Nedávný průzkum Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) mapoval chování lidí v karanténních podmínkách. A zjistil také, že téměř 18 % Čechů zvýšilo konzumaci alkoholu. „Ukázněná“ byla ohledně pití jen starší generace.
Nejvíce pili mladí muži
Především muži ve věku od 27 do 35 let se alkoholu nevyhýbali, téměř 19 % z nich začalo více pít během dní, které většina z nás trávila převážně doma. Ale ani ženy nebyly příliš pozadu, častěji si nalily ve více než 16 % případů.
„Konzumace alkoholu se nejvíce zvýšila u lidí od 27 do 35 let (22,2 %) a u mladých ve věku 18–26 let, z nichž potvrdil zvýšený příjem alkoholu každý pátý dotazovaný. Nejukázněnější byla starší generace mezi 54 a 65 lety, u níž byl nárůst konzumace nejmenší (12,7 %),“ shrnuje výsledky Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.
Češi a alkohol
- Pozitivní vztah Čechů k alkoholu není žádnou novinkou, patříme dlouhodobě k jedněm z největších konzumentů na světě.
- Průměrný Čech vypije ročně kolem 14 litrů čistého alkoholu.
- Za hranicí rizikového pití se u nás pohybuje přes milion lidí, tedy zhruba 15 % dospělé populace.
- Roční spotřeba alkoholu na osobu, která nemá negativní důsledky na zdraví, by přitom neměla překročit 6 litrů.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Od alkoholu k rakovině
Nadměrná konzumace alkoholu ale nevede zdaleka jen k riziku vzniku závislosti. Podle Michala Miovského z Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice má negativní důsledky pro naši imunitu a zvyšuje i riziko dalších onemocnění.
„Alkohol přímo souvisí se vznikem až devíti druhů rakovin, cirhózy jater, řídnutí kostí, infarktem nebo alkoholovou demencí. Nadměrná spotřeba přinášející zdravotní rizika přitom vůbec nemusí a většinou není spojená přímo se závislostí – alkohol může významně škodit, i když člověk není závislý,“ upozorňuje Michal Miovský.
Ten, kdo si dopřával pár skleniček navíc, si možná všechno omluvil klasickou poučkou o „dezinfekci zevnitř“. Tenhle mýtus ale Michal Miovský jednoznačně vyvrací. Silný alkohol s koncentrací alespoň 60 % sice funguje dobře jako dezinfekce kůže, avšak nedezinfikuje ústa ani hrdlo. Právě naopak, jeho požívání oslabuje imunitní systém a snižuje schopnost vypořádat se s infekcemi. Zvyšuje rovněž i riziko syndromu akutní dechové tísně, což je jedna z nejzávažnějších komplikací nemoci COVID-19.
Spotřebu alkoholu během pandemie zjišťuje celá Evropa
- Až do konce června probíhá výzkum ohledně vztahu Evropanů k alkoholu během epidemiologické situace.
- U nás jej zaštiťuje Centrum veřejného zdraví se zaměřením na alkohol při Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.
- Vyplnění dotazníku nezabere více než deset minut a je zcela anonymní.
- Nevyžaduje uvedení jména ani jakékoliv jiné informace, která by identifikovala konkrétní osobu.
- Výsledky výzkumu by měly přispět k zodpovězení otázky, jak se změnil nebo nezměnil vztah obyvatel k alkoholu v důsledku přijatých epidemiologických opatření.
- Zároveň porovná situaci v ČR s ostatními zeměmi Evropy.
- Česká verze dotazníku je k dispozici zde.
Pili jsme i bez svádění okolím
Nedávná situace mohla být podle Michala Miovského hozenou rukavicí, jak pití výrazně omezit nebo s ním přestat.
„Díky omezenému provozu restaurací a klubů, a tedy i menším možnostem společenských setkání, jsme totiž nemuseli čelit obvyklému tlaku okolí. Ten je jedním z největších svodů k nadměrné konzumaci alkoholu a opakovanému selhávání při pokusech přestat pít,“ dodává Michal Miovský.
Takové šance ale Češi podle zveřejněných čísel nevyužili a alkohol jim chutnal i doma – hlavním důvodem sáhnout po sklence byla evidentně snaha o řešení různých nepříjemných psychických obtíží a stavů. Podle odborníka má ale dlouhodobé požívání alkoholu zcela opačný efekt v podobě zhoršení projevů úzkosti, deprese či jiných duševních poruch.
ČLÁNKY DO MAILU