Alexandra Hemalu (58) si většina z nás pamatuje jako televizního hlasatele z Československé a posléze České televize. Na Kavčích horách setrval i poté, co generální ředitel Jiří Janeček rozhodl o tom, že hlasatele na obrazovce nahradí jen upoutávky. Část z nich Hemala dál namlouvá, jinak ale v ČT pracuje na poloviční úvazek jako dramaturg. Momentálně se však především připravuje na svoje vystoupení ve čtvrté řadě taneční soutěže StarDance, kterou bude ČT vysílat od 30. října do Vánoc.
Myslíte si, že žijete zdravě?
Zaplať pánbůh, že vůbec žiji. A jestli žiji zdravě? Netroufám si moc dobře posoudit, protože když něco dělám a myslím si, že žiji zdravě, za pár let se často dočtu, že jsem měl dělat pravý opak, protože vědci zjistili, že to, co bylo zdravé před dvaceti lety, nemusí být zdravé dnes. A obráceně.
Stresuje vás to?
Ne, neprožívám to. Už to asi nemá cenu. Samozřejmě se snažím, abych na sobě nepáchal více škody, než je třeba.
Kolik hodin denně v průměru spíte?
Se spaním to mám na štíru, spím velmi špatně. Když udělám šest hodin v jednom zátahu, jsem velmi rád. Ale chtěl bych osm.
Jak často pijete kávu a alkohol?
Pravidelně v malých dávkách. U kávy to znamená jednu až dvě denně. Alkohol se snažím pít střídmě, až po setmění. Dávám si spíš takzvaný šláftruňk.
Dáváte přednost pivu, nebo spíš vínu?
Spíš asi vínu. I když podle mě je nejlepším vínem koňak.
Kouříte?
Kouřil jsem, do bypassu. Ten mé návyky trošičku změnil, tak si teď občas dám takový malý doutníček po večeru na chuť. Obden.
Jak dlouho už nekouříte cigarety?
Takových deset let. Neměl jsem problém přestat, nebyl jsem žádný závodník. Vykouřil jsem takových sedm nebo osm cigaret denně. Nebyl jsem tak závislý, že bych prahnul po nikotinu.
Dodržujete pravidelnost ve stravě? Snažíte se snídat, obědvat a večeřet v časech, kdy se to má?
Jím spíš podle toho, jak mi to vyjde. Je to dané tím, že mám takovou nepravidelnou práci. V jídle jsem tak trošku lajdák.
Když už se dostanete k jídlu, řešíte, jestli to, co jíte, je zdravé? Nebo je vám to v tu chvíli jedno?
Že by mi to bylo jedno, to zrovna ne, ale bohužel se spíš řídím svými chuťovými buňkami než zdravým rozumem.
Řešíte při nákupu potravin jejich složení a díváte se na obaly, zda obsahují „éčka“?
Snažím se zachovat zásahu, že než jdu nakupovat, nasoukám do sebe alespoň rohlík, abych nebyl úplně hladový. Protože když jde člověk do obchodu hladový, má tendenci si do košíku házet všechno a bohužel to vždycky začíná a končí těmi nezdravými potravinami. Že bych se díval, co má která potraviny za hodnoty, to tedy ne. Tak daleko jsem ještě nedošel.
Pokračování rozhovoru čtěte dále…
Lékař říká: PŘIHLÁSÍM SE KVŮLI NĚMU DO TANEČNÍCH PRO SENIORY
MUDr. Jan Hnízdil se zabývá komplexní rehabilitací a psychosomatikou. Jak říká, nedokáže se smířit s tím, že by se situoval do role „policisty“ životního stylu a někoho známkoval, byť symbolicky. Proto jsme právě jeho požádali o komentář, bez „známkování“ a „doktorských rad“.
Rozhovor s panem Hemalou mne pěkně rozhodil. Pamatuji se na něj, když jsem jako malý kluk poprvé koukal na černobílou Československou televizi. Myslel jsem si, že už dávno nežije. On přitom pracuje jako dramaturg, trénuje na StarDance, hraje tenis.
S hrůzou jsem zjistil, že jsem jen o pár let mladší a sotva se belhám o francouzských holích po operaci kolene. Trochu mne uklidnilo, že má za sebou bypass. Práce v televizi asi není procházka růžovým sadem.
Jeho vztah k jídlu i alkoholu je mi sympatický, nepřejídá se, pije přiměřeně, řídí se víc chutí než radami odborníků. Nápad najíst se před nákupem by si měl nechat patentovat. Určitě to vyzkouším.
Názor, že je jedno brát o prášek navíc, ale úplně nesdílím. Snažím se pacienty přesvědčit, že každý prášek navíc může uškodit, aby se snažili svoje zdravotní problémy řešit raději bez nich.
Panu Hemalovi budu při StarDance moc fandit. Přinutil mne zamyslet se nad vlastní pohodlností a ztuhlostí. Až odložím berle, přihlásím se do tanečních pro seniory.
MUDr. Jan Hnízdil, Centrum komplexní péče Dobřichovice
…pokračování rozhovoru:
Pokud vás něco začne bolet, jdete hned k doktorovi, nebo to řešíte svépomocí doma? A kdy byste už k tomu doktorovi zašel?
Když už začínám mít takové podezření, že to není jen tak, že se nejedná pouze o zaražené větry, kdy pod žebrem může píchat i kvůli něčemu úplně jinému. Pak jdu alespoň na odběr krve, aby se zjistilo, jestli tam není něco, co by tam být nemělo.
A když se léčíte sám doma, třeba z nachlazení, sáhnete hned po lécích, nebo dáváte přednost bylinkám a alternativní medicíně?
Docela piju bylinkové čaje, na ty je moje žena specialistka. Po ránu uvaří kotlík bylinkového čaje a já se jím pak snažím přes den prolévat.
A pokud vás bolí hlava, sáhnete spíš po brufenu, nebo to řešíte bez léků?
Když už mě bolí hlava, nesáhnu po brufenu, obejdu to trošku vlídnější cestičkou, ale práškům se nevyhýbám. Co na tom? Mám prášky na tlak, na cholesterol, tak o jeden prášek víc nebo míň…
Necháváte se dobrovolně očkovat, třeba proti chřipce?
To ne. Nepřipadá mi to tak smysluplné.
Obecně jste spíš příznivcem očkování, nebo jeho odpůrcem?
Určitě očkování schvaluji, když to má smysl. Jsem očkovaný proti klíšťové encefalitidě, protože rád chodím se psem na procházku do lesa. Toho se nezříkám.
Chodíte pravidelně k zubaři?
Mám kamaráda zubaře, tak k němu chodím. Pravidelně, ale vždycky s lehkou obavou.
A na preventivní lékařské prohlídky?
Když už není zbytí. Třeba jsem začal chodit na prohlídky prostaty, což tedy není zrovna vyšetření, na které by se člověk těšil. Začal jsem s tím místo v padesáti až v pětapadesáti. Nešel jsem tam tedy příliš brzy.
Čtěte téma: Kdy mají muži strach?
Nejčastějšími návštěvníky urologických klinik jsou muži nad padesát. Problémy s prostatou často dlouho přecházejí, protože se bojí průběhu vyšetření. Rakovina prostaty je však zákeřná.
Jakým způsobem relaxujete? Dokážete úplně vypnout od práce?
No, to se mi tedy moc nedaří. Mám v tom ještě hodně nedoťuků. Ale když pracujete v takovém podivném tempu, kdy děláte třeba celý týden včetně soboty a neděle a jindy máte zase nějaký den úplně volno, asi to moc nejde. Chtěl bych se v tom zlepšit. Snažím se tedy aspoň v době, kdy mám volno, jít plavat nebo se psem na procházku a trochu vypustit.
Teď se věnujete hlavně tanci, budete tvořit jednu ze soutěžních dvojic ve čtvrté řadě soutěže StarDance na České televizi.
Tančím jenom v sebeobraně. Zatím.
Jak dlouho se vlastně připravujete na StarDance?
Začali jsme v průběhu srpna, první přenos nás čeká 30. října.
Předtím jste vůbec netančil?
Skutečně ne. Za svůj život jsem tančil jen několikrát. Potkal jsem pana Harapese a říkal jsem mu: vidíš, ty jsi už skončil a já teprve začínám.
Jak vám to jde?
Špatně. Jsem takový zatuhlý. Nikdy jsem si nemyslel a nikdo mi dopředu neprozradil, že tanec je takový nepřirozený pohyb. Kdybych to věděl, rozmýšlel bych se nad nabídkou do StarDance déle. Skloubit ten pohyb a vůbec si na něj zvyknout, že se po parketu pohybujete přirozeným způsobem, mi myslím ještě chvilku potrvá. Musím se vytancovat. Z legrace říkám své spolutanečnici, že jsme měli začít už před třemi lety při StarDance 2. To bychom se zdárně propracovali až k letošní StarDance 4. Doufám, že na mě nebude naštvaná, až vypadneme v prvním kole.
Jak často vlastně cvičíte tanec, než půjdete na obrazovku?
Teď, když se blíží začátek StarDance, skoro denně. Máme tři zkušebny, je nás osm tanečních párů, tak tam bývá čím dál tím víc natřískáno. Nikdo si nechceme až tak trhnout ostudu, tak se tam teď snažíme chodit co nejčastěji. Podle toho, jak nám to dovolí to střídání ve zkušebně.
Nejsem tak mladý, abych mohl trénovat pět hodin denně, tak si to s ostatními rozdělujeme po dvou až třech hodinách.
Jste spokojen se svým životním stylem? A co byste chtěl případně změnit?
Těžko říct. Už se pomalu blížím k důchodovému věku, určitě bych ale nechtěl někde sedět s rukama v klíně. V našem oboru je to ale bohužel tak, že buď máte hodně práce, nebo žádnou. Najít kompromis, takovou zlatou střední cestu, by pro mě bylo úplně nejideálnější.
Jak dlouho myslíte, že tu ještě budete?
Myslíte na světě? To si tedy netroufám odhadnout, třeba právě proto, že jsem si už prošel srdeční příhodou a jak říká pan doktor, můžeš tady být sto let, ale může tě to taky klepnout, a můžou stát okolo tebe čtyři sanitky a pětadvacet kardiologů a nikdo ti nepomůže. Tak si vyberte.
Dietní policie:
Juraj Kukura: Žít zdravě je hrozně nudné
„Nejpříjemnější na světě je hřích, zatímco to zdravé hřích není,“ říká v rozhovoru matador českého, slovenského i světového filmu. „Znáte ten vtip, jak přijde člověk do pekla, a tam všichni jedí, pijí, šampaňské a kaviár, jsou tam plné bary, a najednou se tam objeví manželé…“
Jaromír Nosek: Spím čtyři hodiny denně, víc nepotřebuju
Typický filmový záporňák hodně pracuje: „Jsem tak trochu workoholik, i když mám volno, na víc než pět hodin spánku denně se stejně nedostanu…“
Alice Nellis: Nemám čas vysedávat po doktorech
Její nejnovější film Mamas & Papas o moderním rodičovství právě běží v kinech a jeho autorka říká: „Jakmile přijdu domů, čekají mně tam moje dvě malé děti, takže nevím, co je náročnější. Relaxuji asi prací.“
Kateřina Kalistová: Chybí mi bio supermarkety
Předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je vyznavačkou biopotravin: „Určité zlepšení v nabídce tu je.“
Jolana Voldánová: Překvapuje mě účinnost homeopatik
Známá televizní moderátorka kouří, věří homeopatikům a bolesti se snaží zbavit co nejdříve: „Rozhodně nejsem z těch, kteří by čekali, zda je to přejde samo.“
Kateřina Fričová: Nás kuřáky by měli začít chránit
K programové ředitelce ČT cigarety neodmyslitelně patří: „Kouření je hnusné, to vím… Ale musím říct, že to byl smutný život, bez cigaret.“
J. X. Doležal: Marihuana mi pomáhá i od deprese
Známý kuřák a propagátor marihuany říká: „V podstatě žiju zdravě. Nepiju alkohol a poměrně hodně spím. A kouřím hodně marihuany, ta je léčivá.“
Kateřina Cajthamlová: Kvalita potravin je u nás příšerná
Někdejší moderátorka pořadu Jste to, co jíte se zlobí: „Prodávají zajíci v pytli. Potraviny nejsou značené, nejsou kvalitně balené. Kvalita našich potravin bohužel velmi klesla.“
Tomáš Cikrt: Jít k doktorovi na „blind“ je sázka do loterie
Jakou důvěru v české lékaře má bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví? „Máme skvělé lékaře, ale ti nejsou všude.“
Martin Veselovský: Nesnídám, nesvačím. Nestíhám
“Můj mozek mi zatím neřekl, že bych se o sebe měl začít víc starat,“ říká moderátor. „Asi se k tomu budu muset dotlačit.“
Otakar Černý: Pil jsem třeba deset piv za den
Šéfredaktor sportovní redakce ČT hraje pétanque a doktorům moc nedá: „Zubaře a gynekologa nepotřebuji.“
Tomáš Baldýnský: Byl jsem závislý na energy drincích
„Jsem taková neorganizovaná povaha,“ připouští novinář a dramaturg, s jehož jménem je spojený například komiks Zelený Raoul a sitcom Comeback.
Jan Šibík: Relax od focení? To snad ani nejde
„Baví mě výlety, víno, holky,“ říká známý fotograf Honza Šibík. „Ale focení je zcela dominantní a hodně určuje to ostatní.“
Barbora Kroužková: Dělala jsem karate, teď cvičím jógu
Televizní moderátorka prokládá jógu posilovnou: „Vybíjím si tam negativní emoce a vztek.“
Eva Jurinová: Jsem profesní hypochondr
„Moje profese se na mně podepsala,“ popisuje zkušenosti z provozu velké nemocnice bývalá televizní moderátorka a současná mluvčí FN Motol: „Každý den musím informovat o nemoci a smrti.“
Janis Sidovský: Vadí mi sousedi, co topí uhlím
Zastupuje řadu českých celebrit, aktivně se věnuje charitě a výrazně napomohl lepšímu vnímání gay komunity u nás. „Netrávím čas na večírcích,“ říká Janis Sidovský.
Josef Pejchal: Jsem náruživým pasivním kuřákem
Pakliže patříte mezi diváky seriálu Ordinace v růžové zahradě, znáte ho spíše jako doktora Suka. Jak žije herec Josef Pejchal, když odloží lékařský plášť?
Jaromír Bosák: Kdybych neběhal, hrozně bych ztloustnul
“Říkám to i ženě, ta to neslyší ráda: až jeden z nás dvou umře, bude mi strašně smutno,“ tvrdí sportovní komentátor. Myslí vážně, že tu chce být do 120?
ČLÁNKY DO MAILU