Aktivní uhlí neslouží k detoxikaci ani prevenci, nabádá Jakub Přibyl

Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

Jakub Přibyl je konzultant pro personalizovanou výživu s dlouholetou praxí v oblasti nutriční prevence a sportovní dietologie

Co vlastně je aktivní rostlinné uhlí? Řada z nás má zažité „živočišné uhlí“, ale od něj se již ustupuje. „To už je dávno překonané. Dnes se používá tzv. medicinální uhlí (carbo medicinalis nebo také carbo adsorbens – adsorpční uhlí, případně aktivované uhlí), u kterého je podstatně nižší riziko přítomnosti škodlivých látek vznikajících při spalování. Živočišné uhlí se totiž vyrábělo spalováním zvířecích kostí za vysokých teplot, při kterých docházelo ke vzniku celé řady zdravotně rizikových látek (mj. i s karcinogenními účinky),“ říká Jakub Přibyl a popisuje, že naproti tomu aktivní rostlinné uhlí (dále jen medicinální uhlí) se vyrábí zuhelněním rostlinných materiálů (např. kokosových skořápek nebo březového dřeva), kde je riziko toxicity minimální.

Na jakém principu funguje medicinální rostlinné uhlí?

Jednoduše řečeno, medicinální rostlinné uhlí funguje na principu adsorpce. Speciální technologií výroby totiž vzniká vysoce porézní materiál s vysokou povrchovou plochou/aktivitou. Tento „materiál“ se v trávicím ústrojí nevstřebává (je to inertní látka) a pouze na principu adsorpce (přichycení) z trávicího traktu vychytává řadu látek. (Např. toxiny, bakterie, hnilobné produkty, některé „odpadní“ produkty metabolismu, ale i léčiva a další chemické sloučeniny). Tyto látky váže do tzv. inertních komplexů, které jsou pak přirozenou cestou bezpečně vyloučeny ve stolici. Toho se využívá při nejrůznějších zdravotních potížích, jako jsou gastroenteritidy, alimentární nákazy provázené průjmy, nadměrnou „hnilobnou“ plynatostí atd.

Jaké má účinky, kdy a s čím může pomoci?

Primárně by to měl být prostředek používaný při zažívacích a střevních potížích (akutní průjmy, plynatost) a určitých formách otrav. Uplatnění ale najde například i jako „kosmetický“ přípravek, jelikož má schopnost potlačovat zápach z úst (např. při bakteriálních infekcích, po požití nepříjemně aromatických pokrmů apod.). Dokonce ho lze aplikovat i zevně, např. při bodnutí hmyzem, ale s tím nemám osobní zkušenost.

V medicíně se používá při gastroenteritidách (zánět žaludku a střev), nadměrné intestinální fermentaci (střevním rozkladu, kvašení) a gastroezofagiálním refluxu („pálení žáhy“).

V jakých formách jej lze sehnat?

Osobně mám zkušenost jen s tabletami, ale na trhu budou jistě i další formy, jako jsou kapsle, sypké prášky apod. Málokoho by ale napadlo, že rostlinné uhlí patří i mezi potravinářská aditiva, lidově řečeno „éčka“. Je pod mezinárodním kódem E153 zařazeno do skupiny barviv.

Na internetu nebo v časopisech se někdy doporučují detoxikační kúry prostřednictvím uhlí. Jste jejich zastáncem? 

Rozhodně bych nikomu nedoporučil užívat medicinální uhlí v rámci „preventivní detoxikační kúry“. Tento přípravek je určen k řešení akutních otrav a to ještě jen specifického původu! Pokud bych chtěl řešit stavy „auto-otravy“ na podkladě dysbiózy, dyspepsie apod., pak je potřeba zaměřit se především na odstranění příčiny. Jinak řečeno detoxikace spočívá v kauzálním přístupu, kdy se dělají především dietární opatření a celkové změny v životním stylu. Naopak symptomatický přístup, kdy se podávají léky, doplňky stravy apod. bez odstranění příčiny, vidím jako jednu z největších chyb. Při systematické „detoxikaci“ hrají významnou podpůrnou úlohu některé doplňky stravy, ale i bylinky či koření, to je ale nad rámec tohoto tématu.

Můžeme narazit i na doporučení „zobnout“ si pár tabletek před „nezdravou“ hostinou nebo jiné rady, které nabádají k preventivnímu pravidelnému užívání jako prostředku ke snížení hladiny cholesterolu či jako pomůcce při lehčím virovém onemocnění. Jaký na to vše máte názor? 

Ve všech případech je mechanismus účinku jasný a z určitého úhlu pohledu i obhajitelný. Ale prevenci bych v tomto kontextu vnímal jinak, např. jako zapracování na osobním výživovém stylu nebo budování silnější imunity. Jinak to vyznívá tak, že když vyrazíte na hostinu s tabletkou medicinální uhlí, můžete holdovat obžerství klidně každý den a všechno bude v pořádku… Jinými slovy, k tomu, abych si jednou za čas dopřál, nepotřebuji medicinální uhlí.

Co se týče cholesterolu, tak je to opět poněkud bláznivá představa, jelikož kdyby to bylo tak jednoduché, měli bychom díky medicinálnímu uhlí v celé populaci rázem vyřešen problém jménem hypercholesterolémie. V tomto směru mnohem lépe poslouží vláknina, která cholesterol „vyváže“ také, takže místo tablety medicinálního uhlí do jídelníčku zařadím více potravin bohatých na vlákninu (zeleninu, luštěniny atd.) a získám tím i benefit v podobě lepšího výživového profilu. Mimochodem, problémem cholesterolu není jeho vyšší dietární příjem, ale konzumace takové stravy, která negativně ovlivňuje náš lipidový profil.

Co se týče „lehčího virového onemocnění“ (opravil bych to i na bakterie), tak tam by adsorpční efekt mohl působit protektivně, ale opět bych na to nespoléhal. Zásadní význam budou mít jiná preventivní opatření. Naopak běžné je využití medicinálního uhlí při gastroenteritidách a dalších podobných patáliích, kde je často původcem potíží právě nějaká ta bakterie či vir. Ale o prevenci ve smyslu „preventivního podání“ bych nemluvil, nikdy totiž nemůžete vědět, kdy zrovna nějaký ten infekční agens „zaútočil“, jelikož je to přirozená součást našeho životního prostředí. Opět je to tedy o prevenci ve smyslu budování silnější imunity atd.

A co preventivní užívání uhlí v určitých případech, např. dovolená v exotických zemích? 

Nedoporučil bych užívání medicinálního uhlí ve smyslu primární prevence, kdy ho bude užívat zdravý jedinec jen tak „preventivě“. Ale určitě bych ho doporučil jako formu „první pomoci“ v situacích, kdy má jeho použití opodstatnění. Takže jako základ domácí či „cestovní“ lékárničky je to součást prevence. Pokud vím, že jedu do rizikové oblasti, zaměřím se spíše na důraznější dodržování hygienických opatření, než že bych „preventivně“ polykal tablety medicinálního uhlí, které by naopak mohlo způsobit jiné nepříjemné komplikace (např. zácpu nebo snížení účinnosti léčiva).

Může ho užívat každý? Existují nějaká rizika spojená s užíváním? Kdy jej neužívat, popřípadě s čím jej neužívat? 

Principiálně by se nemělo podávat dětem do tří až čtyř let věku, kde se uplatní vhodnější alternativy těchto „léčiv“, které lépe vyhovují gastrointestinálním charakteristikám takto malých dětí.

Pochopitelně pozor si musejí dávat také lidé užívající léky, jelikož medicinální uhlí může snižovat vstřebávání a tím i účinnost některých léků. (Berete více léků? Online a zdarma si můžete ověřit, zda se snesou.) Další „rizikovou skupinou“ jsou ženy, které používají hormonální antikoncepci. Zkrátka a dobře, medicinální uhlí „si nevybírá“, co bude adsorbovat, a tak může v trávicím traktu „vychytávat“ i ty látky, které nechceme. Např. již zmíněné léky nebo některé živiny. Z toho důvodu nedoporučuji jeho „preventivní“ používání. Jinak se nedoporučuje jeho podání po konzumaci zmrzliny nebo čokolády z důvodu potenciálního snížení jeho účinnosti.

Co se týče zdravotních rizik, tak ty se u zdravých jedinců kromě výše uvedených případů týkají v podstatě jen dlouhodobého užívání (chronická zácpa, snížení účinnosti medikace, deficit některých nutrientů, jako např. jódu, selenu atd.). Jinak medicinální uhlí nemá samo o sobě žádné nežádoucí účinky.

Jakub Přibyl

Konzultant pro personalizovanou výživu s dlouholetou praxí v oblasti nutriční prevence a sportovní dietologie, člen Společnosti pro výživu, České potravinářské společnosti (kde jako výrobce fortifikovaných potravin a doplňků stravy profesně „prozřel“), Etické Fitness Aliance a vedoucí rady spolku Zdravě pro vás (www.zdraveprovas.cz). Provozuje vlastní poradenský a školící portál www.vyzivapro.cz, pořádá odborné konference zaměřené na moderní výživu. Je odborným garantem specializovaného e-shopu www.nejenleky.cz, konceptu tzv. etického obchodu, kde se nabízí výhradně kvalitní potraviny a doplňky stravy s důrazem na transparentní původ, technologii zpracování a složení.