Názor k článku Anabáze pacienta po české nemocnici od Nobody - Špatné jsem zažil ve Všeobecné fakultní nemocnici na...

Špatné jsem zažil ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí, kam mě přeposlala moje zubařka na zubní kliniku. Sedm hodin čekání jsem ještě nezažil. Když jsem se konečně dostal na řadu, tak na konci vyšetření mi paní doktorka řekla, že mám přijít za měsíc na kontrolu, tak to jsem jen zaúpěl, že znovu se mi tak dlouho čekat nechce. Na to mi paní doktorka odpověděla, že to už se mi nestane, protože když jsem tam už zaevidován a přijdu mezi 8–9 ráno na kontrolu, tak že půjdu na řadu prakticky ihned. Za měsíc jsem se přesvědčil, že prakticky ihned znamená rozhodně více než dvě hodiny. Přišel jsem přesně v osm a v deset jsem ještě nebyl na řadě. Jsem člověk relativně výbušný, tak abych tam neztropil scénu, nechal jsem se nahlášený a odešel. Vrátil jsem se za čtyři hodiny a z ordinace vycházející sestřičky jsem se drze (z mého pohledu, avšak choval jsem se slušně) zeptal, kdy přijdu na řadu. Když mi řekla, že už mě volali, tak jsem zalhal (což je u mě naprosto výjimečná situace), že mě ještě nevolali (důvodem mého lhaní bylo to, že jinak bych asi začal řvát). Kontrola sama o sobě zabrala méně než pět minut.
Naopak velmi musím pochválit Nemocnici na Homolce, kde jsem ještě nikdy nezažil, že bych čekal neúměrně dlouho a kde vám lékaři i sestřičky věnují přiměřenou pozornost, takže nikdy nemáte pocit, že se na vás zapomnělo (pocit,že se na mě zapomnělo, jsem přesně měl v nemocnici na Karlově náměstí).