S indickým léčebným systémem zvaným ájurvéda se neodmyslitelně pojí specifický styl stravování, který se v mnoha bodech liší od toho, jak jsme v našich podmínkách běžně k jídlu zvyklí přistupovat. Ájurvédská terapeutka Tereza Lindauerová si je odlišností této diety od našich evropských návyků dobře vědomá.
Během svého působení ve studiu Zdraví v harmonii si všimla, že lidé se ájurvédské stravě často vyhýbají proto, že je na ně indický styl vaření příliš exotický. Se svojí kamarádkou Nadia Babicka se tak rozhodla vytvořit kuchařky plné ájurvédských receptů, které mají blíž k evropské než indické kuchyni. Každá z kuchařek ze série Ájurvéda evropskou cestou je určená jedné ze tří dóš a zájemce o ájurvédu učí, jak správně jíst i bez náročných exotických receptů.
Každá ze tří vašich kuchařek je určená jedné dóše. Co to ale dóša vlastně je?
Podle ájurvédského principu existují tři dóši – kapha, pitta a váta. Každá dóša je převažující kombinací dvou prvků. Do češtiny se někdy dóša překládá jako regulátor. Mně ale osobně víc sedí překlad, že dóša rovná se chyba. Pokud například vím, že u mě převažuje dóša váta, je velmi pravděpodobné, že při její nerovnováze mě budou provázet „chyby“, které s touto dóšou souvisejí, jako je třeba nadýmání. Většinou je to tak, že u každého člověka převažují dvě dóši. Podle toho je potom dobré nastavit stravování.
Jak mohu zjistit, jaké dóši u mě převažují?
Na to se mě lidé často ptají. Nechci, aby to vypadalo, že musí všichni přijít ke mně nebo jinému terapeutovi, jinak budou tápat v tmách. Opravdu si ale s čistým svědomím myslím, že jediný skutečně spolehlivý způsob je diagnostika podle pulzu, který se v ájurvédě měří poměrně speciálním způsobem. Samozřejmě je možné udělat si i testy, které se na internetu hojně objevují. Protože se ale vidíme subjektivně, výsledky nejsou nikdy spolehlivé. Většinou se najdeme ve všech třech dóšách. Pokud si už ale chce někdo test udělat, měl by volit vždy takový, ve kterém je možné zaškrtnout u jedné otázky více než jednu odpověď.
Proč je podle vás dobré se stravovat podle ájurvédských principů?
Především je důležité zdůraznit, že ájurvédská kuchyně nemusí znamenat indická kuchyně. Vařit se mohou jakákoliv jídla, jen je nutné vycházet ze seznamů potravin, které jsou vhodné pro jednotlivé dóši. Výhody plynou z toho, že člověk ví, co je pro něj dobré a co ne. Díky tomu se naučí pracovat se svým tělem a trávením. Tělo na stravu, která mu dělá dobře, zareaguje vděčně. To se může projevit třeba tím, že člověk začne hubnout, zmizí trávicí obtíže, problémy s vyprazdňováním, ale třeba i ekzémy apod. Nechci říct, že ájurvédská kuchyně vyléčí všechny problémy. Může ale výrazně pomoci při jejich řešení. A to i u psychických problémů, jako jsou například úzkosti a strachy, na které trpí především dóša váta.
Jaká další pravidla patří do ájurvédské diety kromě stravování podle dóš?
V ájurvédě je specifické, že se jí třikrát denně. Potravu je nutné nejprve dobře strávit, aby naše tělo mohlo přijmout další jídlo bez rizika tloušťky nebo poruch trávení. Ájurvéda také dost striktně nedoporučuje jíst syrovou stravu, a to především zeleninu. I když je syrová zelenina nekalorická, je silně ochlazující a po určité době začne zpomalovat trávení a působit mu obtíže. Když nebudu mít fungující trávicí oheň agní a místo toho budu agní neustále a pravidelně zachlazovat syrovou zeleninou, trávící oheň se zpomalí a nebude tak dobře trávit.
Zmínila jste, že u člověka většinou převažují dvě dóši. Znamená to tedy, že pokud se rozhodnu vařit podle vašich kuchařek, nemohu vařit pouze podle jednoho sešitu, ale musím si koupit hned dvě kuchařky?
Dóši v sobě máme zastoupeny všechny tři. Dvě obvykle převažují a ta třetí nemusí být ve stravě zohledněna. Stejně jako je určité životní a roční období věnováno jednotlivé dóše, je tomu tak i s denními časy. Snídaně (mezi sedmou a devátou hodinou) spadá do času dóši kapha, oběd (mezi dvanáctou a čtrnáctou hodinou) je pitta a váta kraluje v čase večeře (mezi šestnáctou a osmnáctou hodinou). Například u mě převažují dóši pitta a váta. Celý rok tedy jím oběd podle kuchařky pro pittu a večeři podle váta kuchařky. Protože kaphu mám zastoupenou minimálně. Snídani jím proto také podle jedné ze jmenovaných dóš. To, kterou právě vyberu, rozhoduje především roční období nebo to, kterou ze svých dvou hlavních dóš potřebuji právě zharmonizovat. Takže když budu chtít vařit pro své dvě hlavní dóši, pořídím si podle toho dva kuchařské sešity.
Jak prakticky zvládnout situaci, kdy každý člen domácnosti patří do jiné dóši? Případně, co mám dělat, pokud se podle ájurvédy stravuji jenom já a ostatní členové rodiny tak jedí jídlo určené mojí a ne jejich dóše? Nemůže jim taková strava ublížit?
Naštěstí jsou dóši jen tři a většinou je mají členové jedné domácnosti podobně poskládané. Ájurvéda ale také hodně pracuje s kořením a bylinkami. Je to už trochu taková „vyšší dívčí“. Ale zjednodušeně řečeno, můžete uvařit jedno jídlo pro všechny a každý si ho jemně nebo více dokoření tak, aby mu dělalo dobře a odpovídalo to potřebám jeho dóš.
Můžete pro lepší představu toho, jak se od sebe recepty pro jednotlivé dóši liší, uvést, jak vypadá třeba snídaně pro vátu, kaphu a pittu?
Základem je to, že pro každou dóšu je vhodná jiná příprava jídla. Třeba váta by měla jíst zavodněná jídla. Váta je sama o sobě hodně suchá, a proto není vhodné přidávat si další suché jídlo. Na snídani jí tedy nedoporučím suchý křupavý toust, ale kaši, která ji zasytí a zároveň tak nějak pohladí, zklidní rozbouřené nervy a uchlácholí strachy.
I takhle evropsky může vypadat snídaně v souladu s ájurvédským stravováním
To kapha, která už je od podstaty plná vody, trpí na zahlenění a otoky, žádnou další vodu nepotřebuje. Ke snídani jí proto bude slušet právě ten toustík. Nebo bruschetta se zeleninovou pomazánkou. A pitta je někde uprostřed. Jídla, která jí dělají dobře, by neměla být ani příliš „zavodněná“, ani příliš mastná a také ne moc suchá. Pittě nesvědčí pálivé a hodně slané, které zvyšuje oheň, kterého má tahle dóša dost. Dobře jí udělá třeba amarantová kaše nebo lehká omeleta.
Pokud se rozhodnu vařit podle vašich kuchařek, budu si muset pořídit nějaké speciální ingredience nebo náčiní?
Pro vaření podle kuchařek Ájurvéda evropskou cestou nebudete potřebovat nic víc, než co má doma každá kuchařka. Pochopitelně budete potřebovat ke každému receptu suroviny, ale ty nepředstavují nic speciálního. Doporučuji si však pořídit to nejzákladnější ájurvédské koření. Stačí kurkuma, římský kmín a asafoetida. Zní to docela exoticky, ale dnes už je asafoetida u nás dobře dostupná. Především je nedocenitelná pro lidi, které trápí nadýmání.
Ve vašich kuchařkách jsou jídla na jeden týden. Jsou tam ale také rady, podle kterých si člověk dokáže sestavit jídelníček i na další týdny?
Ano, recepty v kuchařkách Ájurvéda evropskou cestou představují kompletní stravu pro jeden týden. Samozřejmě tam jsou popsány i další tipy a rady. Věřím, že každá kuchařka, a to i ta méně zkušená, si udělá obrázek o tom, v jakém stylu a z čeho vařit, aby to odpovídalo požadavkům příslušné dóši.
Máte v plánu vydat další kuchařky, které by pomohly těm zájemcům o ájurvédu, kteří mají i po prostudování všech vašich rad problém vymýšlet si další recepty?
Je to jedno z témat, nad kterým jsem přemýšlela. Nakonec jsem se ale rozhodla tak, že než vydávat další kuchařky, bude lepší uspořádat pro zájemce kurzy vaření. Na těch se bude moci každý zeptat přesně na to, co mu není jasné. A navíc to bude možnost zažít ájurvédu v praxi. Tenhle malý plán startujeme 27. července 2017 ájurvédským piknikem. Tam bude možné ochutnat nejrůznější jídla podle receptů z mých kuchařek. A při tomto „all you can eat debužírování“ chci popovídat o tom, jak se pomocí koření a bylinek, tedy takovou kuchyňskou léčbou, dá zamezit různým drobným chorobám a neduhům. Po ochutnávce ájurvédských dobrot pak na podzim navážeme kurzy vaření.
Mgr. Tereza Lindauerová
Autorka projektu a studia Zdraví v harmonii. Již roky se věnuje ájurvédě, aromaterapii a józe a stále se zdokonaluje dalším studiem. Své znalosti využívá při terapiích určených k harmonizaci a posílení těla i mysli. Většinou pracuje s ženami, proto se snaží reagovat na jejich potřeby a do své praxe přibrala i mayskou masáž břicha nebo těhotenské masáže, které jsou terapií pro miminka i maminky.
Píše o zdraví, životním stylu a vztazích, mj. jako redaktorka serveru Žena.cz, působila i jako šéfredaktorka titulů Retro, Retrokuchařka nebo Zdravá a krásná. Spolu s Nadia Babicka napsala sérii kuchařek Ájurvéda evropskou cestou, z nichž každá je určená jedné ze tří dóš a zájemce o ájurvédu učí, jak správně jíst i bez náročných exotických receptů. Aktuálně připravuje pro zájemce kurzy vaření podle ájurvédy.
ČLÁNKY DO MAILU