Každý, kdo měl někdy možnost zúčastnit se třídního srazu po x letech, si jistě všiml, že čas se na lidech podepisuje různými způsoby. Někteří spolužáci vypadají, jako by během dvou desetiletí zestárli o půl století, zatímco jiní se od rozloučení před školními vraty téměř nezměnili.
Není to jenom o tom, že se náš životní styl liší anebo o zanedbané péči o tělo. Studie, publikovaná letos v lednu v odborném časopisu Nature Medicine, hlouběji zkoumá, co se děje na molekulární úrovni, a nabízí možná vysvětlení, proč každý člověk stárne jinak. Zvyšuje rovněž šanci na to, že bychom jednou mohli ovlivnit proces vlastního stárnutí prostřednictvím cíleně zvolených medikamentů i změn životního stylu.
Co v našem těle stárne nejrychleji
Během studie sledovali američtí vědci ze Stanfordovy univerzity celkem 43 zdravých dobrovolníků mezi 34 a 68 lety. Analyzovali jejich krev i další biologické vzorky ve snaze o to, aby zachytili změny nejrůznějších hodnot v průběhu času.
Experti pak při vyhodnocování výsledků zjistili, že během biologického stárnutí se lidé nejčastěji řadí do jedné ze čtyř skupin, takzvaných ageotypů (z anglického výrazu ageing neboli stárnutí). Dělí se podle toho, zda se tento proces nejaktivněji podepisuje na imunitním systému, ledvinách, játrech, anebo metabolismu. S tím souvisí rovněž riziko vzniku různých onemocnění.
4 ageotypy
Dělí se podle toho, zda proces stárnutí nejvíce zasáhl:
- imunitní systém
- ledviny
- játra
- metabolismus
Osoby, které patří například do imunitní skupiny, mohou trpět nejrůznějšími záněty v těle. U lidí, kterým nejaktivněji stárne metabolický systém, hrozí třeba vyšší riziko vzniku diabetu 2. typu. A jak název napovídá, u zbývajících dvou skupin jde o onemocnění příslušných orgánů.
„Lidé stárnou různým tempem, ale důležité je také vědět, v kterých oblastech probíhá stárnutí odlišně od zbytku organismu,“ řekl spoluautor studie Michael Snyder, profesor a specialista na genetiku na lékařské fakultě Stanfordovy univerzity. Odborníci tvrdí, že díky pochopení jednotlivých typů stárnutí, ke kterým jsou lidé nejnáchylnější, je možné přijít s návrhem způsobů, jak konkrétní formu stárnutí oddálit nebo zpomalit.
Někteří lidé však přitom mohou spadat do více než jediné kategorie. To, že jedinec patří do jednoho nebo více ze čtyř ageotypů – metabolického, jaterního, ledvinového či imunitního – neznamená, že také nestárne dalšími cestami. Ageotyp označuje oblasti, ve kterých je nejvýraznější zvýšení ukazatelů stárnutí.
Budeme-li znát svůj ageotyp, budeme vědět, kam zaměřit prevenci
Pokud by lidé mohli s předstihem zjistit, do které skupiny patří a předvídat pomocí nových metod i rychlost svého stárnutí, mohli by aktivně pracovat na tom, aby tento proces zpomalili.
Galerie: I v sedmdesáti můžete chodit do posilovny
Vše je však zatím v rámci teoretických úvah, vědci se proto rozhodli pokračovat ve výzkumu s více účastníky a větším počtem odebraných a vyhodnocených vzorků. Výsledky studie však přispívají k rostoucímu množství vědeckých poznatků nejen o mechanismu stárnutí, ale také o možnostech intervence. „Existují léky a různé druhy dietních opatření i změn v zažitém životním stylu, pomocí kterých je možné modulovat některé z procesů, které se stárnutím souvisejí. Abychom je však mohli správně použít, je třeba určit, které z nich jsou vhodné pro konkrétní jedince, aby byl vidět co největší efekt,“ konstatoval James Kirkland, gerontolog ze známé Mayo Clinic, mezinárodně uznávaného výzkumného a vzdělávacího lékařského centra v americkém Rochesteru.
Lékař však zároveň připomíná, že je důležité, aby sami lidé chtěli pro své zdraví něco udělat. S jeho názorem se plně ztotožňuje i Michael Snyder. „Lidé někdy nemají dostatek vůle ke změnám. V blízké budoucnosti by však mohlo zařazení do některé z kategorií motivovat lidi k tomu, aby se lépe starali o ty oblasti těla, které stárnou rychleji, než zbytek jejich organismu,“ dodává.
Jak důležité je věnovat pozornost zdravému stylu života a preventivním opatřením, dokládá fakt, že pokud během studie někteří účastníci změnili své návyky podle doporučení specialistů, hodnoty testovaných parametrů se zlepšily. Samozřejmě nejde o to, že by se stárnutí zastavilo, ale jeho rychlost se zpomalila.
Přestože je výzkum v raném stádiu, mohl by ohlašovat vývoj personalizovaného poradenství v oblasti životního stylu a individuálních léčebných postupů.
Rozdíly ve stárnutí mozku
V této souvislosti je zajímavá rovněž studie provedená týmem specialistů z Washingtonovy univerzity v St. Louis. V průběhu stárnutí dochází k poklesu metabolické aktivity v mozku a badatelé během výzkumu zjistili, že přitom hraje významnou roli rovněž pohlaví.
Při studii, které se účastnily více než dvě stovky žen a mužů ve věku od 20 do 82 let, přišli výzkumníci na to, že ženské mozky jsou metabolicky průměrně o 3,8 roku mladší než stejně staré mužské mozky.
Podle specialistů by to mohlo vysvětlit příčinu toho, proč intelektuální úpadek přichází ve vyšším věku u žen později a v menší míře než u mužů. Ve svém výzkumu dále pokračují, aby objasnili další spojitosti, související s tímto objevem.
ČLÁNKY DO MAILU