O mimořádných dodávkách mluvili zástupci Ministerstva zdravotnictví na tiskové konferenci v pátek 13. ledna. Podle tiskové zprávy úřadu do ČR v lednu a únoru dorazí díky jednáním s výrobci a distributory téměř půl milionu balení antibiotik v různých skupinách. Léky ČR získává z Portugalska, Slovenska nebo Itálie.
Co se dozvíte v článku
Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček v pátek řekl, že první balení z mimořádných dodávek už jsou v ČR a do distribuce půjdou kvůli vyřízení nutných formalit v týdnu od 16. ledna.
Pacient navíc nic nezaplatí
Podle informací Vitalia.cz se ministerstvo i Státní ústav pro kontrolu léčiv snažily udělat maximum pro to, aby distribuci léčiv urychlily. Antibiotika, kterých byl v ČR v posledních týdnech nedostatek, se sem totiž na popud úřadů dostávají jinak, než je tomu běžné u standardních dodávek. Česko je nakupuje v zahraničí a dováží v mimořádném režimu, který vyžaduje koordinaci vlády, ministerstva i lékového ústavu.
Mimořádné dodávky také znamenají, že dovezená léčiva mohou být dražší než ta, která sem výrobci dodávají běžnou cestou. Ministerstvo zdravotnictví ve středu 18. ledna informovalo, že cena jednotlivých přípravků mimořádně dovezených se bude pohybovat od 150 do 200 korun. Podle databáze SÚKL se u některých běžně používaných antibiotik (účinná látka azithromycin nebo amoxicilin) dodaných standardní cestou pohybují maximální ceny od zhruba 80 po 150 korun.
Pacient ale případný cenový rozdíl nepocítí, protože mimořádné dodané léky uhradí zdravotní pojišťovny. Umožňuje to opatření, jehož autorem je ministerstvo a ve středu jej schválila vláda. Dokument má platnost 12 měsíců.
První balení už jsou v lékárnách
Jak redaktorka serveru Vitalia.cz telefonicky ověřila, první balení z mimořádných dodávek už lékárny mají k dispozici. Dorazila například do děčínské Lékárny U Václava. A do výdeje je mohly poslat i některé lékárny z řetězce Dr.Max.
„Antibiotika jsme v rámci mimořádných dodávek naskladnili. Stále sice některé konkrétní přípravky nemáme, ale situace je významně lepší než na přelomu roku. Skladová zásoba začala opět růst,“ potvrzuje Michal Petrov, vedoucí komunikace a tiskový mluvčí společnosti Česká Lékárna Holding, kam patří právě i síť Dr.Max.
„Nejsme na tom sice stejně jako, dejme tomu, na začátku listopadu, ale trend je povzbudivý. Vzhledem k tomu, že antibiotické přípravky lze vesměs zaměňovat, pacienti bez léčby nezůstávají. U takto citlivé kategorie samozřejmě naši lékárníci mnohem intenzivněji komunikují s předepisujícími lékaři,“ dodává.
První léky z mimořádných dodávek už dorazily také do lékáren sítě Benu. „Nedostatkové přípravky průběžně naskladňujeme. Bohužel, často dochází k jejich opětovnému vyprodání,“ sděluje manažer plánování a komunikace Benu ČR Marek Hubač.
Někde na antibiotika ještě čekají
Situace je ale v lékárnách různá a do některých antibiotika z mimořádných dodávek zatím nedoputovala. Jak uvedl v úterý serveru Vitalia.cz viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký, jenž provozuje lékárnu v Zábřehu, jejich distributor v tu dobu léčiva z mimořádných dodávek nenabízel. V lékárně jich ale zatím nebylo třeba, protože některá antibiotika má skladem ještě z řádné distribuce.
„Máme avízo, že něco se bude dít, ale samotná antibiotika z mimořádných dodávek zatím nemáme,“ sdělila redaktorce pracovnice prostějovské Lékárny Vaše Srdcovka. Podle ní ale část antibiotik lékárna má skladem a z mimořádných dodávek jí dorazí asi jen dvě nebo tři balení. Víc lékárna nedostane. Zástupci ministerstva totiž avizovali, že mimořádné dodávky budou rozděleny plošně a požadavky lékáren na vyšší počet balení proto budou kráceny.
Podle Marka Hubače z Benu je situace s výpadky antibiotik, volně prodejných přípravků na chřipku a nachlazení a dalších produktů složitá a nelze předvídat přesné termíny obnovení dodávek u jednotlivých léků. „S výrobci intenzivně řešíme možnosti urgentního dodání zboží a samozřejmě i očekávané termíny dodávek. Zároveň po výpadku daných produktů má naskladnění v rámci distribuce absolutní prioritu s cílem, aby se přípravky co nejrychleji dostaly do lékáren a k pacientům,“ ujišťuje Marek Hubač.
Zákazníkům, kteří shánějí některý z obtížně dostupných léků, proto doporučuje stavit se v nejbližší lékárně řetězce a na dostupnost léků na předpis či volně prodejných léků se zeptat.„Naši lékárníci rádi poradí, v jaké nejbližší Benu lékárně je daný přípravek k dispozici, případně mohou pacientům nabídnout odpovídající náhradu, pokud je dostupná. Další možností je zavolat na naši zákaznickou linku 212 812 812 a zeptat se na dostupnost přípravků telefonicky,“ popisuje manažer plánování a komunikace Benu ČR.
Lékaři nejspíš předepisovali léky do zásoby
Antibiotika v ČR chybějí už delší dobu. Na výpadek antibiotických sirupů pro děti jsme upozorňovali již předloni na podzim. Velké a časově delší výpadky ovšem distribuci těchto léků postihly zejména na konci loňského roku.
Nejkritičtější byla situace podle vlastníka sítě lékáren Dr.Max od 5. do 18. prosince. „To jsme měli obecně skladem necelých 150 tisíc balení antibiotik,“ uvádí Michal Petrov. Pro srovnání dodává, že v polovině ledna 2023 byla skladová zásoba cca 180 tisíc balení. „Jasně to ilustruje momentální zlepšení oproti předcházejícímu období. Třebaže zásoba roste, výdeje klesají a rád bych věřil, že se o jistém zklidnění mluvit dá,“ doplňuje mluvčí Dr.Max s tím, že to, zda se lékárníkům bude dařit i nadále momentální spotřebu pokrývat, záleží i na míře a způsobu medializace problému.
Podle Michala Petrova je zajímavé, že tak, jak klesaly zásoby antibiotik a rostla medializace problému, stoupaly jejich lékárenské výdeje. „Je zřejmé, že lékaři byli vystaveni tlaku pacientů na preskripci s cílem vytvořit si domácí zásobu, což potíže s dostupností dále prohlubovalo,“ podotýká tiskový mluvčí. Přitom jak upozorňuje kampaň Státního zdravotního ústavu, schovávat si antibiotika do zásoby je rizikové jak z hlediska vytváření odolnosti bakterií vůči této léčbě, tak z hlediska zdraví. Ordinovat antibiotika by měl vždy lékař, který také určuje, jak dlouho je musí pacient užívat.
Situaci může zklidnit odeznění epidemie
Pacienti musí raději i nadále počítat s tím, že lékárny nemusí mít skladem plný sortiment předepsaných léčiv. Situaci by ale mohlo pomoci to, že ministerstvo zavádí nový způsob reportování o skladové dostupnosti chybějících léčiv. Každé pondělí podle Jakuba Dvořáčka rozešle lékařům informaci, které léky jsou v dané skupině dostupné, a tím jim dá návod na to, co pacientům předepisovat. Doporučení šla lékařům i dříve, podle lékárníků ale nebyla přesná a stávalo se, že do lékáren chodili pacienti s recepty, na kterých bylo aktuálně nedostupné léčivo.
Přitom situace je komplikovaná, protože letos sezónní virová onemocnění přišla dříve a najednou. „V sezoně 2022/2023 se současně vyskytují viry chřipky A+B, koronaviry, RS viry, adenoviry, enteroviry a další. A to mnohdy dokonce u jednoho člověka současně. Podobnou epidemiologickou situaci si za celou svou dlouholetou praxi nepamatuji,“ popisuje praktický lékaře pro děti a dorost Richard Rýznar.
Poslední zpráva ze Státního zdravotního ústavu (z pondělí 16. ledna) hovoří o tom, že počet nemocných akutními respiračními infekcemi ve všech krajích pozvolna klesá. „V kategorii tzv. chřipkových onemocnění nemocnost klesla skoro o čtvrtinu (23,8 %), a to napříč věkovými skupinami. Stále jsou ale čísla nemocných na vysokých hodnotách a svědčí o tom, že chřipková epidemie v ČR nadále probíhá,“ komentoval situaci vedoucí Oddělení infekčních nemocí Jan Kynčl.
„V dalších dnech a týdnech lze předpokládat, že by čísla nemocných jak chřipkou, tak dalšími respiračními infekcemi mohla dále klesat, ale stále ještě není nad současnou vlnou infekcí vyhráno. Nelze ani vyloučit případný vzestup nemocných ve formě druhé vlny chřipkové epidemie,“ predikoval epidemiolog Jan Kynčl. Podle něj může hrát ve zpomalování nemocnosti roli také současné mrazivé počasí. „To platí zejména pro nechřipkové respirační viry, kterým nízké teploty pro šíření a aktivitu méně vyhovují,“ podotkl epidemiolog.
Na chřipku sice antibiotika nezabírají, protože je virového původu, vlnu onemocnění zapříčiněnými viry ovšem doprovází také druhotné bakteriální infekce, kterým se lépe daří v organismu oslabeném bojem s virózou. Někdy je proto nutné nakonec nasadit právě i antibiotika, která jsou účinná pouze na bakterie. Často se jimi léčí například angíny nebo záněty dolních cest dýchacích.
„Bakterie v organismu následují viry jako jejich komplikace, což samozřejmě znamená, že je již často potřeba použít antibiotika,“ potvrzuje Richard Rýznar s tím, že zatím stále ještě eviduje u dětí vysoký výskyt již zmiňovaných angín.
ČLÁNKY DO MAILU