Roušky jsou pro pleť pohroma

28. 4. 2020

Sdílet

Zapařené tváře, svědící obličej a vyrážka – takové obtíže zažívají v dnešní době i lidé, kteří běžně s pletí problémy nemají. Důvodem jsou povinné roušky, které obzvláště v teple kůži vůbec neprospívají. Zeptali jsme se expertů, jak pokožku v současné situaci co nejlépe chránit.

Roušky se staly neodmyslitelným symbolem koronaviru a i za mnoho let budou nejspíše tím prvním, co si lidé při zmínce o pandemii COVID-19 vybaví. Jejich důvodem je ochrana před šířením nemoci (byť někdy zpochybňovaná), na druhou stranu ale přinášejí i řadu negativ: jsou nepohodlné, špatně se v nich dýchá, mlží se z nich brýle a leckdy dráždí kůži.

Co se dozvíte v článku
  1. Pokožka trpí
  2. Nepodceňujte správné praní
  3. Akné, otlaky i dráždění dezinfekcí
  4. Aby rouška neškodila pokožce
  5. Rouška může pleť částečně chránit
  6. Základem jsou krémy a přestávky od nošení

Pokožka trpí

To poslední potvrdil pro Vitalia.cz například i dermatolog Štěpán Hrňa z kliniky Derma Prima. „Dnes se nikdo nošení roušek nevyhne, a proto nyní v ambulancích zaznamenáváme větší výskyt tzv. obličejových dermatóz, tedy kožních onemocnění, které se vyskytují v obličejových částech hlavy. Dle mé soukromé statistiky, nejedná se rozhodně o celorepublikový průměr, každý druhý pacient, který navštíví naši ambulanci, přichází s novým kožním onemocněním v oblasti obličeje nebo se zhoršením už dříve diagnostikované choroby charakteru obličejové dermatózy,“ popisuje expert.

Galerie: Pupínky na obličeji, které byste neměli zaměňovat

Také praktický lékař Cyril Mucha z pražské Ordinace Mucha se často setkává s potížemi, které provázejí nošení roušek. Pacienti mají mimo jiné kožní problémy v obličeji či různé vyrážky. O dalších problémech hovoří v článku Nemoci z roušky aneb o vedlejších účincích opatření proti koronaviru.

Nepodceňujte správné praní

Podle dermatologa Štěpána Hrni může při nošení roušek nebo respirátorů dojít například až ke vzniku alergické kontaktní dermatitidy. „Ve většině případů k tomu ale dochází, pokud si uživatel roušku před prvním nošením nevypere, eventuálně nevyvaří. V materiálu, ze kterého je rouška ušita, tak zůstávají konzervační látky, případně barviva. Podobná situace může nastat i u nošení respirátorů z umělého materiálu, kde se opětovně může jednat o konzervační látky,“ upozorňuje lékař.

S ohledem na pleť doporučuje ochranné pomůcky z bavlny. „Jsou dobře ošetřovatelné, při správné péči dlouho vydrží a minimalizuje se riziko podráždění kůže. Jde ale o pohled dermatologa stran vlivu nošení roušek na kůži obličeje. Neřeším zde účinnost ochrany před viry,“ zdůrazňuje odborník.

Pro obranu pokožky je tedy prý důležité vybrat vhodný nedráždivý materiál, před prvním nošením roušku minimálně vyprat a ideálně ji nosit co nejkratší možnou dobu. Nesmí se zapomínat ani na pitný režim, i když příjem tekutin je s ústenkou na obličeji samozřejmě komplikovanější.

„Nedostatek tekutin a mírné formy dehydratace jsou problémy, které řešíme i mimo aktuální epidemiologickou situaci. Kůže je největším orgánem těla, a proto si i jako takový velikán zaslouží náležitou hydrataci. To je zejména důležité u ekzematiků, ale taky v rámci estetické medicíny, kdy hydratovaná kůže je krásná, lesklá, prostě šťavnatá,“ uvádí Štěpán Hrňa.

Akné, otlaky i dráždění dezinfekcí

Podobné zkušenosti má také další expertka. „Pod rouškou, vzhledem k vlhkému prostředí a mechanickému dotyku, se opravdu u některých lidí může zhoršit akné – predisponovaná oblast je hlavně brada. Ekzémy vznikají nejčastěji kolem úst, tzv. periorální dermatitida, a v oblasti nosoretních rýh. A to mluvíme o lehkých rouškách. Zdravotnické respirátory, které přiléhají velmi těsně na obličej, pak způsobují zdravotníkům i výrazné otlaky,“ popsala Kateřina Klauzová, zástupkyně primářky oddělení dermatologie z Institutu klinické a estetické medicíny Asklepion.

Podle ní není klasická alergická reakce na látku příliš pravděpodobná, problémy spíš vznikají mechanickým drážděním. „Je však třeba dávat pozor na zbytky pracího prášku, který se může uvolnit ve vlhkém prostředí. Pozor také na roušky, které jsou ušité z nesepraných látek, kdy mohou dráždit zbytky barvení látek či dalších chemikálií. Pokud jsou pak na obličeji natěsno připevněné respirátory a mají některé komponenty plastové, může na nich ulpět dezinfekce a ta může také dráždit,“ upozorňuje dermatoložka.

Aby rouška neškodila pokožce

  • je důležité vybrat vhodný nedráždivý materiál, v případě látkových ústenek nejlépe prodyšnou čistou bavlnu,
  • před prvním nošením textilní roušku minimálně vyprat, raději vyvařit,
  • ideálně ji nosit co nejkratší možnou dobu,
  • vlhkou roušku vyměnit za čistou, nejlépe s malou pauzou bez roušky,
  • po každém praní (vyváření) důkladně vymáchat a vyžehlit,
  • mít k dispozici více roušek s různým typem uchycení a střídat je,
  • rouška musí dobře sedět,
  • cca 30 minut před nasazením roušky pleť namazat ochranným krémem,
  • nezapomínat na pitný režim.

Rouška může pleť částečně chránit

I lékařka považuje za optimální látku na roušku bavlnu, která jde vyvařit. Nevadí ale prý ani příměsi elastanu nebo dalších komponent. Materiál ovšem vždy musí být prodyšný, jinak neplní svou funkci. „Rouška musí dobře sedět, neustálé posunování na správné místo zvyšuje riziko infikování. Roušku je nutno poprvé vyprat, více máchat a přežehlit. Mít jich více a střídat. Hlavně pokud rouška zvlhne, dát novou. Praktické je střídat různé uchycení. Pokud někdo musí nosit roušku celý den, ví sám, že sice velmi praktické uchycení za uši pomocí gumiček je výborné pro manipulaci, ale po pár hodinách to dávají už uši znát,“ říká odbornice.

Z pohledu dermatologa je tak jedinou výhodou roušky poskytování mírné ochrany před škodlivými vlivy. „Zejména dermatologové vědí, že slunce je sice pro celou naši existenci nutné, ale může na pleti napáchat řadu nepěkných záležitostí. Ztluštění kůže, nepravidelné pigmentace, vrásky a při přílišné expozici dokonce i kožní nádory. Rouška pleť před sluncem trochu chrání, chrání ji také před smogem, ale i před neustálými mimoděčnými dotyky našich rukou a částečně před infekcemi,“ říká Kateřina Klauzová.

Základem jsou krémy a přestávky od nošení

Všechno výše uvedené potvrzují také některé zahraniční studie, které řešily dopady roušek a respirátorů na pokožku u zdravotnického personálu. I zde se ukázalo, že po dlouhodobém nošení hrozí poranění kůže, vážné otlaky až vředy.

Proto odborníci doporučují sundávat ochranné prostředky při jakékoliv možné příležitosti, ideálně na chvilku co každé dvě hodiny. Pleť bychom zároveň měli udržovat v maximální čistotě a zhruba třicet minut před nasazením roušky na ni nanést ochranný krém. Je ale potřeba, aby se dobře vstřebal, jinak může rouška navlhnout, a ztrácí tak smysl.

Odborná spolupráce:

MUDr. Štěpán Hrňa

Dermatolog, klinika Derma Prima Uherské Hradiště


MUDr. Kateřina Klauzová, MBA

Zástupkyně primářky oddělení dermatologie z Institutu klinické a estetické medicíny Asklepion

Autor článku

Pracovala jako redaktorka i editorka pro řadu celostátních deníků a zájmových webů. Dnes píše na volné noze o tématech, která jsou jí nejbližší – o zdraví a sociální problematice. Vystudovala Mediální studia UK a Podnikohospodářskou fakultu VŠE.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).