Slyšeli jste už o alergii na chlad? Není to nějaký výmysl, jak si někteří myslí. Rozhodně byste ji neměli podceňovat. Přesvědčí vás o tom imunoložka Karola Haasová z Centra imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Odbornice se ve své praxi setkala i s několika těžkými případy.
Alergie na chlad se projeví otoky či kopřivkou
Vhodným obdobím pro vypuknutí tohoto typu alergie je právě podzim a zima. Jak k tomu dojde a jak se nemoc projevuje? „To je velmi jednoduché. Stačí v zimě vyjít ven ve špatném oblečení nebo nás může při cestě z práce zastihnout náhlé ochlazení. Na těle mohou následně vzniknout otoky a projevit se může i kopřivka. Ta ale může vzniknout i při sprchování či koupání v chladné vodě,“ popisuje Karola Haasová.
Lékařka dodává, že zvláštní kategorií je otok jazyka, kdy dochází k podráždění sliznice v ústech při konzumaci chladných nápojů. Běžným projevem onemocnění je i vodová rýma.
Zajímavostí je, že lékaři zatím po jasných příčinách tohoto onemocnění pátrají. Odborníci také podotýkají, že se vlastně jedná o „pseudoalergii“, není to totiž reakce na žádný alergen, ale způsobuje ji změna teploty.
Nemoc se dá jen tlumit
Když už nemoc propukla, dá se s ní něco dělat, a jak vlastně probíhá léčba? Pokud už alergii na chlad máme, musíme eliminovat kontakt těla s chladem. Eventuálně se dají předepsat antihistaminika či kortikoidy.
Antihistaminika jsou v současné době nejpoužívanější léky proti alergii. Odbornice uvádí, že alergickou reakci našeho imunitního systému způsobuje histamin, který se uvolní z některých buněk. Zmiňované léky ale účinek histaminu zablokují a dojde tak k utlumení alergické reakce.
Kortikoidy jsou zase synteticky získané hormony, které se jinak vyrábějí v kůře našich nadledvin. Používají se i u dalších alergických projevů, jako je například časté astma, ale i anafylaktický šok.
Lékařka však upozorňuje, že pokud už nemocí trpíme, dá se jen tlumit. „Úplně vyhnout se jí nelze,“ doplňuje imunoložka.
Zabalte se do šály a noste rukavice
Karola Haasová podotýká, že alergii z chladu můžeme „dostat“ v každém věku. A jaká je před ní nejlepší prevence? „Jak už jsem zmiňovala, je nejlepší chránit tělo před chladem a nesprchovat se studenou vodou. V zimě je dobré pořádně se zabalit do šály a nosit rukavice,“ doporučuje lékařka s tím, že se tato nemoc skutečně nemá podceňovat.
TIP: „Ledový muž“ dokáže snoubit možná až extrémní otužování, meditaci a dechové cvičení
Objevují se totiž i těžké případy velkých alergických reakcí, které se pak řeší komplexní léčbou. Oslovená odbornice se s nimi setkává i ve své praxi. „Vím o případu, kdy pacient dostal těžkou alergii na chlad, když čekal na operaci. Jednoduše jim tam otekl,“ popisuje.
Další odborníci uvádějí, že v moderní medicíně se zkoušejí i různá autoséra, která se píchají přímo pod kůži. Výsledky se dostavují, ale zatím je vše pouze na bázi výzkumu. Pokud je vám najednou neustálá zima, raději navštivte svého praktického lékaře, který vás případně pošle na alergologické vyšetření.
Bolesti hlavy, ztráta vědomí…
Jak už jsme zmiňovali, alergie na chlad se objevuje převážně v zimě. Je ale i řada případů, kdy se objevila také v letních měsících. Stačí k tomu už zmiňované koupání v chladné vodě.
V takových případech se mohou dostavit bolesti hlavy a končit to může až ztrátou vědomí. Uváděná konzumace chladných nápojů zase může vést k problémům s dýcháním a v krajních případech by se mohl pacient i udusit.
Odborná spolupráce:
MUDr. Karola Haasová
Absolvovala studium na 3. LF UK v Praze. Pracuje v Centru imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Zastává zde vedoucí funkci v Laboratoři vakcín. Zabývá se imunologií, alergologií a mikrobiologií.
ČLÁNKY DO MAILU