Angrešt nachází uplatnění v teplé i studené kuchyni, receptů s tímto bobulovitým ovocem je celá řada. Plody mají originální trpkou chuť a jsou nabité vitamíny, minerály a dalšími cennými látkami. Dají se využít při přípravě sladkých i masitých pokrmů a jsou vynikající také jako čerstvé ovoce. Delikátní chuť má rovněž kříženec angreštu a černého rybízu zvaný josta.
Co se dozvíte v článku
Různé barvy, různé tvary – pořád je to angrešt
Angrešt je díky své nezaměnitelné chuti velmi oblíbeným ovocem. Nechyběl na zahrádkách našich babiček a po krátkém období menší popularity se dnes znovu vrací na výsluní.
Jeho plody mohou mít různé tvary i barvy, od zelené a bílé přes žlutou až po červenou, a existují také odrůdy, které se vyznačují sladkou chutí, bez typických trpkých tónů.
Lze ho konzumovat čerstvý, dají se z něj připravit marmelády a džemy, je vynikající jako kompot i přísada do dezertů, želé nebo náplň do buchet a koláčů. Hodí se i na letní domácí nanuky. Labužníci ocení angreštové omáčky k masu nebo rybám a mořským plodům. Vynikající jsou plody angreštu také dušené, podávané s tvarohem, jogurtem nebo pudinkem.
Co lze najít v angreštu? Mimo jiné hromadu vitamínu C
Plod angreštu obsahuje mnoho cenných kyselin, hlavně citronovou, jablečnou, vinnou a šťavelovou a také má v sobě vlákninu. Dále je to vitamín C, E, provitamín A i vitamíny skupiny B; z minerálních látek je bohatý na draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo, zinek, mangan, fluór, biotin a měď i křemík.
Výsledky studií ukazují, že konzumace angreštu může přispět ke snížení rizika vzniku některý typů nádorů a tyto vlastnosti jsou přičítány vysokému obsahu fytochemických látek, například flavonoidů, anthokyanů (u tmavších druhů), tříslovin a kyselin.
Díky obsahu vitamínů a dalších látek chrání sliznice a posiluje činnost nervů, mozku i imunitního systému.
Šťáva z angreštu se používá v kosmetice jako prostředek na čištění pleti a stažení pórů, lidové léčitelství připisuje tomuto ovoci dobré účinky při léčbě zácpy a vyzdvihuje ho jako prostředek k pročištění organismu.
Galerie: České ovoce podle obsahu vitamínu C
Pěstování angreštu: lze jej vysadit na jaře i na podzim
Výsadbu angreštu je možné provést na jaře i na podzim. Pokud na podzim neproběhne výsadba těsně před zamrznutím půdy, ještě v průběhu podzimních měsíců sazenice částečně zakoření a lépe využijí jarní vláhu. Jarní výsadba naproti tomu může trpět suchem, zejména pokud je provedena později, při nedostatku závlahy je nutné rostliny pravidelně zalévat.
Angreštu vyhovují světlá místa s lehkým stínem, plné slunce pro něj není příliš vhodné, daří se mu na stanovištích s volným prouděním vzduchu. Před vložením sazenice do hlíny se vyplatí do jámy přidat kompost nebo trávu či listí. Rostliny se vkládají do země ideálně o trochu hlouběji, než jak byly vysazeny ve školce. Hlubší zasazení není na škodu, zatímco při mělkém uložení by mohly kořeny vysychat, protože těsně pod povrchem půdy nemají dostatek vláhy.
Keře angreštu by měly být od sebe vzdáleny asi 1,5 metru, u stromkového může být vzdálenost o něco menší. K němu je však třeba přidat oporu, nejlépe dřevěný kůl, ke kterému se stromek přivazuje, přičemž by měl procházet korunou stromku. Rostliny je během růstu nutné prořezávat a přihnojovat.
Sklizeň plodů má tři varianty
Angrešt má tři stupně zralosti; záleží vždy na sezóně, kdy přesně dojde na jednotlivé fáze.
Přibližně začátkem června se obvykle sklízejí drobné a ještě stále sytě zelené plody, ze kterých se připravuje pektin.
Koncem stejného měsíce se sklízejí ještě tvrdé, ale mezi prsty již pružné plody, vhodné k přípravě kompotů; jejich barva je světle zelená.
Obvykle začátkem července mají už plody barvu dle dané odrůdy a je možné je konzumovat bez další úpravy. Při sklizni angreštu je třeba dát pozor na drobné trny na větvích.
Josta: málo známý, ale vynikající kříženec
Komu chutná angrešt, může vyzkoušet netradiční spojení: angrešt a černý rybíz v jediném plodu. Jde o rostlinu zvanou josta, která vznikla křížením těchto dvou druhů ovoce. Byla vyšlechtěna v roce 1977 v bývalé Německé demokratické republice. Zvláštní jméno vzniklo spojením německých výrazů pro rybíz (Johannisbeere) a angrešt (Stachelbeere).
Pěstuje se převážně v keřové formě a oválné černé plody bez chloupků vyrůstají v malých hroznech. Podle odrůdy mají barvu od tmavě fialové po černou. Dozrávají od poloviny července do poloviny srpna a z jednoho stromku či keře lze získat tři až pět kilogramů ovoce.
ČLÁNKY DO MAILU