Nic proti různým trendům, ochutnat amarouny může být zajímavé, ale nazývat ten úžasný tradiční gastronomický svět se stovkami různých jídel, chutí, vzhledů, tisíci kombinací, vůní a všeho dalšího, z čeho se sbíhají sliny na jazyku, jako "nudný a nutný stereotyp", to je symbol totální dekadence dnešní plastikové doby.
Omlouvám se, v ČR žiji, ale tohle jsem taky úplně nepobral. Je to myšleno tak, že sice "klasická" gastronomie je nekonečnou studnicí nápadů, chutí a vzhledů, nicméně to neznamená, že něco nepoměrně náročnějšího na vytvoření se tomu nemůže za určitých okolností rovnat a proto budeme klasickou gastronomii nazývat "nudným a nutným stereotypem"?
Na začátek bych měla uvést, že tomuhle pokusu na lidech nefandím, to bych nesměla mít VŠCHT vzdělání. Za druhé- o amarounech jsem nepochybovala už když jsem před mnoha léty viděla seriál Návštěvníci. To ještě supermarketové potraviny nebyly tak rozšířeny. Ve sci-fi filmech je totiž mnohem víc pravdy než v denních zprávách. Co se Francie týká, byla bych velmi ráda, aby se uvedlo pro všechny čtenáře na pravou míru, že Francie je zemědělský stát, a opravdu nemá zapotřebí nakrmit hladové krky chemickými výtvory vzešlé z laboratoře. (Velká Británie je v úplně jiné situaci!!!) Např.Francie- jedete vlakem, zavřete oči a otevřete je až za 2 minuty, a z okna stále vidíte totéž pole: rozlohy jsou obrovské. (Umím si představit rejpaly, co budou zpochybňovat rychlost vlaku, ale TGV nedegradujete, pánové.)
To snad neni nutne vyvracet, kdyz nikdo nic takoveho netvrdi :) Jde o zpestreni a zabavu. Ochutnal jsem treba maliny mrazene dusikem a zabavne to bylo, protoze konzistenci pripominaly chipsy, zato chut zustala malinova. Neplanuji se takhle zivit soustavne, ale jidlo je v mem zivote krome one nutnosti hlavne poteseni a kreativni cinnost, do cehoz tento druh kuchyne zapada.