Už je tomu dobrých patnáct let, co jsem prvně seděla v kuchyňském studiu a snažila se snížit přemrštěnou cenu za svoji první kuchyň plnou vychytávek, které do ní svévolně naplánoval návrhář podle svých představ. Dodnes mi v hlavě rezonuje prodavačovo: „Super, vy mi ani nedáte vydělat“. A víte co, ani po letech se situace v kuchyňských studiích příliš nezměnila. Obešla jsem tři a musím říct, že prodejcům vlastně moc nejde o to, abyste měli kuchyň, ve které se vám bude bezvadně vařit dalších dvacet let. Podstatné je to, aby prodejce vydělal, aby do kuchyně narouboval svoje oblíbené drahé doplňky. Nebo vás regulérně obral.
Dříve než jsme se vydali do prvního kuchyňského studia, skoro měsíc jsem vymýšlela různé varianty a možnosti, které nám místo (2,5 × 2,5 m) pro kuchyň nabízelo. Měla jsem představu o tom, jak kuchyňský kout naplánovat, ale zároveň jsem očekávala invenci od profíka, který seká kuchyně jak Baťa cvičky. Požadovali jsme: co nejméně rohových skříněk, co nejvíce pracovní plochy, lakovaná dvířka a minimálně dvě police na zeď. A dodržení rozpočtu 150 000 Kč. Žádné extra vychytávky, prostě praktickou, funkční kuchyň.
Kuchyňské studio č. 1
Aniž by utrousila půl slova, vystřihla paní návrhářka v plánovacím programu dle dodaných rozměrů naprostou klasiku, kuchyň do L. Lednice, pracovní plocha, dřez, roh k ničemu, varná deska, potravinová skříň. Nezajímala se o to, jaké chceme úchytky, panty, zda preferujeme tiché dojezdy u šuplíků, jestli chceme kuchyň v lesku a zda vůbec stojíme o vestavěnou lednici. A vlastně jí ani nezajímalo, kolik peněz chceme do kuchyně investovat, prý je to jen návrh, ze kterého následně můžeme ubírat. Dobře, třeba to tak chodí, říkali jsme si a požádali o další variantu, jak by naše kuchyň mohla vypadat. Ač byla sobota dopoledne a zapadlé kuchyňské studio (zvučného jména) zelo prázdnotou, paní návrhářka protočila oči a uvedla, že tohle je pro daný prostor nejideálnější řešení. Její lenost se stala téměř hmatatelnou. Kdepak, za své peníze si zasloužím víc, a tak se nenechám odbýt, vytasím svůj vlastní návrh s kuchyní, kde vedou dvě linky souběžně, přičemž ta druhá tvoří v prostoru poloostrůvek. Návrhářka pohlédne na hodinky, povzdechne, omluví se a na pět minut odchází… S dávkou nikotinu v žilách jí pak jde práce od ruky, sype do programu skříňky podle mého náčrtku a za dvacet minut má hotovo. Jedinou její vlastní invencí je přidání roletové potravinové skříňky za bratru dvacet tisíc.
Finální kalkulace druhé varianty kuchyně, kterou jsme nakonec chtěli nacenit, se vyšplhala na 223 000 Kč bez spotřebičů a instalačních příprav (rozvody vody, elektřiny, podhled). Pak už jsme ani nechtěli vědět, podle čeho paní návrhářka cenu spočítala, a ani se nám nechtělo strávit moře času nad škrtáním jistě uvážlivě vybraných komponent. Máme ale v ruce profesionální návrh dvou kuchyní a to je dobrý odrazový můstek (což není vůbec obvyklé, často i jen za samotný návrh zaplatíte kolem dvou tisíc).
Kuchyňské studio č. 2
Ve druhém kuchyňském studiu nás přivítá ležérně oděný sympatický pán, který nevypadá, že by plánoval svou první kuchyň v životě. Nejdříve nás seznámí s používanými materiály pro výrobu skříněk, ukáže různé druhy úchytů, vychválí tlumiče zásuvek a dvířek a namísto klasického obkladu, který nedělají, nabídne moderní tvrzené sklo. „Cenově to vychází skoro stejně,“ říká.
Nač si dát pozor při návrhu nové kuchyně
- Dopředu se informujte, zda budete platit i jen za návrh kuchyně.
- Pokud chcete kreativní návrh, sledujte časopisy a navrhněte si kuchyň sami (alespoň předběžně). A dopředu si odpovězte na otázky: Hodně peču? Pak potřebuji hodně místa na pekáče a formy. Hodně zavařuji? Pak potřebuji velkou spíž. Mám spoustu velkých hrnců? Umístím je do velkých šuplíků. Mám designové nádobí, které chci dát na odiv? Volím prosklené horní skříňky. Mám hodně různých hrnků? Volím uzavřené.
- Ceny spotřebičů a doplňků nemusí být výhodnější než na internetu, jste-li šikovní, můžete si je dokonce nainstalovat sami, což se odrazí na finální ceně.
- Čtěte smlouvu, při každé změně si překontrolujte všechny ceny a položky.
- Máte-li dřez s odkapávačem, nenechte si namluvit, že odkap pro praváka patří napravo. Vždy nalevo, jinak budete nádobí odkládat „přes ruku“.
To už je o poznání lepší přístup, mneme si ruce a v duchu se radujeme. Návrhář si ofotí náš návrh kuchyně a domlouvá s námi další schůzku, na níž připraví kalkulaci. Získal jen přibližnou představu o tom, co chceme, a na rozpočet se neptá. Zase. Při oblékání kabátu si tak tentokrát neodpustím otázku: „A zvládneme to do sto padesáti tisíc?“ Aniž by zvedl zrak od počítače, lakonicky utrousí: „Do dvou set se vejdeme.“
A hádejte co! Vešli jsme se. Do dvou set tisíc. „198 000 Kč,“ chlubí se po týdnu návrhář. Bez spotřebičů a instalačních příprav, které studio nezajišťuje, a tudíž si je musíte od někoho zajistit sami. Už tušíme, že ani zde nám pšenka nepokvete, ale abychom měli trochu jasnější představu o tom, co že stojí tolik peněz, ptáme se na detaily a nahlížíme do kalkulace. A co to tady máme? Devatenáct úchytů za dvanáct tisíc? „Dal jsem vám tam moje nejoblíbenější úchyty, ty dávám standardně.“ Aha… IKEA má obdobné za stovku. Nádech, výdech.
Navíc zjišťujeme, že pán evidentně vůbec neví, že metr klasického kuchyňského obkladu vyjde průměrně na pět set korun, přičemž jeho dva metry skla vyšly na devět tisíc bez práce. A to skutečně není „skoro stejná cena“. Návrhář se tváří dotčeně, když mu připomínáme, že jsme požadovali kuchyň max. do 150 000 Kč. Trvá na tom, že za tuhle cenu kuchyň prostě nemůžeme pořídit, připadáme si jako nuzáci. Poroučíme se a přemýšlíme na tím, kolik asi stála jeho kuchyň, když mu náš rozpočet přišel nízký. (Podotýkám, že šlo o studio, o jehož existenci jsem do té doby neměla ponětí, žádná zavedená značka pro honoraci.)
Kuchyňské studio č. 3
Už po telefonu je paní příjemná, sympatická, vstřícná, její nadšení nás i na živo doslova okouzlí. Poletuje po studiu, ukazuje skříňky a vysvětluje jejich výrobu, nabízí různé druhy vestavěných košů, úchytů, pracovních desek, vnitřního vybavení šuplíků, píše si poznámky, vyptává se na naše požadavky, zajímá ji, kolik členů má naše rodina, zda chceme na lince kávovar, vinotéku, co rozhodně nechceme. Ptá se, jak jsme vysocí, podle čehož určí výšku pracovní desky a také se ptá na náš rozpočet. „Páni, to nám bohatě stačí,“ říká. Od ruky nakreslí hrubý návrh kuchyně do skicáku a začne vysvětlovat, proč co kam patří. Že je dobré dřez umísťovat co nejblíže vývodu vody ve zdi – abychom na ni při spouštění nemuseli dobu čekat, že se nemusíme bát umístit myčku vedle lednice, protože teplota z mytí už dávno nezvyšuje její spotřebu. Popíše nutnost zpevnění stropu pro závěsnou ostrůvkovou digestoř a vysvětlí výhodnost a efektivnost digestoře s odtahem oproti té designové, mající jen uhlíkový filtr.
Tušíme, že jsme našli místo, kde by mohla začít růst naše kuchyň s poloostrůvkem.
Natěšená návrhářka si kopíruje náš návrh a bere si týden na zpracování našich požadavků. Upozorňuje nás však, že pokud si budeme kupovat vlastní spotřebiče, bude cena za jejich instalaci dvojnásobná oproti tomu, kdybychom si i spotřebiče pořídili u nich. Opět, stejně jako v předchozích studiích, připomíná, že nedělají klasické obklady, podhledy ani nutné rozvody vody, odpadu, elektřiny, nicméně nám předá kontakt na osvědčené řemeslníky, kteří vše zařídí. (Nepřestává mě to překvapovat, měla jsem za to, že přijdu do studia, odborník navrhne perfektní dílo, přijde parta řemeslníků a do dvou až tří dnů je kuchyň kompletně hotová, včetně potřebných příprav.)
S cenou za kuchyň v laku jsme se dostali na 119 000 Kč, když následně osekáme pár drobností, vyjdou nás skříňky na sto pět tisíc. A pak, že to nejde. Domlouváme se, že si některé spotřebiče seženeme sami, zbytek bereme od studia. Podepisujeme, ruce líbáme, termín pro instalaci kuchyně domlouváme, zálohu skládáme, těšíme se. Teď už jen zbývá dodat, že ty nervy za to stály, přidat fotku krásné kuchyně a napsat poslední tečku. Ne, ještě ne. Ještě zbývá pár odstavců o tom, jak nás naše návrhářka vypekla.
Nadšení pozvolna opadá
Další fází mělo být tzv. zaměření kuchyně, kdy se přeměří rozměry místnosti, aby se mohly připravit instalační plány – rozpisy s jasnými kótami pro zasekání odpadů, elektřiny atp. Navzdory původním plánům se tyto úkony kvůli laxní práci návrhářky protáhly o čtrnáct dní. Za to nám po urgencích náleží smluvní pokuta. Sepisuje se nová smlouva, upravuje celková cena a údajný šotek způsobí navýšení ceny u několika skříněk. Začínáme být ve střehu, opět urgujeme narovnání finální ceny a opět nacházíme chybu. Znovu se posunul termín montáže. Návrhářka svévolně změnila termín, protože nemají montéry a nejspíš čekala, že si toho nevšimneme.
Co vás může u realizace kuchyně překvapit
- Pokud vás v kuchyňském studiu naláká cena za ukázkovou sestavu, připočtěte k ní ještě další položky, jako jsou zaměření kuchyně, odvoz obalových materiálů, dovoz kuchyně, montáž kuchyně, výřez a osazení dřezu, výřez a osazení varné desky, zapojení dřezu a myčky… Jen tyto položky vás mohou vyjít na patnáct tisíc a více.
- Kuchyňská studia obvykle neprovádějí přípravné práce, jako jsou rozvody odpadů, vody a elektřiny – počítejte s dalšími minimálně deseti tisíci navrch.
- Co výrobce, to různá hloubka šuplíků, váš oblíbený příborník do nich vůbec nemusí pasovat. Neorientujte se podle hloubky skřínky, šuplíky v ní mohou být až o patnáct centimetrů mělčí.
Asi měsíc před plánovanou montáží zcela náhodně zjistíme, že cena za montáž spotřebičů je v daném studiu neměnná, ať už si seženeme spotřebiče vlastní, nebo je zakoupíme přímo od studia. Toto zjištění nás šokuje, neboť nám návrhářka opakovaně i písemně potvrzovala, že cena za montáž vlastních spotřebičů je dvojnásobná. Další dny tak strávíme dopisováním a telefonováním přímo s majitelkou firmy, která celou naši objednávku kontroluje, přepočítává a shledává skutečně chybně kalkulovanou. Hluboce se omlouvá, slibuje interní prověření celé situace a vyvození důsledků. Opět přepisuje smlouvu, v níž poníží celkovou sumu o dalších cca šest tisíc za absurdně drahou montáž.
Nakonec nám tedy kuchyň stojí (kompletní rozpočet jen lehce přestřelen) a zatím nepadá. Už po krátkém užíváním ale vnímám mušky, které jsme na papíře nedokázali odlapit. Ale až budeme plánovat třetí kuchyň, tak už to bude všechno bezvadně lícovat, to vím jistě, stejně jako to, že to zase bude boj. O čas, nervy i peníze. A jistě zas budu poslouchat, jaký jsem nemoderní skrblík.
ČLÁNKY DO MAILU