U angíny je zásadní nasadit včas antibiotika, jinak je člověk nakažlivý po celou dobu onemocnění

Angína (tonzilitida) je zánět krčních mandlí a okolních lymfatických uzlin, který může být způsoben bakteriemi, viry a vzácně i kvasinkami. S tímto onemocněním se nejčastěji potýkáme na přelomu podzimu a zimy, kdy se teploty rapidně mění. Zásadní vliv na propuknutí nemoci má totiž imunitní systém. Pokud je imunita oslabena třeba stresem nebo nemocí, je riziko propuknutí angíny mnohem vyšší. Toto onemocnění je vysoce nakažlivé a často se vyskytuje v dětských kolektivech. [1, 2]

Angína: přenos a nakažlivost

Přestože patří mezi hojně rozšířená onemocnění, mnoho lidí si není jisto, jestli je angína nakažlivá. Angína přitom představuje vysoce infekční onemocnění – za nejvíce nakažlivou je považována bakteriální angína způsobená bakterií Streptococcus pyogenes. Streptokokové infekce jsou totiž obecně vysoce nakažlivé.

Jak může probíhat přenos angíny?

Klasická angína je označována jako kapénková infekce, která se přenáší vzduchem, a to konkrétně při kýchání, kašlání, smrkání nebo třeba mluvení.

Pak ale existuje ještě spálová angína, která se nemusí přenášet jen vzduchem. U spálové angíny dochází k šíření nákazy prostřednictvím předmětů denní potřeby (ručníky, skleničky, příbory), kterých se nemocný dotkl. Na povrchu kontaminovaných předmětů pak ulpívají mikroskopické částečky, které zde vydrží i několik dní. Spálová angína přitom patří mezi onemocnění, která jsou rozšířená hlavně v dětských kolektivech.

U dospělých se často nemusí objevit ani typické klinické příznaky. Osoby, které přenáší streptokoky a netrpí zároveň žádnými symptomy, jsou označovány jako bezpříznakoví přenašeči. Odhaduje se, že se v dospělé populaci vyskytuje přibližně 10 % takových přenašečů. [3, 4, 5, 6]

Angína: inkubační doba

Jako inkubační dobu označujeme období mezi vstupem původce onemocnění do organismu a nástupem prvních klinických příznaků. Inkubační doba angíny virového nebo bakteriální původu se pohybuje průměrně mezi 2–4 dny.

Inkubační doba spálové angíny se ovšem částečně liší a může se pohybovat v trochu širším rozmezí. Některé prameny uvádí 1–3 dny, jiné 1–5 dní. Pokud se tedy v okolí vašeho dítěte objeví spálová angína a dítě nemá do 4–5 dnů žádné příznaky, nemoc u něj pravděpodobně nevypukne. [7, 8, 9]

Jak dlouho je angína infekční?

Doba, po kterou je nemocný s angínou nakažlivý, se odvíjí od toho, kdy mu byla nasazena antibiotika (v případě bakteriálních infekcí). Někteří pacienti přestávají být infekční již po 24 hodinách od zahájení antibiotické léčby. U jiných to může trvat 48 hodin či déle. Pokud ovšem pacient přechodí angínu bez antibiotik, je nakažlivý po celou dobu onemocnění, což může být až 14 dní. [10, 11]

Rizikové faktory a ohrožené skupiny

Angína je onemocnění, které může propuknout prakticky u každého. Nejdůležitější roli nehraje v tomto případě ani tak věk jako spíše stav imunitního systému. Pokud má člověk nízkou obranyschopnost, je u něj riziko propuknutí angíny podstatně vyšší. Ohroženi jsou:

• lidé trpící chronickým stresem a vyčerpáním,
• pacienti s autoimunitním onemocněním,
• diabetici,
• pacienti s AIDS,
• onkologičtí pacienti.

Bakteriální, spálové či virové angíny zároveň patří mezi onemocnění, která často postihují malé děti. Imunitní systém dětí ještě není plně vyzrálý, proto jsou citlivější vůči infekčním onemocněním. Dalším z důvodů, proč mají děti častěji zanícené krční mandle, je jejich velikost. Krční mandle jsou při narození poměrně malé, přičemž během prvních let života značně vyrostou a kolem 7. roku věku dítěte jsou největší. V dalších letech se zase postupně zmenšují. [12, 13, 14]