Herbicid použitý za války v džungli škodí dodnes. Vyráběl se i v socialistickém Československu

Názvem Agent Orange se označuje směs dvou herbicidů, a sice 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4-D) a 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4,5-T), při jejichž výrobě vzniká dioxin. Tato vysoce toxická látka má nedozírné následky na životní prostředí a hubí všechno, co se v bezprostředním okolí nachází.

Původně měla sloužit k ničení plevele, hubila celé rostliny, případně je připravovala o listy.

Rakovina, neplodnost a vrozené vady

Agent Orange patří mezi nejtoxičtější válečné zbraně. Vůbec poprvé ho do bojů nasadila Británie v padesátých letech za malajského protibritského povstání. USA chemikálii používaly během války ve Vietnamu v letech 1961 až 1971, zejména během operace nazvané Ranch Hand. 

Během vietnamské války postřiky zasáhly také džungli v Laosu a Kambodži, protože i v nich se pohyboval Vietkong. Cílem bylo zničit stromy, aby tak mohly být snadněji bombardovány základny.

Přečtěte si také:

Handicapované děti dostávaly k snídani radioaktivní kaši. Vědci tak studovali vstřebávání vápníku a železa

Chemická látka způsobila několika miliónům obyvatel Vietnamu zdravotní následky, například v podobě různých druhů rakoviny, jako jsou leukémie nebo Hodgkinův lymfom, těžkých kožních malformací, poškození nervové soustavy, neplodnosti a podobně. 

Co se týká životního prostředí a stromů, herbicid zničil stromy, kterým zcela opadaly listy, na ploše více než 3 100 000 hektarů lesa a znemožnil též další vysazování stromů. To ale nebylo zdaleka všechno. Dalším děsivým následkem použití Agent Orange bylo to, že se ve velkém začaly rodit děti s vrozenými vadami a i u nově narozených dětí docházelo k nejrůznějším defektům.

Následky přetrvávají dlouhá léta

Agent Orange se rozprašoval z letadel a vrtulníků, ale i aut na plochy lesů a zemědělské půdy. Odhadem se rozprášilo asi 70 tisíc tun tohoto velmi nebezpečného herbicidu, který obsahoval 150 kilo vysoce toxického, teratogenního a karcinogenního jedu dioxinu, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě. 

Dioxin se v životním prostředí odbourává jen velmi obtížně. Proto i po tolika letech od konce války ještě mají místní i později přistěhovalí obyvatelé vysoké koncentrace dioxinu v krvi. Kvůli tomu se stále rodí postižené děti, protože došlo i ke genetickému zatížení. A proto také poškození Vietnamci i američtí váleční veteráni žádali odškodnění.

Sanopz, OÚNZ, MRI. Zkuste kvíz o zkratkách, které souvisí se zdravotnictvím.

Milujete knihy a seriály ze zdravotnického prostředí? Pak by pro vás náš test mohl být hračkou, protože zkratky týkající se medicíny vám nejsou cizí.

Spustit kvíz

Onemocněli a zemřeli i Češi

Celosvětově byly největšími výrobci Agent Orange americké agrochemické firmy Monsanto a Dow Chemical.

Jedna ze složek nebezpečné chemikálie se vyráběla i v socialistickém Československu v neratovické Spolaně stojící na břehu Labe nedaleko Mělníka. Přes podnik zahraničního obchodu se prodávala za valuty západoevropskému prostředníku, který pak dodával pesticid na americké letecké základny ve Vietnamu, kde byl přímo použit pro výrobu válečné zbraně jménem Agent Orange. 

Chemikálie škodila a zabíjela i v Česku. Asi osmdesáti pracovníkům neratovické chemičky se po těle udělaly boule plné hnisu a několik lidí zemřelo.

Zaměstnancům naskákaly několikacentimetrové boule, které později praskly, aby se z nich vyvalila páchnoucí tekutina. Měli je i na přirození. Jenže vedení chemičky tehdy dělníky obvinilo, že nepoužívají ochranné pomůcky, vysvětlil před časem médiím lékař a toxikolog Miroslav Šuta, který se účastnil setkání pamětníků a zabýval se tímto případem. Nikdo ze zaměstnanců tehdy nevěděl, jaké látky a pro koho vlastně vyrábí. O tom, že vše končilo na základnách ve Vietnamu, se lidé dozvěděli až později.

Přečtěte si také:

Oblečení a boty, v nichž vyrážíme do přírody, škodí životnímu prostředí i lidskému zdraví

I když se tehdy provoz načas uzavřel, později se výroba opět spustila a zdravotní problémy zaměstnanců se vrátily. Část z nich pak zemřela na rakovinu. Spolana ale tehdy jen vydala obecný článek o riziku dioxinu, konkrétní informace a vše, co se ve Spolaně stalo, se tajily. Léčba nebyla známá a zaměstnanci dostávali léky, které nefungovaly.

Zabetonováno až do roku 2008

Teprve poté, co se opravdu zjistilo, že jiná cesta není a že podobné problémy nastaly v německém Ingelheimu, kde provoz okamžitě uzavřeli, skončila s touto výrobou pod třech letech roku 1968 definitivně i Spolana. Budovy se díky novým informacím okamžitě uzavřely, v šatnách dokonce zůstaly svačiny a osobní věci zaměstnanců. Část provozu byla urychleně zakonzervována do betonu. V takovém stavu zůstala část Spolany až do roku 2008.

V archivech jsme našli zmínky, jak v sedmdesátých letech vlezli do kontaminovaných budov vojáci v chemických oblecích. Prý tam vypustili králíky, kteří po krátkém pobytu v zamořeném prostoru onemocněli. Koncentrace jedů byly i milionkrát či miliardkrát vyšší, než je povoleno, oznámil Miroslav Šuta. Dioxiny zůstaly všude ve stěnách a nikdo nevěděl, jak tuto situaci vlastně vyřešit. S hrůzou jsme zjistili, že kdyby přišla stoletá voda, mohla by zamořený objekt spláchnout a dioxiny by zaplavily okolí, dodal toxikolog. Ekologové tehdy hodně bojovali za to, aby se s tím něco udělalo. Teprve v roce 2008 byly zamořené budovy rozebrány a rozdrceny na kousíčky, následně ve speciálním přístroji dekontaminovány.

Přečtěte si také:

Výrobci nemusí udávat přesné složení parfémů. Obsažené látky mohou způsobit alergie a ovlivnit hormony

Nechápali, jak tam lidi mohli pracovat

Celý proces prováděla zahraniční firma za více než miliardu korun. Dělníci mohli ve speciálním ochranném obleku do zamořených budov pouze na čtyři hodiny denně. Každý se divil, jak je možné, že čeští pracovníci tam kdysi bez ochrany trávili každý den celou pracovní dobu. Dnes by mělo být vše již v pořádku. Nyní je na místě původní budovy volné prostranství a žádné riziko z působení dioxinů nehrozí. Ministerstvo financí nyní připravuje projekt na následnou sanaci podzemních vod, která má být podle našich informací dokončena do roku 2032, uvedl mluvčí Spolany Pavel Kaidl.

V srpnu roku 2012 byl zahájen projekt, jehož cílem bylo snížení kontaminace v postižené oblasti Vietnamu, v místě bývalé americké letecké základny v Danangu. Peníze na to vydala vláda USA – šlo o 41 milionů dolarů. 

Oběti dioxinu ve Vietnamu a američtí váleční veteráni, kteří se po roce 2000 soudili o tučné odškodné, však žádné peníze nedostali. Ukázalo se, že je to příliš velké sousto, navíc odškodné vyplacené Američanům by mohlo být považováno za výsměch vietnamských obětem. 

A odškodnit všechny oběti by zkrátka nebylo možné, postižení veteráni nebo jejich rodinní pozůstalí nebo rodiče dětí s vrozenými vadami však mají nárok na finanční kompenzace v podobě různých dávek a lidé vystavení působení Agent Orange mají též nárok na testování na přítomnost dioxinů zdarma.