Názory k článku Anabáze pacienta po české nemocnici

Také by mě při občasné návštěvě nemocnice zajímalo,co tam tolik těch „zdravotníků vyrábí“.Někdy mi připadá,že k vyúčtování výkonu pro pojišťovnu stačí jen registrace na příjmu.A nebo je to trochu jinak?Proč nedostáváme z pojišťovny přehled o platbách?

Kdo si ho vyzada, ten ho dostane.

Na přehled o platbách míte právo a Vaše pojišťovna Vam ho musí na požádání zaslat

Sousedka dělá v nemocnici nekvalifikovanou zdravotní sestru a její manžel je hlídač u ochranky.Před 2 lety si pořídili nové auto pro rodinu a letos další pro paní k cestě do práce.Přitom před 10 ti lety koupili barák,který rekonstruovali. Takže s těmi platy ve zdravotnictví to nebude tak špatné.

Ano. Staci brat vikendy, nocne 12-tky, 24-hodinove sluzby a peniaze sa len tak sypu. „Nahrabes“ si aj 25 tisic mesacne!
Mimochodom, kolko z prijmu tej rodiny zaraba susedka a kolko jej manzel? Nebude to skor o plate v sukromnej bezpecnostnej sluzbe?

U ochranky nezbohatnete. Minimální mzda dle zákona - a přesčasy :-D

Pravidelne dostavam zazitky z druhej strany. A divim sa priatelke a jej neskutocnej trpezlivosti.
Byt ja na jej mieste, casto by som navstevnikov ambulancie miesto osetrenia radsej zastrelil. Tolko arogancie a tuposti od inych ludi presahuje mieru mojej vydrze…

Taky mi prijde trochu zvlastni chodit do nemocnice na prijem k hospitalizaci ve tri odpoledne, kdyz se nejedna o ohrozeni zivota…

A domluvit se v nemocnici telefonicky zda tam ma cenu jezdit v takovou dobu a pripadne pockat do rana, to neslo?

Přijde mi podivné, že spochybňujete rozhodnutí lékaře. Pokud doktorka řekla „jeďte do nemocnice“, tak sice máte plné právo se jí na to vykašlat s tím, že si tam skočíte až zítra, ale většina lidí prostě poslechne. A věřte tomu, že telefonát předem nic nezmění. Ostatně komu tam chcete volat a co jim chcete říct? Spíš bych pochopil, kdyby přímo ošetřující lékař volal do nemocnice ještě než tam někoho pošle.
V tomhle případě to zřejmě nakonec dobře dopadlo, ale byl jsem u toho, kdy v nemocnici na chirurgické pohotovosti v čekárně skolaboval mladý kluk, protože měl vnitřní krvácení a ztráta krve byla tak velká, že ztratil vědomí. Seděl v té čekárně nejméně dvě hodiny než se složil a když jsem pak přišel na řadu já, tak ho ještě doktor se sestrou pomlouvali, že je to blbec, že měl říct hned, že je mu špatně, a že teď z toho budou mít akorát problémy. Sorry, ale špatně je na pohotovosti všem, a vážnost problému musí posoudit lékař. Stejně tak na příjmu v nemocnici musí doktor posoudit rozhodnutí lékaře, který tam dotyčného poslal. Skutečně to není na diskusi sestry s pacientem. Natož na diskusi pacienta s vrátným.

A kdy by tam jako měli jít?

Řekla bych, že s tou arogancí a tupostí lidí-pacientů je velká nadsázka a neobjektivnost. Každý tam jde s určitou pokorou, protože každému právě něco je a potřebuje pomoc nebo poradit. Ale zdravotnický personál je nabubřelý a svérázný ( a to řeknu s klidem i před moji sestrou, která celý život ve zdravotnictví pracovala a samozřejmě se mnou nesouhlasí).
Všichni tohle notoricky známe, že nekonečně dlouho čekáme v čekárně, pacient v ordinaci žádný není a vy čekáte a čekáte. Bojíte se zaklepat, a když to uděláte, tak v lepším případě vás nevraživost pohledu nemine.
A přesně popisovaná situace, že ťapkáte za sestrou, která na váš dotaz nereaguje, neobtěžuje se zastavit a jste celkem úspěšní, když vám neochotně odpoví. Tak to vždycky bylo, jiné, lepší poznatky nemám.
Ani bych se nedivila, že některý pacient se vzepře a je arogantní( jak si to vůbec může dovolit!)

Před časem byl přítel přijat s nádorem mozku na neurochirurgii v Písku. Primář přede mnou utíkal, kdyz jsem od něho chtěla alespon nějakou informaci. Sestra mi řekla "paní, co mu sem nosíte ty polévky, vždyt stejně umře" Větší hnus jsem od té doby už nezažila, ale na tento nezapomenu. At jdou a zkusí to samé praktikovat v zahraničí. Otevřela bych jim dveře - s chutí. Mám plat 16000,-, také odpovědnost, honičky celý den. Jejich požadavky jsou nehorázné, jednání neomalené, slušnost žádná, zájem o pacienta jen velmi občasný. Léčba často metodou pokus-omyl.Ještě že je zatím tak často nepotřebuji. Jsem ráda, že Klaus v novoročním projevu jasně řekl, co a jak před celým národem, taky to tak cítím.

Mně připadáte divný spíše Vy a pokud jste lékař-lékařka, pak potěš nám pánbů, abychom Vás nikdy nepotřebovali....já k doktorům nechodím vůbec, jejich léčba není léčba, ale předepisování "jedů"....o jednání ani nemluvím, arogance, nafoukanost a zkuste ještě říci, že třeba používáte něco alternativního...

Na Vás jednou taky dojde. A pak budete koukat jak vystřelenej puk.

No jo praha …meka …, …jak na strane zdravotniku, tak arogance na strane autorky. clanek je jen …a stiznost.

Docela jsem se lekl dle těchto televizorů, že se jedná o kladenskou nemocnici.Zde neustále běží na všech chodbách reklama s Dr. Rathem. Ty řvoucí zobrazovače zajisté stály nemalé peníze. Jinými slovy..nic potřenějšího nemocnice již nepotřebuje???. K personálu, sestřičky,lékaři nemám prakticky žádnou výtku, jenom a jenom pochvalu. M.D.

Tyhle televize v čekárnách jsou naopak fajn vynález. Člověka to rozptýlí a aspoň na chvíli zapomene, že mu není nejlíp. Je tu však několik ALE – zaprvé to občas obsluha přežene s hlasitostí a je to velmi nepříjemné. Zadruhé tam často běží smyčka dlouhá kolem 3 minut, takže to po pár minutách omrzí a po půl hodině už to vysloveně štve. A v neposlední řadě je tam problém s výběrem vhodného obsahu – pouštět v čekárně záběry nádorů nebo vážně postižených lidí, to hraničí s týráním pacientů.

Nemocniční televizní obrazovky také považuji za zbytečné. Pokud někoho chvíli baví, než zjistí, že smyčka se po krátké době opakuje, rozhodně se nedá předpokládat, že by TV vyhovovala každému. Zcela spolehlivě ale dost lidí obtěžuje, včetně personálu. Darmo nemáme přísloví, že TICHO LÉČÍ. Nadměrný hluk a šum umocňuje stres všech přítomných.
A také nevěřím, že četné obrazovky na chodbách nemocnic byly za babku, i když se dovíte, že jsou od sponzora. Znamená to, že sponzor s nemocnicí uzavřel nějaký dobrý obchod, a asi i někdo z nemocničního managementu z toho získal slušnou provizi. Přitom tytéž televize by, umístěny na pacientských pokojích, měly daleko pozitivnější úlohu. Pokoje pacientů, třeba právě v Motole, nejsou běžně televizními přístroji vybaveny, a možnost sledovat televizní program by pro mnohé pacienty byla velmi žádoucí. Domluva spolupacientů na společném programu by ve většině případů asi nebyla problémem.

Naštěstí chodím, zatím, do nemocnice jen na návštěvu..buď k nebohým nemocným, nebo k příbuzné, co tam pracuje. Děsím se dne, kdy mne postihne jakákoliv choroba. Na druhou stranu..zažila jsem zdravotnictví v Řecku a jiných zemích..naše zdravotnictví je v porovnání s tím, opravdu luxusní a myslím, že češi si velmi často neváží toho, co mají…nicméně to neomlouvá personál z dodržování minimálně základů slušného chování a speciálně v akreditované nemocnici (akreditaci získal Motol poměrně nedávno) bych čekala jiný přístup..obdivuji trpělivost..já bych nevydžela..

Ano s Greckom sa porovnavajme....

Dobrý den, poslala jste jim ten článek k vyjádření? Docela by mě zajímalo, co oni na to.

Oproti létům, ještě nedávno, minulým patrně již i čeští lékaři připustili, že lidské tělo se hojí v zásadě samo, bez jejich přičinění a často naopak lépe než po jejich léčbě.
Pravděpodobně proto, se ho snaží minimálně zatěžovat medikamenty a diagnostikou. Naopak se mu snaží poskytnout d-o-s-t-a-t-e-k času k regeneraci. Bohužel ještě nepřišli na to, že ordinace lékaře a nemocniční chodby nejsou tím nejvhodnějším prostředím …

Špatné jsem zažil ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí, kam mě přeposlala moje zubařka na zubní kliniku. Sedm hodin čekání jsem ještě nezažil. Když jsem se konečně dostal na řadu, tak na konci vyšetření mi paní doktorka řekla, že mám přijít za měsíc na kontrolu, tak to jsem jen zaúpěl, že znovu se mi tak dlouho čekat nechce. Na to mi paní doktorka odpověděla, že to už se mi nestane, protože když jsem tam už zaevidován a přijdu mezi 8–9 ráno na kontrolu, tak že půjdu na řadu prakticky ihned. Za měsíc jsem se přesvědčil, že prakticky ihned znamená rozhodně více než dvě hodiny. Přišel jsem přesně v osm a v deset jsem ještě nebyl na řadě. Jsem člověk relativně výbušný, tak abych tam neztropil scénu, nechal jsem se nahlášený a odešel. Vrátil jsem se za čtyři hodiny a z ordinace vycházející sestřičky jsem se drze (z mého pohledu, avšak choval jsem se slušně) zeptal, kdy přijdu na řadu. Když mi řekla, že už mě volali, tak jsem zalhal (což je u mě naprosto výjimečná situace), že mě ještě nevolali (důvodem mého lhaní bylo to, že jinak bych asi začal řvát). Kontrola sama o sobě zabrala méně než pět minut.
Naopak velmi musím pochválit Nemocnici na Homolce, kde jsem ještě nikdy nezažil, že bych čekal neúměrně dlouho a kde vám lékaři i sestřičky věnují přiměřenou pozornost, takže nikdy nemáte pocit, že se na vás zapomnělo (pocit,že se na mě zapomnělo, jsem přesně měl v nemocnici na Karlově náměstí).

Zajímavě zařízeno to mají na chirurgii ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Kartotéka se otevírá v 7:00 (ve skutečnosti se otevře mezi 7:10 až 7:30).

Abych byl první na řadě, musím tam být pro jistotu už v 6:45. V kartotéce dostanu lísteček s číslem a čekám, až se objeví na vyvolávacím systému. Jenže doktoři začínají ordinovat až v 8:30, takže po nahlášení v kartotéce tam musím čekat zkruba hodinu a půl. Aby to bylo ještě zajímavější, je displej vyvolávacího systému umístěn jinde, než ordinace a po začátku ordinační doby se na něm objeví současně několik čísel. Lidé s těmito čísly tedy logicky honem prchají k ordinaci, aby je někdo z těch ostatních nepředběhl a nedal sestře papíry dřív. Když má někdo zlomenou nohu, bere si s sebou kamaráda, který tam běhá místo něj (ano, to jsem opravdu viděl).

I když mám na lístku číslo 001 a mám jít logicky první na řadu, objevují se před tím na vyvolávacím systému jiná čísla, případně sestry volají do ordinace úplně jiné pacienty.

Pokud jde všechno hladce, odcházím z nemocnice v 9:15, tedy za dvě a půl hodiny. „Nováček“ neznalý místních poměrů tam může strávit celé dopoledne.

Ještě se vrátím k tomu, proč je tak důležité být první na řadě :-). On sice jeden pacient stráví v ordinaci 5 minut, ale pro ty za ním to znamená zdržení třeba půl hodiny, protože mezi tím, jak jsem se zmínil, si tam zvou nějaké další lidi, případně doktoři odchází na sál a podobně.

Do nemocnice tedy zásadně s Dostojevským :-).

Zajímalo by mě, jaké zaměstnání má matka, která tak vtipně popsala putování po nemocnici?

Po takových zkušenostech bych to brala jako znamení a začala se věnovat tomu, aby tělo bylo více v cajku a vyladěné a už se tam nemuselo chodit, leda při úraze... Pro mě byl cenný nález informačního nekomerčního pramene zde http://www.zdravi-az.cz/ Doporučuji nahlédnout, jde o staletím ověřené metody vyléčení, ne léčení, jako v dnešní době léčení příznaků. Je to stavěné zejména na rozumné stravě a vyčištěném tělu.

Po takových zkušenostech bych to brala jako znamení a začala se věnovat tomu, aby tělo bylo více v cajku a vyladěné a už se tam nemuselo chodit, leda při úraze... Pro mě byl cenný nález informačního nekomerčního pramene zde http://www.zdravi-az.cz/ Doporučuji nahlédnout, jde o staletím ověřené metody vyléčení, ne léčení, jako v dnešní době léčení příznaků. Je to stavěné zejména na rozumné stravě a vyčištěném tělu.

Všechno je v lidech. Slušný člověk se chová slušně v každé situaci!A jsou všichni lékaři slušní? A jsou všichni pacienti slušní?

Výše uvedené v bleděmodrém jsem prožila v roce 1981 s dcerou taktéž v nemocnici Motol. Dcera měla úporné bolesti hlavy, dětská lékařka jí dala lék na migrénu (dceři bylo 8 let). V sobotu ráno upadala do bezvědomí, tak jsme odjeli do Motola. Tam nás nechtěli vzít, protože jsme neměli doporučení atd.atd. Nedala jsem se. Po celodenní anabázi, kdy nás posílali z očního přes ORL na neurologii a zpět a dokola, 3x zbytečně dělali rentgen čelních dutin, protože od druhého vyšetření požadovaného neurologem to vždy spletli (nervní zaměstnankyně praštila dcerou obličejem do rentgenu, protože se nemohla udržet na nohou). Nakonec večer!!! opět na výzvu neurologa, který odnesl již bezvládnou dceru sám na rentgen, zjistili zanesení dutin v mozkové části. Od rána jsem všem lékařům říkala, že mám dojem, že má oteklé obočí, což je prý (jak jsem se pak dozvěděla) učebnicový příklad této nemoci. Pak už léčba proběhla úspěšně (dokonce pak běhali lékaři i sestry!!!).Tak NEZOUFEJTE JE TO STÁLE STEJNÉ!!!!

Můj otec je na nemocenské již třetí měsíc...to jen úvodem protože si začal stěžovat na bolesti břicha.Po uplynulých 2 měsících mu zjistili že má křivou páteř a jeden obratel se mu vydal na procházku,to jest o 10 mm mimo.Poslední 4 dny se bolesti břicha zhoršily tak že můj otec kterého jsem nikdy neviděla brečet sedí zhroucený a brečí bolestí.K bolestem břicha se přidaly bolesti nohou,není mu ani 50 let ale chodí jako 90 letý děda po několika operacích.Dnes byl,jako tyto poslední týdny pokaždé,v nemocnici ve Vinohradech.Za tři hodiny se dozvěděl že nemá nic zvětšeného nic hmatatelného.Prostě je všechno O.K a nechápou proč tam chodí,jak taky když mu neudělali žádná vyšetření jen ho prohmatají.A na to si platíme pojištění?Na hloupé prohmatání?Na nevyužití drahých přístrojů?Jen co otec přišel domů,rozbrečel se,vzal si Ibalgin a šel spát.V této době bere minimálně 6 různých prášků denně,několik Ibalginů na bolest a už druhý den skoro nic nejí.Nevím jak to dopadne až příště pojede do nemocnice ale začala jsem se toho bát.

v nemocnici se neleci , v nemocnici se chytaj nemoci. jsou tam taky lekari - ty predepisuji leky, tam nikdo neleci, jinak by tam pracovali lecitele.
vsechny nemoci jsou z toho co clovek ji a hlavne co neji za mineraly a vitaminy. z tablet se toho moc nevstreba, vic je z rozpustenych latek ci v potrave.

Ano.. toto také známe..
A za ještě horší považuji to, že se nikdo (skoro, ať nekřivdím jedincům) nepokouší zjistit, proč máte své potíže, ale jak a čím by je zamaskoval.. Buď jdou jasně změřit: snížené železo = šup, Feronat,k tomu Pyridoxin (vitamín B), aby se vstřebalo železo a k tomu cosi, aby se vstřebalo to Bčko.. (žádný pokus zjistit, kde ten nedostatek železa vzniká, kromě dotazu,jestli náááhodou moje štíhlá dcera není anorektička).
Změňme to.. jak? Bojkotujme tento kolotoč, kde farmacie světu a zdraví lidí vládne.. Přestaňme se léčit a začněme se uzdravovat.
Naše tělo je nejlepší lékař.. a lékař je dle mého potřeba jen pro traumatologii a zatím pro porodnictví.. Dle mého, když přestaneme lékařům věřit, že jsme nemocní, tak nemocní nebudeme..
Ale tohle si musí vybojovat každý sám..

Jó, za málo pěněz, málo muziky, víš?

Mám dítě s nádorem mozku-neoperovatelným. chování onkologa otřesné, kdo nezažil, neuvěří.hlavně, že o sobě natáčej pochvalné seriály (nemocnice Motol). jsem též dětská sestra, ale nikdy jsme nic takhle zarážejícího nezažila a jako zdravotník ani nepraktikovala. Na dětské lůžkové neurologii sestřičky super, až na vyjímky, ale lékařka, která před vámi utíká, aby nemusela odpovídat, podmínky hospitalizace fakt děs. u dítěte sice můžete být(pokud neslouží nervozní doktorka), ale sedíte celé noci na židli. na pokoji dítě na vozíku, které se s vozíkem nevešlo do koupelny, všechny postele se musely přesouvat, neustálý ruch.... nechce se mi už nic dalšího psát. je to stejně o lidech, ale Motol je zrovna případ, kde chybí jakákoli organizace a návaznost práce. jsem opravdu smutná, chudák dítě. To v Brně na dět. onkologii úplně jiné chování. a jde to.