Po letech relativního klidu během pandemie, kdy se lidé setkávali méně a bakterie se nemohly tak šířit, se streptokokové infekce jako spála nebo angína letos vrátily s nevídanou intenzitou.
Je jich víc než obvykle touto dobou. Ale zatím méně než v plné sezoně, která začne s podzimními plískanicemi a skončí jarním táním,
říká lékař Aleš Chrdle, místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. Jinými slovy, už teď je angín hodně a v sezóně respiračních nemocí jich nejspíše ještě přibude.
Když streptokoky napadnou kůži
Vzestup počtu případů hlásí nemocnice. Ovšem, je běžné, aby lidé s těmito infekcemi končili v nemocnici? O jaký typ pacientů jde?
Spálové neboli hnisavé anginy vyvolané pyogenními streptokoky se v naprosté většíně případů léčí ambulantně. V nemocnici končí lidé, kteří mají komplikovaný průběh, tedy napříhlad nemohou vůbec polykat a je nutné je zavodnit infuzemi a živit nitrožilně, nebo se u nich hnisání rozšíří do oblasti měkkého patra a patrových oblouků, kde je nutný chirurgický výkon a vypuštění hnisu,
popsal lékař Aleš Chrdle, který je zároveň primářem infekčního oddělení českobudějovické nemocnice. V nemocnici podle něj rovněž končí lidé, u kterých pyogenní streptokoky napadnou kůži nebo měkké tkáně a rozvinou se u nich potíže, jako jsou růže, flegmona a podobně, což v extrémních případech může vést k rychle progredujícímu devastujícímu onemocnění – takzvaný masožravý streptokok.
Porovnali jsme období ledna až května letošního roku se stejným obdobím v roce 2022. Počet streptokokových infekcí zachycený v naší nemocnici byl letos téměř šestinásobný. V letošním roce je počet případů výrazně vyšší, než jsme byli zvyklí vidět v předcovidových letech,
vyčíslil primář českobudějovické infekce. S celkovým počtem infekcí pak podle primáře Chrdleho přibývá i vážných případů, jejichž léčba je delší a náročnější.
Kdy s angínou na pohotovost
Většina případů se naštěstí takto nezkomplikuje. Dokonce ani antibiotika není nutné nasadit co nejdříve – což je přitom důvod, proč někteří lidé chodí i s počínající angínou na pohotovost.
Většinu případů anginy běžně vyřeší praktický lékař. Nasazení antibiotik při mírném průběhu počká do druhého dne, někdy i do třetího, až bude výsledek výtěru z krku,
vysvětluje lékař z infekce.
Návštěva pohotovosti mimo běžnou ordinační dobu je podle něj namístě v případech, kdy člověku nejde polykat ani tekutiny či sliny, obtížně se mu dýchá, je schvácený, malátný, neudrží se na nohou. Tedy když se jedná o komplikovaný průběh. Teplota kolem 38 a bolesti při polykání bez dalších projevů nemoci se dají doma léčit běžnými volně prodejnými přípravky,
dodává lékař.
Zajímáte se o to, jestli nedostáváte antibiotika zbytečně?
Pohledem do krku může lékař poznat streptokokovou anginu s větší či menší mírou pravděpodobnosti. Typický nález v krku společně s líčením typických dalších příznaků u části pacientů může zkušeného lékaře vést ke stanovení diagnózy s vysokou mírou pravděpodobnosti a zahájení antibiotické léčby hned při první návštěvě. Tam, kde nález není typický, je třeba dovyšetřit – například použít streptest nebo klasický výtěr z krku, který se posílá na rozbor do laboratoře.
Proč je angín tolik?
Vyšší výskyt streptokokových onemocnění podle odborníků nemá jen jednu jedinou příčinu. Jedním z důvodů může být snížení imunity v populaci kvůli pandemii covid-19. Navíc stoupá odolnost bakterií proti antibiotické léčbě.
A v neposlední řadě to může mít na svědomí i vyšší virulence samotných streptokoků, tedy jejich schopnost nakazit člověka a vyvolat infekci,
vysvětluje profesor Milan Kolář, mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Čím si lékaři vysvětlují možnou vyšší virulenci streptokoků? Všechny bakterie se podle českobudějovického primáře Aleše Chrdleho vyvíjejí, a to velmi rychle, takže občasná změna jejich vlastností není nic překvapivého. Přesný popis klonu, který teď řádí, ještě není dokončen, něco nového se možná dozvíme v horizontu jednoho nebo dvou let,
uvedl ještě. Už teď se podle něj ví, že v populaci je větší množství lidí, kteří nyní mají pyegenního streptokoka v krku, a tím pádem u víc lidí se projeví klinickým onemocněním.
Větší výskyt bakterií vyvolávajících angínu či spálu lékaři nespojují pouze s nedostatkem penicilinu, ale absence tohoto léku mnohdy léčbu komplikuje. Obecně máme antibiotik dostatek, ale ne odpovídajících druhů. Náhrady penicilinu mají mnohdy širší spektrum účinku a kromě streptokoka odstraní i další bakterie, které jsou naopak prospěšné a tvoří naši přirozenou mikrobiotu. A to pak může negativně ovlivnit naši imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím,
říká profesor Kolář.
V případě streptokokových infekcí je použití antibiotik často nezbytné. Lékaři ovšem varují před jejich nadužíváním. Naprosto zásadní je správná diagnostika, protože se stále stává, že lékaři předepisují antibiotika i na virové infekce. Po potvrzení bakteriální nákazy by léčba měla být co nejkratší a s maximální možnou dávkou,
říká lékařka Václava Adámková, primářka mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Používání nesprávných antibiotik podle expertů podporuje rozvoj bakterií, jež jsou vůči lékům odolné. Právě rostoucí antibiotické rezistence jsou důvodem, proč lékaři stále častěji volají po rozumnějším užívání těchto léků.
Penicilin je nenahraditelný, jelikož má minimum nežádoucích účinků jak pro pacienta, tak pro samotné prostředí a neselektuje tolik odolné bakterie,
popisuje Adámková.
Experti se shodují, že i nadále je nutný vývoj nových antibiotických léků, nicméně farmaceutické firmy se do něj příliš „nehrnou“. Mimo jiné proto, že se bojí, aby investice do výzkumu nepřišla vniveč, kdyby si bakterie na nový lék vzápětí vytvořily rezistenci.
Odborná spolupráce
MUDr. Aleš Chrdle
Místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice
ČLÁNKY DO MAILU