Ženské klimakterium se zdá být oblastí zcela probádanou. V televizi vídáme reklamy na doplňky stravy, které údajně vyřeší snad všechny problémy žen po padesátce, ženské časopisy jsou plné zaručených rad – a pokud ne rad, tak alespoň psychické útěchy. Dámy své potíže probírají nad kávou a zákuskem s kamarádkami, vždyť všechny dobře ví, že už dávno nejsou rozjařené středoškolačky. Může se zdát, že se ženy dokázaly s údělem stáří poměrně dobře vyrovnat. Ale co muži?
Muži taky stárnou. Jen jinak než ženy
Ačkoliv se říká, že „muži nestárnou“, není to rozhodně pravda – alespoň pokud je řeč o hormonech a hormonálních změnách. Stárnou jinak než ženy, ale pořád stárnou. Jen se z andropauzy stala možná další mužská „rýmička“ ovšem s tím rozdílem, že o tom, když má pán domu rýmu, ví obvykle celá domácnost, když se ale začne pomalu projevovat andropauza, nemluví o tom nikdo. Andropauza je zkrátka pořád trochu tabu.
Je to možná dáno i výrazným rozdílem mezi tím, jak se projevuje ženské a mužské klimakterium. Na ženy najednou dopadne obrovský balvan, který je zbaví menstruace, vybaví depresemi, návaly horka, náladovostí (která je často nesnesitelná i pro samotnou ženu, natož pro její okolí) a dalšími projevy, které jsou samozřejmě individuální. Samotná menopauza, která se projeví úplnou ztrátou menstruace a plodnosti, o sobě dává vědět už nějaký čas dopředu. Během tzv. perimenopauzy dochází u žen i několik let před nástupem menopauzy k poklesu pohlavních hormonů – progesteronu a estradiolu, což má za následek nepravidelnou menstruaci, prudké změny nálad, náhlé bušení srdce, noční pocení… Přeci jen ale přijde menopauza poměrně náhle. U andropauzy to tak není, což může způsobovat, že jsou její prvotní symptomy opomíjeny a pozdější připisovány „prostě jen stáří“ a o ztrátě hormonů není ani zmínka.
Pro mužské klimakterium se užívá pojmu andropauza. Dle Pavla Turčana z Ambulance sexuologie a andrologie z Centra Mediol v Olomouci má ale do skutečné andropauzy, tedy úplného zastavení tvorby mužských pohlavních hormonů, ještě daleko. „U mužů sice dochází k postupnému poklesu tvorby hormonů, ale nikdy ne tak prudce a skokovitě, jako je tomu u žen. Určitá tvorba mužských pohlavních hormonů a rovněž i plodnost zůstává zachována do poměrně vysokého věku,“ říká lékař a dodává, že „v dnešní době je mužský přechod častěji označován termínem syndrom mužského stárnutí (LOH – Late Onset Hypogonadism).“
K poklesu testosteronu dochází již od třiceti
U mužů začíná postupný pokles testosteronu už ve třiceti letech, a to zhruba o 1 % ročně. Jedná se tedy o velmi pozvolný proces. Většinou si muži všimnou větších změn až mezi 50. a 55. rokem života. Testosteron přitom neovlivňuje pouze libido a rozvoj sekundárních pohlavních znaků, ale pomáhá také udržovat vysokou hladinu energie, chrání kosti a uchovává duševní funkce. Jelikož se řadí mezi tzv. anabolické hormony, tak i buduje, a tím, co buduje, je svalová hmota.
Andropauza: Když s muži „cloumají“ hormony
Pavel Turčan rozděluje příznaky postupné ztráty testosteronu na tři skupiny. Mezi psychologické řadí duševní napětí, podrážděnost, depresivní nálady, úzkost, zvýšenou únavu a celkový úbytek životní energie. Tzv. somatovegetativní příznaky jsou například návaly horka a potu, nespavost, nebo naopak zvýšená potřeba spánku, svalová slabost, potíže s klouby. Asi nejznámější je poslední skupina, kterou tvoří sexuální příznaky. „Dochází k poklesu erekční pohotovosti, erekce se stávají méně pevnými a vydrží kratší dobu, refrakterní fáze po vyvrcholení se prodlužuje a muži, pro které nebyl problém styk po krátké pauze opět i několikrát opakovat, jsou často nakonec rádi, že se jim podaří dokončit alespoň jeden akt. Mimo jiné také dochází k poklesu chuti na sex, sníženému vnímání orgasmu a zmenšení objemu ejakulátu,“ říká sexuolog.
Hormonální nerovnováha vede k hromadění tuku
Bohužel pomalý pokles hladiny testosteronu způsobuje i vyšší riziko ukládání tuku, zejména v břišní oblasti, a sníženou schopnost se tohoto tuku zbavit. Americká fitness trenérka Jillian Michaels se ve své knize Ovládněte svůj metabolismus zabývá tím, jak hormony a hormonální změny působí na lidský organizmus, jeho schopnost věnovat se sportovní aktivitě a udržovat se v kondici. Upozorňuje v rámci své „osvěty“, jejímž cílem je zasáhnout i úplné laiky, na začarovaný kruh, do kterého se organizmus při postupné ztrátě testosteronu dostává. „Naše libido klesá, ztrácíme svalovou hmotu, přibývá břišního tuku a slábnou nám kosti. Klesá motivace ke cvičení, což je naprosto tragické, protože cvičením posilujeme tvorbu testosteronu,“ píše a dodává: „A jako by toho nebylo málo, jak lidé přibírají, jejich tělo začíná přeměňovat víc testosteronu na estrogen. Tento estrogen pak může začít překrývat účinky testosteronu v jiném začarovaném kruhu. Čím víc tuku, tím víc estrogenu.“ Upozorňuje tak na skutečnost, že s postupným stárnutím dochází k nerovnováze mezi estrogenem a testosteronem v mužském těle. Estrogen způsobuje tendenci organizmu hromadit tuk v břišní oblasti, a jako by to nestačilo – tuková tkáň mění androgeny opět na estrogeny. Takže i muži se stářím začínají bloudit v kruhu, kdy se musí pomalu vyrovnat s tím, že mají nadbytek ženských hormonů, které jim přivodí nečekané stavy náladovosti, nechají jim narůst břicho a prsa.
Zatímco ženy v době klimakteria se svými problémy navštíví jednoho lékaře, a to gynekologa, muži mají vše trochu složitější. Nemají pro potíže s úbytkem hormonů svého specializovaného lékaře, a tak je péče o ně rozdělena mezi urologa, sexuologa, endokrinologa, androloga a další. Navíc obvykle nepovažují doktory za své „vrby“, kterým by se svěřovali s něčím tak intimním, jako jsou problémy související s úbytkem testosteronu. Přitom ale právě úbytek hormonů souvisí často se zdravotními riziky, kterým je třeba věnovat pozornost.
S ubýváním kostní hmoty (jak bylo výše zmíněno, testosteron chrání naše kosti) dochází stejně jako u žen ke zvýšení rizika výskytu osteoporózy. Celkový nárůst objemu tukové tkáně, zejména tuku viscerálního, souvisí s častějším výskytem onemocnění cév a srdce, inzulinové rezistence a s tím související cukrovky.
Kdy přijde andropauza?
Andropauza se dá řešit, ačkoliv její samotná léčba zatím není oblastí zcela probádanou. Hormonální léčba není vhodná pro všechny a stále ji provázejí mnohé obavy, zejména strach z rakoviny prostaty. Průběh andropauzy a její „načasování“ lze ale ovlivnit vhodným životním stylem. Na tom, jak stárneme, mají svůj nejen geny, ale i další faktory. „Vše závisí na genetické výbavě, na výskytu nemocí, kterými muž trpí, ale i na jeho stravování, pohybové aktivitě, stresu, prostě na celkovém způsobu života,“ říká Pavel Turčan a doporučuje: „Vše se dá částečně odstranit nebo spíše zmírnit zdravou životosprávou, ale ta nemusí zvládnout všechno. Další možností jsou různé doplňky stravy, které lze zakoupit v lékárnách a které nám pomohou chybějící energii doplnit a vykompenzovat hormonální deficit. Jsou to například přípravky s obsahem mateří kašičky, pylu a ženšenu, maky a další.“
Andropauza, „mužské klimakterium“, by neměla zůstávat tématem v pozadí. Do života muže přináší stejně významné změny, jaké přináší menopauza a období, které jí předchází, do života každé ženy. Ačkoliv nenastupuje náhle, ale přichází pozvolna, nevede ke ztrátě plodnosti a většina mužů si ji ani nepřiznává, je třeba o ní hovořit. Úbytek testosteronu v organizmu s sebou může přinést mnohá zdravotní rizika a další nepříjemnosti. A navíc – toto téma se týká opravdu všech. I když nepatříte mezi padesátníky, které trápí andropauza nejvíce, řešte své zdraví.
Není třeba opakovat, jak důležitá je prevence. V tomto případě může být totiž účinnou pomocí zdravý životní styl. Rozhodně je nutné zůstávat i v pozdějším věku aktivním sportovcem (a zálibu v aktivním trávení volného času pěstovat již od mládí) a eliminovat tak možná rizika související s úbytkem testosteronu, nenechat se lapit do bludného kruhu, do kterého muže hormonální nerovnováha může zavést. Správně zvoleným pohybem lze zároveň posilovat srdce a bojovat tak proti cévním a srdečním chorobám. V neposlední řadě je třeba zmínit, že na udržení hormonální rovnováhy má významný vliv i uspokojující sexuální život, který kromě toho, že pomáhá bojovat proti stresu, posiluje i partnerské soužití, což je dalším ze základních kamenů dobrého psychického stavu.