Už dávno u nás nejíme, jen abychom přežili, ale velmi často pro potěšení a získání nového gastronomického zážitku. I proto se řada lidí více než kdy dříve zajímá o to, co jí, odkud daná potravina pochází i zda je našim tělům přínosná. Na druhou stranu ale také vzniká a dále se šíří řada nesmyslů, mýtů a výživových směrů, které některou potravinu zavrhují. Dříve to byla například vejce, dnes je prakticky denně na pranýři mléko. Profesor Jan Krejsek z Lékařské fakulty UK v Hradci Králové nám vyprávěl o tom, proč důrazně nedoporučuje vyřazení mléka ze stravy u těhotných žen i jak se provádějí testy na alergii na mléko.
Mléko je benefit pro většinu lidí
„Mléko je pro většinu lidí evropského původu naprosto ideálním a nezastupitelným zdrojem živin, bílkovin, minerálů, vitamínů, mastných kyselin, obsahuje řadu stopových prvků, cytokinů, růstových faktorů, to všechno v nádherné kombinaci,“ říká Jan Krejsek. Existují však lidé, pro které mléko takovým benefitem není, protože trpí laktózovou intolerancí nebo jsou přecitlivělí na některé z alergenů obsažených v mléce.
Prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.
Předseda Akademického senátu Lékařské fakulty v Hradci Králové. Autor a spoluautor několika set přednášek a publikací. Mezi jeho současné profesní zájmy patří základní a klinická imunologie a alergologie.
Intolerance mléka
Laktózová intolerance je způsobena sníženou aktivitou enzymu laktázy, který rozkládá mléčný cukr – laktózu. „Nesnášenlivost mléka je spojena se ztrátou laktázové aktivity. Pokud člověk neumí laktózu rozložit, pak laktóza putuje do trávicího traktu, kde je cukerným substrátem pro střevní mikrobiotu, která ho kvasí, za vzniku plynů. Obvykle se tak stane po konzumaci velkého množství syrového mléka, ovšem potíže přicházejí s časovým odstupem několika desítek minut či hodin. Na rozdíl od alergie na mléko,“ vysvětluje Jan Krejsek.
Nesnášenlivost mléka je v naší společnost dle lékaře přeceňována, informace o plošné intoleranci mléka u nás nemají reálný podklad. Jak dále říká profesor Krejsek: „Všichni lidé mají po narození dostatečnou aktivitu laktázy, protože musí trávit mateřské mléko. Naše bělošská populace si udržuje laktázovou aktivitu i v dospělosti, její nedostatek je prokazován u méně než jednoho procenta lidí, ovšem populace žlutá nebo černošská laktázovou aktivitu v dospělosti ztrácejí. Avšak i lidé, kteří jsou striktně laktáza-negativní, mohou požít menší množství mléka, nejlépe syrového, a jsou schopni tolerovat zkvašené mléko.“
Alergie na složky mléka
Alergie není intolerance na mléko. Jedná se o imunopatologickou reakci zprostředkovanou protilátkami, které reagují s alergeny mléka – laktalbuminem, laktoglobulinem a kaseinem. „U alergických osob vyvolá vystavení se i pouhému stopovému množství alergenů okamžitou reakci, která se dostavuje do pár minut. Její příčinou je uvolnění celého spektra biologicky aktivních látek ze žírných buněk,“ vysvětluje Jan Krejsek. Stejně jako v případě nesnášenlivosti mléka jsou prokázané případy alergie na mléko v naší populaci velmi vzácné.
Obvykle se vyskytují jen v dětském věku, u dvou a tří procent tříletých dětí. Většina dětských pacientů z těchto obtíží tzv. vyroste. „Zcela nově bylo zjištěno, že se někteří jedinci s alergií na mléko mohou desenzibilizovat a přirozenou cestou se jí zbavit. Je to možné díky postupnému zařazení mléka, které je tepelně opracované (např. pečené), nejlépe v podobě koláčů ve směsi s jinými složkami potravy. Tímto způsobem lze po dlouhém čase tělo naučit tolerovat mléko a mléčné výrobky,“ říká profesor Krejsek.
Jak lékař prokáže potíže s mlékem
„Skoro nikdo alergii na mléko nemá, ale svádí se na ni skoro všechno,“ říká profesor Krejsek. Jak na tom jste zrovna vy, to zjistíte jen na základě laboratorních testů, které vám provede specializovaný lékař. „Diagnostika střevních alergií je mimořádně komplikovaná a závisí na perfektní spolupráci pacienta s lékařem,“ zdůrazňuje profesor Krejsek. Lékař může vytipovat složky potravy, které mohou pacientovi vadit, a ten se jim musí během vymezeného období střežit. Potíž je v tom, že často netušíme, kde všude se například mléko stává součástí výrobku. Lidé pak říkají, že vše dodrželi, a přesto jim bylo zle.
Nejjistější metodou určení obtíží jsou dechové testy, kdy se ve specializovaných pracovištích podá laktóza izotopem neškodným značená. „Ten, kdo laktózu umí štěpit, vydechne CO2, který v sobě má izotop z laktózy, a vy víte, že ji umí štěpit. Ten, kdo ho nevyfoukne, má stoprocentní jistotu, že mléko nesmí požít. Je to však málo dostupný, sofistikovaný test,“ upozorňuje Jan Krejsek.
Další variantou, jak si potvrdit či vyvrátit podezření na obtíže způsobené mlékem, je dvojitě slepý expoziční test. Tehdy vám lékař podá suspektní kapsli s potravinou, o níž nikdo – ani lékař, ani sestra, ani pacient – neví, zda obsahuje laktózu. Následně je člověk několik hodin pozorován, zda má či nemá příznaky. Provede se zápis o zdravotním stavu a symptomech, až po zápisu se rozlepí „příbalový leták“, podle kterého se zjistí, zda v kapsli bylo placebo, nebo alergen, zde tedy laktóza.
Jak intoleranci či alergii předejít?
„Stará se o to náš rod, naše geny, ale velmi podstatně matka, která se bude správně stravovat a bude své dítě kojit,“ zdůrazňuje Jan Krejsek. Pokud však žena kojí a kouří, své dítě poškozuje. Za velmi negativní považuje lékař i neopodstatněné použití antibiotik u dětí: „To je katastrofa. S největší pravděpodobností bude z dítěte alergik, protože mu antibiotika seberou mikroflóru, kterou buduje, a naruší mu to homeostatické mechanismy, které si v sobě vytváří.“
TIP serveru 120na80.cz: Test CRP spolehlivě pozná, jestli skutečně potřebujete antibiotika. Jaký a za kolik?
Důrazně pak těhotným či kojícím ženám nedoporučuje alternativní směry výživy. „Výživa, kterou poskytují dítěti v děloze, ho programuje a dává mu nějaké vpečeťovací kroky. Jestliže je v tomto prostředí „bída“, dítě se na onu „bídu“ nastaví a nebude po porodu zjevně poškozené, ale bude to chabrousek. Dobře, přežije, ale co myslíte, jak bude vypadat dítě striktní veganky, až mu bude čtrnáct, patnáct roků? Bude obézní, tlusté, protože toto dítě nastavené na bídu má dnes najednou prostřený stůl plný nezdravých jídel a je bez pohybu. Při jeho nastavení v tomto blahobytu má následně metabolický syndrom. Důrazně nedoporučuji jakékoliv alternativní směry ve výživě,“ varuje profesor a dodává, že mléko je naprosto nezastupitelné v obsahu vápníku: „Žena totiž během těhotenství musí vydávat obrovské množství vápníku. Například v dřívějších dobách, kdy bylo málo jídel, se žena tzv. spotřebovala, aby dala život. Otázka mateřství byla otázkou života a smrti. Měla osteoporózu, přišla o zuby, ale v tom mléce dítěti vše předala. Když má dost zdrojů, tak si dnes vše doplní, pokud si zakáže mléčné produkty, tak je to poškozující pro dítě i pro ni,“ uzavírá Jan Krejsek.
ČLÁNKY DO MAILU