Aktinická keratóza: běžné červené šupiny, které se snadno změní v rakovinu

Rakovina v 65 procentech

Pacienti a ani lékaři by ji přitom neměli nechat být, protože se z ní může rozvinout rakovina, konkrétně invazivní spinocelulární karcinom. To se podle Litvika, který na tiskové konferenci k Evropskému dni melanomu na aktinózní keratózu upozorňoval, stane až v 65 procentech případů. Riziko je proto opravdu vysoké.

Přečtěte si také:

Kdy je nejlepší čas nechat si zkontrolovat znaménka?

Cílem léčby přitom není zničit jen viditelné projevy aktinické keratózy, ale i ty okem neviditelné. „Aktinická keratóza má mnoho klinických projevů. Co se týká prvního stupně, jde o růžové ložisko, které ani není moc viditelné, ale má konzistenci smirkového papíru. Stupeň dva je více viditelný, je to růžovočervené ložisko s tvorbou šupiny. Ve třetím stupni už je šupina a vyvýšení nad kožní povrch ještě znatelnější. Nádorové pole je velké – jde o velkou plochu, na které se vyskytují nejrůznější projevy aktinické keratózy,“ popsal Litvik.

Nejčastěji na pleši či hřbetě ruky

Červená šupinatá kůže se nejčastěji objevuje na místech, která byla dlouhodobě vystavována slunečnímu záření. Nejčastěji jsou tato místa na obličeji, a to zejména na rtu, nose nebo uších, vyskytují se také na horních končetinách, především na předloktí nebo hřbetech rukou.

Přečtěte si také:

Melanom se Lence vrátil po 17 letech. Proč je potřeba se hlídat i roky po uzdravení

Nejvýraznějším rizikovým faktorem je ultrafialové záření, ať už ze slunce, nebo ze solárií. Toto onemocnění také častěji postihuje muže, a to především ty s pleší, protože jim chybí vlasy, přirozená ochrana proti slunci.

Nemazal jsem se, chodil do solária

Jedním z pacientů řešících aktinickou keratózu je i Martin Švehla, bývalý tiskový mluvčí České národní banky. „Bohužel musím říct, že jsem to celý život dělal špatně. Opaloval jsem se nerad, nikdy jsem se neopékal, ale tím pádem se ani nemazal. Občas jsem se spálil, prakticky každé léto jednou nebo dvakrát,“ vzpomíná.

Přiznává také pravidelné návštěvy solária. Řekli mi, že solárium čistí pleť, že jeho paprsky jsou úžasné. Chodil jsem si tam lehnout každý týden na 20 minut v rámci takové rehabilitace, přibližuje.

• 
• 
• 

Další 4 fotografie

Zpočátku místa vyřezávali 

Po nějaké době si všiml skvrnek na spánku a také na čele. Vždy si ale nechal útvar vyříznout a dál nic neřešil. „Pak jsem se i spřátelil s jedním chirurgem, který mi místečka vyřezával. Trvalo to vždy pár minut – místo umrtvil, vyříznul a zašil. Ani jsem si nemusel sundávat boty a za chviličku už jsem seděl v autě. To mi vyhovovalo. Jenže pak se to začalo zhoršovat,“ pokračuje.

Nakonec se Švehla dostal do vinohradské nemocnice k profesoru Petru Arenbergerovi. A ten zvolil fototerapii, tedy léčbu světlem. „Nyní jsem uprostřed léčby, která není moc příjemná, ale vypadá to snad dobře. Ještě nemám ten hrozný melanom, mám nezhoubné melanomy a zdá se, že se jich snad zbavím,“ uzavírá pacient, v té době s výrazně červeně zbarvenou částí obličeje od probíhající léčby.

Metody léčby aktinické keratózy

Fototerapie je jednou ze tří nejúspěšnějších metod léčby aktinické keratózy. Další je imunoterapie a pak také novinka – krém, který zviditelní a zlikviduje nádorové i přednádorové stupně onemocnění. Všechny metody vedou k podobnému klinickému obrazu a následně k efektu – co možná nejlepšímu vyléčení kůže.

Pacienti by se přitom neměli zaleknout průběhu léčby. V případě fototerapie po několika dnech, v případě aplikace zmíněného krému zhruba po třech týdnech totiž pokožka znatelně zarudne a projevy aktinické keratózy se významně zintenzivní. Zvýrazní se totiž i ty okem neviditelné projevy. Postupně se ale kůže zklidní a aktinická keratóza se také vyléčí.