Vlákno názorů k článku Anabáze pacienta po české nemocnici od Rado1 - Pravidelne dostavam zazitky z druhej strany. A divim sa priatelke...

Pravidelne dostavam zazitky z druhej strany. A divim sa priatelke a jej neskutocnej trpezlivosti.
Byt ja na jej mieste, casto by som navstevnikov ambulancie miesto osetrenia radsej zastrelil. Tolko arogancie a tuposti od inych ludi presahuje mieru mojej vydrze…

Taky mi prijde trochu zvlastni chodit do nemocnice na prijem k hospitalizaci ve tri odpoledne, kdyz se nejedna o ohrozeni zivota…

A domluvit se v nemocnici telefonicky zda tam ma cenu jezdit v takovou dobu a pripadne pockat do rana, to neslo?

Přijde mi podivné, že spochybňujete rozhodnutí lékaře. Pokud doktorka řekla „jeďte do nemocnice“, tak sice máte plné právo se jí na to vykašlat s tím, že si tam skočíte až zítra, ale většina lidí prostě poslechne. A věřte tomu, že telefonát předem nic nezmění. Ostatně komu tam chcete volat a co jim chcete říct? Spíš bych pochopil, kdyby přímo ošetřující lékař volal do nemocnice ještě než tam někoho pošle.
V tomhle případě to zřejmě nakonec dobře dopadlo, ale byl jsem u toho, kdy v nemocnici na chirurgické pohotovosti v čekárně skolaboval mladý kluk, protože měl vnitřní krvácení a ztráta krve byla tak velká, že ztratil vědomí. Seděl v té čekárně nejméně dvě hodiny než se složil a když jsem pak přišel na řadu já, tak ho ještě doktor se sestrou pomlouvali, že je to blbec, že měl říct hned, že je mu špatně, a že teď z toho budou mít akorát problémy. Sorry, ale špatně je na pohotovosti všem, a vážnost problému musí posoudit lékař. Stejně tak na příjmu v nemocnici musí doktor posoudit rozhodnutí lékaře, který tam dotyčného poslal. Skutečně to není na diskusi sestry s pacientem. Natož na diskusi pacienta s vrátným.

A kdy by tam jako měli jít?

Řekla bych, že s tou arogancí a tupostí lidí-pacientů je velká nadsázka a neobjektivnost. Každý tam jde s určitou pokorou, protože každému právě něco je a potřebuje pomoc nebo poradit. Ale zdravotnický personál je nabubřelý a svérázný ( a to řeknu s klidem i před moji sestrou, která celý život ve zdravotnictví pracovala a samozřejmě se mnou nesouhlasí).
Všichni tohle notoricky známe, že nekonečně dlouho čekáme v čekárně, pacient v ordinaci žádný není a vy čekáte a čekáte. Bojíte se zaklepat, a když to uděláte, tak v lepším případě vás nevraživost pohledu nemine.
A přesně popisovaná situace, že ťapkáte za sestrou, která na váš dotaz nereaguje, neobtěžuje se zastavit a jste celkem úspěšní, když vám neochotně odpoví. Tak to vždycky bylo, jiné, lepší poznatky nemám.
Ani bych se nedivila, že některý pacient se vzepře a je arogantní( jak si to vůbec může dovolit!)

Před časem byl přítel přijat s nádorem mozku na neurochirurgii v Písku. Primář přede mnou utíkal, kdyz jsem od něho chtěla alespon nějakou informaci. Sestra mi řekla "paní, co mu sem nosíte ty polévky, vždyt stejně umře" Větší hnus jsem od té doby už nezažila, ale na tento nezapomenu. At jdou a zkusí to samé praktikovat v zahraničí. Otevřela bych jim dveře - s chutí. Mám plat 16000,-, také odpovědnost, honičky celý den. Jejich požadavky jsou nehorázné, jednání neomalené, slušnost žádná, zájem o pacienta jen velmi občasný. Léčba často metodou pokus-omyl.Ještě že je zatím tak často nepotřebuji. Jsem ráda, že Klaus v novoročním projevu jasně řekl, co a jak před celým národem, taky to tak cítím.

Mně připadáte divný spíše Vy a pokud jste lékař-lékařka, pak potěš nám pánbů, abychom Vás nikdy nepotřebovali....já k doktorům nechodím vůbec, jejich léčba není léčba, ale předepisování "jedů"....o jednání ani nemluvím, arogance, nafoukanost a zkuste ještě říci, že třeba používáte něco alternativního...

Na Vás jednou taky dojde. A pak budete koukat jak vystřelenej puk.