Zajímavě zařízeno to mají na chirurgii ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Kartotéka se otevírá v 7:00 (ve skutečnosti se otevře mezi 7:10 až 7:30).
Abych byl první na řadě, musím tam být pro jistotu už v 6:45. V kartotéce dostanu lísteček s číslem a čekám, až se objeví na vyvolávacím systému. Jenže doktoři začínají ordinovat až v 8:30, takže po nahlášení v kartotéce tam musím čekat zkruba hodinu a půl. Aby to bylo ještě zajímavější, je displej vyvolávacího systému umístěn jinde, než ordinace a po začátku ordinační doby se na něm objeví současně několik čísel. Lidé s těmito čísly tedy logicky honem prchají k ordinaci, aby je někdo z těch ostatních nepředběhl a nedal sestře papíry dřív. Když má někdo zlomenou nohu, bere si s sebou kamaráda, který tam běhá místo něj (ano, to jsem opravdu viděl).
I když mám na lístku číslo 001 a mám jít logicky první na řadu, objevují se před tím na vyvolávacím systému jiná čísla, případně sestry volají do ordinace úplně jiné pacienty.
Pokud jde všechno hladce, odcházím z nemocnice v 9:15, tedy za dvě a půl hodiny. „Nováček“ neznalý místních poměrů tam může strávit celé dopoledne.
Ještě se vrátím k tomu, proč je tak důležité být první na řadě :-). On sice jeden pacient stráví v ordinaci 5 minut, ale pro ty za ním to znamená zdržení třeba půl hodiny, protože mezi tím, jak jsem se zmínil, si tam zvou nějaké další lidi, případně doktoři odchází na sál a podobně.
Do nemocnice tedy zásadně s Dostojevským :-).