Názory k článku Ani na zalévání zeleniny, ani k mytí podlahy. Opakované využití vody ohrožuje zdraví

Fekální bakterie hrozně vadí při zalévání zeleniny :-)
.
. A pán autor se charakterizuje jako: "Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.", čili téměř študovaný zemědělec.
.
. A co teda pane autore říkáte na hnojení hnojem, slepičinci a podobným "svinstvem" ;-) , které se používá od doby, co vzniklo zemědělství?
.
. Velmi i to připomíná jednu pražskou pipku, která se při návštěvě naší farmy (dokonce bio) zděsila získané informace (na její zvídavý dotaz), že kravské výkaly (tak to nazvala), to jest močůvka a hnůj), nekončí v čističce, ale dokonce (ta hrůza!) se vyvážejí jako hnojivo na pole. Byla spravedlivě pobouřena a slibovala se zápalem svaté Gréty, že si oprávněnost tohoto počínání na náležitých místech prověří.

Dobrý den, přidávám komentář autora článku: "K uvedenému lze jen dodat, že jde o rizika, o nichž pravidelně informuje Státní zdravotní ústav, jak je taky v textu uvedeno. Jde tedy o názor a poznatky odborníků na hygienu, a ne agrárního analytika... Petr Havel"

No přeci jenom je tu dost velký rozdíl. Z kravského, koňského hnoje např. žloutenku tak snadno nedostanete, jako z lidských fekálií. Je to o tom, že v lidských fekáliích se mohou vyskytovat hlavně lidské nemoci. No i když nemoc šílených krav také není k zahození. :-))

Domnívám, že se že melete páté přes deváté. Z pohledu anorganiky je úplně stejné jestli člověk v zemědělství používá kravské nebo lidské fekálie vč. močoviny. Co se týče nemocí způsobené bakteriemi či viry, je vysoce nepravděpodobné aby se mohly šířit skrz hnojivo či kompost který je v zemědělství použit. Bakterie se za tu dobu rozpadnou, viry padnou za oběť jiným větším zemním organismům.
Navíc samotná zelenina do sebe velmi těžce přenese dané batkerie či viry a pokud náhodou by prošla pak prostředí zeleniny pro ni je nepřátelské a tam by také umřela nebo rozpadla. A to ani neřeším jak je proti tomu nepřátelská atmosféra s kyslíkem.

A co se týče hlavní myšlenky zpětné použití dešťových vod, tak při osazení lapačů naplavenin a sítek(pro mechy na střeše) a filtrů před čerpadem, je pro zalévání či na WC docela v pohodě.

Doporučovala bych vám si před napsáním komentářů příslušné informace ověřit, jinak se vystavujete nebezpečí, že budete připodobněn pražským pipkám...A doufám, že lidskými fekálie na své biofarmě nezaléváte...

to mspundova:
. O které konkrétní informaci v mém komentáři se domníváte, že je nedostatečně "ověřená"?
Přečetl jsem si jej (pro jistotu) znovu a o zalévání, třeba zeleniny, lidskými výkaly - fekáliemi (z lat. faeces) jsem se rozhodně nezmínil a ani jej nikomu nedoporučuji.
.
. A pokud jde o mou reakci na zmíněný článek, tak jsem reagoval na, podle mě, hrubě zjednodušující hodnocení výsledků monitoringu pouhých 26 systémů užitkové vody.

kdy pod takřka bulvárním titulkem:
. "Ani na zalévání zeleniny, ani k mytí podlahy. Opakované využití vody ohrožuje zdraví"
autor hned pokračuje: "Opětovné využívání srážkových a tzv. šedých vod (odpadní vody z umyvadel, sprch či van) představuje zdravotní rizika...",
kde i v dalším textu argumentačně míchá obě "vody" dohromady, bez ohledu na naprosto odlišný zdroj.
. Protože se zřejmě nedá úplně zabránit tomu, aby se v tzv."šedé vodě" nevyskytla (sice mnohonásobně zředěná) lidská moč, tak pak se dá i proti tomuto zdroji takto brojit. Je to sice z hlediska šetření zdroji hloupé, ale budiž. Jenže v článku je pak i informace, že ze 16 systémů používajících srážkovou vodu vyhověl jen jeden, takže "dešťovka" dopadla ještě hůře než "šedá voda"(10/4).
. A to bez udání důvodu, proč nevyhověla!!!
. Naopak v dalším textu se před použitím "užitkové vody" bez rozdílu zdroje varuje, včetně třeba umytí auta nebo právě zaléváním vody. Pokud bych stejně jako autor hrubě zjednodušil, tak bych to možná mohl brát jako varování před jízdou autem v dešti, či pokyn pro zakrývání záhonů se zeleninou v případě dešťových srážek či brouzdání se bos v mokré trávě ;-)
. A právě to, že autor závěry odborníků hrubě zjednodušil a navíc pořádně "neodzdrojoval" bylo terčem mého příspěvku.
. Pro úplnost - na naší farmě výrazně srážkovou vodu sbíráme, filtrujeme a dále využíváme. Před použitím v domovním rozvodu užitkové vody (prakticky jen na splachování na toaletách) jde přes dezinfekci UV lampou. Pro zalévání skleníků jde v "surovém" stavu.
. Laboratorní rozbory si necháme dělat pro vlastní klid a dopadly vždy OK. Samozřejmě, destilovaná voda to není, ale to nejsou v našem prostředí ani kapky, které padají na naše hlavy.
. Na závěr bych jen škodolibě připomněl, že například třeba zmiňovaná Legionella se našla několikrát i v certifikovaných rozvodech pitné vody, dokonce i v nemocnicích.
. K tématu jsem řekl vše.
. Howgh.

Stačí nasadit si respirátor FFP2 a nic se nemůže stát a problém s vodou má SZU vyřešen. :-)