie, jižní Botswaně a oblasti pouště Kalahari v Jihoafrické republice.

• 
• 
• 

Další 3 fotografie

V africkém lidovém léčitelství má docela pevnou pozici, předpokládá se, že má protizánětlivé účinky a dokáže ulevit při bolestech svalů a kloubů. Zatímco Afričané mohou využívat přímo rostlinu, v našich podmínkách je obvykle k dostání ve formě extraktů a kapslí, v prášku, jako přísada do čajů anebo ve formě mastí a gelů.

Přípravky s obsahem čertova drápu jsou cenově obvykle poměrně příznivé.

Intenzivně ho studuje moderní medicína

Rostlině se věnují i vědecké výzkumy, protože odborníci v ní spatřují potenciál při léčbě různých onemocnění. Podobně jako afričtí lidoví léčitelé věří, že by mohla pomoci při léčbě bolesti pohybového aparátu, což vědci připisují sloučenině zvané harpagosid.

Výzkum například naznačuje, že čertův dráp může pomoci zmírnit bolesti kloubů spojené s osteoartrózou a může mít stejné účinky jako lék proti bolesti diacerein.

Odborníci také předpokládají, že by mohl zmírnit příznaky dny kvůli svým protizánětlivým účinkům a možnosti snižovat hladinu kyseliny močové, tento výzkum je však zatím v začátcích.

U zvířat bylo také ve studiích zjištěno, že čertův dráp by mohl potlačovat působení hormonu ghrelinu, zodpovědného za apetit, který signalizuje mozku, že je čas k jídlu. Studie na lidech však zatím není k dispozici.

U některých onemocnění je třeba obezřetnost

Riziko nežádoucích účinků čertova drápu je podle expertů poměrně nízké, avšak může být nevhodný pro osoby s některými specifickými zdravotními problémy a pro ty, kteří užívají určité druhy léků. Týká se to především perorálně užívaných forem čertova drápu, jako jsou třeba kapsle či čaje.

Hlášené nežádoucí účinky jsou mírné, nejčastější je průjem. Vzácnější nežádoucí účinky mohou zahrnovat alergické reakce, kašel nebo bolesti hlavy. U aplikace na kůži neexistuje dostatek informací o nežádoucích účincích.

U některých onemocnění však mohou být osoby vystaveny vyššímu riziku závažnějších reakcí:

Obezřetnost je také vhodná při užívání nesteroidních protizánětlivých léků, léků na ředění krve a prostředků k redukci tvorby žaludečních kyselin.

Každý, kdo užívá nějaké léky, by se před začátkem kůry čertovým drápem měl poradit se svým ošetřujícím lékařem, což však platí u veškerých bylin i volně prodejných léků. Těhotné a kojící ženy by se měly užívání čertova drápu vyhnout.