Názory k článku Antibiotika se musí dobrat, ale proč?

Antibiotika jsou zlo. Mají podporovat obranný mechanismus těla a ve skutečnosti jej ničí. Výsledkem jsou zničené zuby u dětí, posléze u dospělých a mnoho a mnoho dalších problémů. A přitom je řešení tak snadné. Stačí si přečíst toto: http://goo.gl/QOSpFG
Vše je jen ve vaší hlavě. Pochopitelně to celé má jedno, ale. A to, že to funguje pouze u dospělých. I když na druhé straně pokud jsou zdraví dospělí a věnují se svým dětem tak vlastně ani není důvod proč by měli děti mít záněty. Ví se totiž moc dobře, že děti svými nemocemi vlastně pouze žádají o pomoc. Např. rodiče se jim nevěnují apod.

Vidíte pane Vavrečka, jste sto let za opicema (i když opice nejsou zcela jistě našimi přirozenými předky), pán Marek je mnohem dál.

I tak, gratuluji vám k malému prozření. Tím vás neshazuji, opravdu si cením každého člověka který o věcech přemýšlí a snaží se překonávat nesmyslná dogmata. Když jste se ale rozhodl vystupovat veřejně a s vašimi závěry (pravděpodobně si stále příliš ceníte své, pro mne zbytečné, "autority" lékaře) seznamovat širokou veřejnost... zkuste se zabývat tím co vyslovil pan Béchamp, to jsou ty teorie které znegoval Pasteur, sklidil za ně úspěch a lékaři (protože na tom mohou vydělávat) je berou za slovo boží. Ta vaše dezinfekce i antibiotika... jděte s tím tam kde slunce nesvítí.

Jestli budete pozorný, garantuji vám že Boha i pravdu naleznete spíše v tom co předkládal pan Béchamp. Pak už stačí jen vrátit diplom a zařadit se mezi zástupy ostatních. Jiná věc je ovšem to zda pochopíte na co pan Béchamp narazil, natolik - já sám se jen dohaduji na co narazil a většinu jeho "dokazujících" pokusů neznám - abyste to mohl i praktikovat.

Nevím zda Boha, ale linie Béchámpových poznatků i následovníků je taková, že se člověk nutně bojí uvěřit tomu, že by měli mít pravdu.

Jak už to totiž ve vědě bývá - myslím že se můžeme rozhodně spolehnout na to, že ani tito vědci a myslitelé neměli pravdu přinejmenším úplnou. (A to mne zatím trošku uklidňuje.) Jinak s Vámi souhlasím, ty práce jsou velmi zajímavé, ale uvědomte si, že každý, kdo o nich píše a hovoří, většinou jejich zdroje před sebou vůbec nikdy neměl... Jsou to opakované přepisy.

Jen pro upřesnění... Myslím, že teorie pana Béchampa je pokus popsat část principů (zcela jistě ne zcela pochopených, možná ani ne pro nás pochopitelných) podle kterých funguje náš svět, principů vyjadřujích boží autoritu a stále pracující sílu stvoření.

I když to pravděpodobně znamená že satan může být hlavní dirigent, i on je podřízen Bohu!
Klidně to ale může být i důvod k myšlence (satan byl údajně stvořen pro tvorbu života) proč až bude satan opět osvobozen, může lidstvo opravdu uzřít znovuzrozeného skutečného draka, či kteroukoli strašlivou bytost (snad s výjimkou nephilim - to by snad Bůh znovu nepřipustil i když se satan dnes a denně opětovně pokouší využít vlastnosti člověka dané mu Bohem ve svůj prospěch a obejít tak boží omezení) známou dnes jen z bájí a pohádek.

Nejde ani o pokus popsat princip, ale jen to co mu bylo dovoleno uzřít (povšimnout si toho).

Vy jste Béchampa zcela nepochopil. V maximální jednoduchosti by to šlo vyjádřit tak, že vznikající život odpovídá tomu jaká je živná půda.

Jeho teorii záměrně nerozvádím celou i s jeho příklady. Ale když jsem zmínil tu detoxikaci... Pokud jste někdy viděl jak odlišně se hojí zranění (bez jakéhokoli ošetření dezinfekcí) u člověka po detoxikaci, který si hlídá hladinu homocysteinu (pomocí vyvážené stravy a doplňků stravy) od "běžného člověka" a viděl že takový člověk vůbec neonemocní běžnými infekčními chorobami... posunul byste se v myšlení naprosto odlišným směrem.

Ten homocystein nemusí být důležitý, nevím. Chtěl jsem vyjádřit, že ten člověk dbá na to co konzumuje a pozná když už se rovnováha vychyluje a že jí musí napomoci zpět i když se to zatím (možná i rok) zdravotně nijak neprojeví (může se třeba nepatrně zvýšit zahleněnost, potřebuje více odpočívat,...). Pochopitelně záleží na celém způsobu života - málokdo si uvědomuje jakým způsobem lidé zneužívají svá těla a jsou ochotni zmírnit.

Konečně pan Béchamp nebyl jediný kdo po podání smrtelné dávky baktérií či virů nejenže nezemřel, ale dokonce nevykazoval závažné, natož dlouhodobé, poškození zdraví.

Existuje nesporně mnoho empirických poznatků, se kterými by se výhradně Béchampova "teorie" absolutně nemohla dokázat srovnat. respektive sám Béchamp nikdy ze svých poznatků nečinil tak dalekosáhlé závěry jako různí jiní interpretisté ex post. Nicméně poznatky jsou to zajímavé a zajímavé jsou dle mého názoru zejména pozdější práce některých nálsedovníků vybavených již lepší technikou i větším rozsahem znalostí moderní "Pasteurovy medicíny".

"For example, if you take an antibiotic for only a few days — instead of the full course — the antibiotic may wipe out some, but not all, of the bacteria. The surviving bacteria become more resistant and can be spread to other people. When bacteria become resistant to first line treatments, the risk of complications and death is increased."

Například pokud berete antibiotika jen pár dnů - namísto celé předepsané dávky - mohou antibiotika vyhubit část bakterií, nikoli však všechny. Bakterie, které přežily, se staávají odolnějšími a mohou se šířit na další osoby. Když se stane bakterie rezistentní k první linii léčby, zvyšuje se riziko komplikací i úmrtí.

http://www.mayoclinic.org/healthy-living/consumer-health/in-depth/antibiotics/art-20045720

Tohle je právě ona dezinterpretace a nikoliv její vyvrácení. Nalezněte k tomu výroku klinickou studii, která jeho obsah potvrzuje. To se mi nepodařilo.

Když už vznikne opravdu rezistentní bakterie, tak ji dlouhodobě podávaná antibiotika právě nevyhubí, ale umožní jí se pomnožit a proto i šířit.

Tady však vstupuje do hry jiná otázka, kterou můj článek nemohl řešit, a to je "částečná rezistence". Tedy pouze vyšší, ale nikoliv úplná odolnost bakterií k ATB terapii určitým výrobkem a její odstupňovaná potenciace. To jsme už ale na úplně jiné úrovni řešení detailů problému. Opět ale hledejte studie. Nic moc nenaleznete.

Ono také mít klinické studie s designem, který by měl vlastně "produkovat" silně rezistentní bakteriální kmeny, aby mohl potvrdit tyto závěry, by bylo šílené. Jsou to rorto jen myšlenkové konstukce, které nepovažuji za logické Mayo - Nemayo. Jsou to závěry pouze strategické - aby si lidé nedělali s ATB co chtějí. Sledují dobrý cíl, ale jsou to v podstatě smyšlenky. Pravděpodobnost takového jevu vám totiž neuvedou stejně tak jako určité užitečné aspekty jevu opačného (předčasného vysazení ATB, které snižuje šanci na vlastní vznik rezistentních linií).

Pane doktore
Ve zdravotnických zar´řízeních je už letitou praxí měnit čas od času desinfekční přípravky aby se odstranily i ty zvyklé rezistentní bakterie. To snad víte.
VB

To je určitě cenná informace pro každou nově přijatou uklízečku ve zdravotnickém zařízení (se vším respektem k tomuto důležitému povolání).

Skrývá se tam i nějaká souvislost s obsahem článku?

Alespoň si to pořádně přečtěte.
"Zejména excesivní desinfekční postupy a procedury v nemocnicích a zdravotnických zařízeních nám možná pomohly vypěstovat jedno z nejnebezpečnějších bakterií současnosti – MRSA "
VB

Rozumím tomu tak, že chcete citovanou větu negovat svým tvrzením o střídání desinfekce.

Popíráte existenci HA-MRSA úplně nebo máte pouze alternativní vysvětlení, jak byla tato resistentní baktérie vypěstována? Jaké?

Nepopírám existenci MRSA. Jen upozorňuji autora, že nepřišel na nic nového a že se tímto způsobem eliminuje vznik dalších rezistentních kmenů. Desinfekce je je jednoznačně účinná , jen se s ní musí umět zacházet.
VB

Člověče něšťastná, když už jste udělal zkoušku z mikrobiologie spíš omylem, alespoň se s tím nechlubte a styďte se!

Kolego,

prosím napiště zde něco skutečně konkrétního k omylům článku. Skutečně vzniknou rezistentní bakterie 2-3 denním podáním ATB spíše než 14 denní terapií? Nebo jde o odstupňovaný jev?

Víte omylů se může dopustit opravdu každý. Je možné že by korektní informace od vás vedly ke stažení textu. Na tuhle se tímto způsobem reagovat nedá.

Vždy jsem pokládal web Vitalia.cz za seriózní zdroj informací.
Žel dnešním článkem se vše změnilo. Je až z podivem kolik prostoru dostávají extrémistické názory poslední dobou které nejsou nikde podložené a hrají si s doměnkami a využívají lidskou psychózu k ospravedlnění názorů.
Žlánek o antibiotikách je snůškou polopravd a mýtů a mělo by být snad i trestné to otisknout...

To trošku s tou Vitalii přeháníte.

Tu krtiku adresujte mé osobě. Případné odborné chyby článku nemohou rozlišit redaktoři. To opravdu přeháníte. Já pořád hledám v tom článku nějakou informaci, která by omylem vyzývala lidi, aby se takto chovali. Není tam. Ten článek měl vyznít ve prospěch včasných záměn neúčinných ATB, kterým dnes mnozí lékaři brání a včas je neprovádí, protože nutí pacienty původní ATB nejprve dobrat. Měl jste z toho jiný pocit?

Vážení čtenáři,

Požádal jsem redakci o stažení tohoto článku. Jeho hlavní sdělení, že je nesmyslné, aby se neúčinná antibiotika vždy nejprve dobrala a poté teprve případně nahradila jinými (což je jev v praxi vídaný), nebylo sděleno dobře. Článek údajně vyzníval silně způsobem, aby si lidé sami vysazovali antibiotika, pokud pozorují jejich neúčinnost, nebo si je nasazovali úmyslně krátkodobě spoléhaje následně na svou imunitu. Taková sdělení a doporučení opravdu nebyla cílem článku. V době, kdy prakticky nikdo antibiotika předčasně nevysazuje úmyslně a přitom máme kolem sebe obrovské množství rezistentních kmenů bakterií, jsou příčiny jejich rezistence k ATB zcela dominantně úplně jiné než jejich krátkodobá používání neukázněnými pacienty. Posilování odolnosti bakteriálních kultur krátkými expozicemi antibiotik (opakovaně a za sebou) je všeobecně známý fakt. Jde však o zcela jinou situaci, než když jednorázově jedna osoba předčasně vysadí ATB. Tuto skutečnost článek nedostatečně rozlišil a byla oprávněně vytknuta.

Přestože se mi to dosud ještě nestalo, v tomto případě je stažení nesprávně vyznívajícího článku reakcí dle mého názoru správnou a jedinou možnou.

Účelná doba podávání antibiotik je přímo závislá na bakterii, kterou jimi chcete zasáhnout. Již z tohoto faktu a z různosti bakterií je nutně patrné, že optimální doba podávání stejného ATB by měla být u každého patogenu v podstatě jiná. Používají se tedy v praxi doporučení, která zajišťují pro většinu případů dostatečnou bezpečnost a účinnost, což je vždy spojeno s určitým % případů, kdy tato doba v rovině materiální pravdy byla zbytečně dlouhá a neúčelná v daném konkrétním případě. Vaše interpretace "ví líp" se opravdu míjí obsahem toho zpochybnění, které článek obsahuje.

Pokud Vám z článku vyplynulo, že antibiotika by se měla podávat jen krátce a nerespektovat dnes daná doporučení, tak je to opravdu omyl, který jsem bohužel asi formulačně zapříčinil. Proto jsem navrhl stažení článku.

Jestli nebude v první řadě problém v tom, že nemyslíte?
Sdělení článku vlastně je, že starý dobrý přírodní výběr stále funguje stejně.

Pane Chrzi, já se dočetl v článku spoustu konkrétních důvodů, proč dbát na doporučení lékaře a svévolně nepřerušovat dávkování ATB.

Jedno obecné a často používané doporučení však autor považuje za nepravdivé a v článku vysvětluje proč.

Je rozumné strašit někoho nepravdou, přestože tak činíte s dobrým úmyslem? Někdy je rychlejší a údernější postavit na falešných důvodech, ale dlouhodobě si vždy snáze obhájíte pravdivé argumenty.

Představte si to u dětí. Například když se bojí čerta a vy toho zneužíváte, aby snědly oběd, uklidily pokoj, nevyběhly na ulici. Máte zaděláno na problém, až se jednou dozvědí, že čerti nejsou.

Podobným způsobem si možná vytvořili vlastní teorie o užívání ATB ti, kteří si je dnes sami dávkují jako cucavé bonbóny. Nejdříve je lékaři strašili rezistencí, pak ale jeden doktor nařídil přerušit dávkování, když ATB nezabírala, rezistence nerezistence...

Ani já neshledávám účel článku, jako celku, v agitaci pro nedodržování lékařem stanoveného schématu užívání ATB. Pro mne je to pouze námět k zamyšlení nad touto problematikou. Je zřejmé, že jiný pohled na toto poněkud kontroverznější téma bude mít lékař, jiné laik. Je jasné proč. Lékař pravděpodobně nebude chtít nikdy připustit, že by na této úvaze v rámci zdravého selského rozumu mohlo být něco pravdy, protože on má své medicínské dogma....
Já jsem laik. O přesném vzniku rezistence bakterií k ATB nevím nic víc, než to, co je uveřejněno v tomto článku. Přesto se mi už také "doneslo", že WHO už dlouho (a bohužel bezvýsledně) tvrdě varuje před dalším nerespektováním ATB politiky. Což pro laika není nic jiného, než řečeno jinými slovy,...čím častěji a déle budete ATB užívat, tím větší můžete mít malér v budoucnu. Určitě to není jen o nesprávné indikaci, i když to možná může být jeden z hlavních problémů. Zcela jistě by se na toto téma dalo najít více validních informací, když jsem po půlminutě hledání sama našla např. toto:

"Vliv na rychlost selekce rezistentních kmenů má také kvalita používání antibiotik, neboť je prokázáno, že antibiotika podávaná v nízkých dávkách dlouhodobě selektují více rezistentních kmenů než stejný celkový objem antibiotik aplikovaných ve vyšších dávkách po kratší dobu". RNDr. Pavla Urbášková, CSc.- Národní referenční laboratoř pro ATB

Čili mám po lékaři raději požadovat silnější ATB s kratší dobou podávání, dá-li mi na výběr?

...ať žije

pane.... je to k nevíře, ale zatím se všemi články, které jsem od Vás četl ,souhlasím....a často mě utvrdily v mém dlouhodobějším názoru.

V.

Názor p.Vavrečky nechápu. Tvrdí:brát antibiotika (dále atb) méně dní,nevznikne tolik resistentních bakterií.
Mám opačný příklad: atb je střelivo, mám před sebou iks nepřátel-bakterií. Postřílím první sled, jedna bakt. se "zakope"-přežije, aby resistovala. Přijde druhý sled, ale na radu p. Vavrečky už nestřílím (beru atb) jen 2-3 dny.Z druhého sledu tedy nechám přežít všechny bakterie. Je přece logické, že když vystřílím-zahubím celou armádu bakterií (tedy využívám celou dávku antibiotik, jejichž dávka a síla byla podle laboratorních a klinických zkoušek určena jako optimální), je nebezpečí přeživších- resistentních bakterií menší, než když vysadím atb po 2-3 dnech.
To že při jakémkoliv způsobu užívání atb (krátké, dlouhé) může přežít jedna nebo více bakterií je možnost, které nemůžeme zabránit.
Jev rezistence bakterií, vírů, mikroorganismů vůbec, není problém, který bychom mohli jen tak "logickou " úvahou řešit diskuzí na webu.
Bez pokusů,testů atd. je to k ničemu.

V diskuzi: atb škodí. Doba, kdy budou nanoléky na molekulární nebo atomární úrovni přesně cílené do nemocných buněk, zde ještě nezavládla, i když první výsledky (úspěšné) jsou. Zatím proto (také jakési právní sebekrytí farmakolog. firem) ke každému léku příbalový leták vypočítává, jaké vedlej.nežádoucí účinky přípravek má nebo může mít. Každý člověk je individuum a může reagovat jinak než by dle statistiky odzkoušeného léku reagovat měl.
Živá hmota - buňka je nezdolná potvora. V dobrém i zlém. Kdyby dosud vynalezené léky zabíraly stoprocentně, už bychom vyhynuli.
Takže pokud bude život na Zemi existovat, bude v léčení co řešit.

Ještě k nasazování atb. Není dosud masovým jevem, aby každý praktický lékař měl přístroj na měření CRP-látka, jejíž růst signalizuje v krvi, že v nás probíhá bakteriální infekce. Přitom stojí jen kolem 8-10tis.
Praxe: kašlete, bolí vás hlava, jo tak dáme širokospektrální atb.Prásk!
Kapička krv na vyšetření CRP může upřesnit, že jde o virózu a není třeba dávat atb a execírovat bakterie ,aby si cvičily resistenci.

Nevím, jak p.Vavrečka změřil, že přežila jedna bakterie, aby se stala praotcem rezistetního kmene, který příště obsadí těla dalších pacientů.

Vážený pane kolego,

ten článek byl pravděpodobně mou vinou nedobře pochopen. Opravdu neradím nikomu brát ATB 2-3 dny. To v článku není uvedeno. Zabýval jsem se otázkou rizika vzniku rezistentních kmenů bakterií, jejíž pravděpodobnost se při konstantích podmínkách zvyšuje s dlouhou a nikoliv s krátkou dobou podávání ATB - uvažováno na úrovni jednoho jedince/pacienta.

Váš příměr se střelivem není v tomto případě opravdu použítelný. Článek se týká situace, kdy ATB u pacienta nezabírají nebo naopak již zcela úspěšně (zjevně) zabrala nebo odpadl důvod jejich používání a lékaři je přesto nechávají pacienty zbytečně dobírat pouze proto, aby údajně nevznikly rezistentní kmeny na toto antibiotikum. Tento postup nedává žádný smysl a na tom si s dovolením trvám. Článek to však nepopsal právě výstižným způsobem, což je mi líto a beru to na sebe.

Ve skutečnosti je to tak, že nasazením antibiotik seznámíte batkerie s nebezpečnou zbraní. Když je tou zbraní budete potřebný počet dní na vysoké hladině masakrovat, žádná nepřežije (=nevýznamné množství). Pokud to po nich jen na dva tři dny mr*nete, miliardy se pak s nízkou a klesající hladinou nové látky důvěrně seznámí, aniž by je dokázala zabít a jako kmen si proti ní vytvoří rezistenci. Pravděpodobně. Pravděpodobnost je tím větší, čím víc jich necháte naživu!!! Autore! Času na to budou mít dost. Autor článku zjevně nedokázal správně aplikovat své poznatky o pravděpodobnosti. Co správně. On je naopak aplikoval úplně špatně a ještě mi přišlo, jak geniálně to vymyslet. Na tyhle hochštaplery by to chtělo nasadit ta anitbiotika :/

Vaše argumentace vychází z nesprávných předpokladů - pravděpodobnost vzniku resistentních bakterií není prakticky úměrná času přítomnosti ATB v prostředí, ale času přítomnosti ATB nebo jakékoli jiné agresivní látky v DOSTATEČNĚ NÍZKÉ koncentraci, aby bakterie stimulovala a napomáhala selekci resistentních jedinců A ZÁROVEŇ úměrná dostatečnému množství bakterií v daném prostředí, aby se pravděpodobnost "dostatečně" zvýšila. Ostatně to přesně popisuje i článek o budování resistencí, na který se odkazujete.

Vámi propagované krátké dávkování právě pomáhá multiresistentní kmeny pěstovat, protože krátká kůra jejich počty dostatečně neeliminuje a zároveň je po vysazení vystaví působení nízkým, stimulačním koncentracím ATB. Byť je tento efekt asi pohříchu stále menší, než nadužívání desinfekce a ATB v zemědělství a průmyslu.

Velmi laicky řečeno, malé množství jedu dá přežít silným, kteří se tak množí dále, velké množství jedu zahubí všechny.

Analogicky vznikají resistence na pesticidy. Podobným mechanismem - interminentní terapií - jsme si v posledních 30 letech vypěstovali multiresistentní TBC.

Tudíž vám za článek neděkuji, protože čtenáři, kteří nemají vhled do problematiky a nedokážou sami argumentaci vyhodnotit, jej vyhodnotí jako návod, aby ATB brali dva dny. A když si čtu zbytek diskuse, v tomto případě se již pohříchu často jedná o čtenáře různě bio-esotero-tmářo-senzitivní a rozum odmítající.

Věřte, že těchto konsekvencí jsem si vědom.

1) V článku není zdůrazněno, že neúčinná ATB mají být nejen předčasně vysazena, ale současně nahrazena jinými (záměna). Proti tomu, věřím, nemáte vůbec nic. Předpokládám, že byste také nenechal pacienty dobírat neúčinná ATB a až poté je nahrazoval jinými.

2) Multirezistentní kmeny se pěstují v populaci jako takové opakováním postupů selekce rezistentů nikoliv na jednom jedinci jednou akcí. To článek opět nezdůraznil. V kontextu mi tady koliduje a nesedí ten "epidemiologický" pohled s pohledem zájmů jednoho člověka - jednotlivce.

3) Naprostá většina zdrojů o vzniku rezistentních kmenů tyto kauzálně spojuje s dlouhodobým podáváním ATB u chronických pacientů (intermitentní terapie u TBC je terapií v periodě zahrnující řadu týdnů podávání ATB. Do toho nelze vtahovat ony klasické 7-10 denní režimy podávání ATB. Tyto analogie nejsou přiléhavé. Článek to však opět nedostatečně zdůraznil.

Ten článek není v tomto ohledu dobře napsaný - už jsem to tu psal několikrát. Na druhé straně mi přijde, že tato kritika vychází z toho, co v článku uvedeno není, ale chce tam být předšvším viděno na základě reflexe, kterou článek individuálně vyvolal.

Za článek si také neděkuji. Považuji jeho zpracování za zavádějící, aniž bych toho chtěl dosáhnout. Názory, které mi kritika podsunuje, ale nemám (a nejsou v článku ani přímo uvedeny). Pokud Vám však z článku vyplývají, je to chyba zpracování.

ano, dekuji autorovi za prinosne informace - nektere jsem tusil a nektere mi doplnili dalsi souvislosti

shrnuti pro laiky: nikde v clanku neni napsano ze se antibiotika maji brat dva dny (po par dnech jsou zpravidla kmeny bakterii mrtve - problem je ze nevite presne ktere kmeny mate a kolik dni na zahubeni potrebujete - proto se ATB davkuji maximalne a to vychazi z klinickych testu) - je nutne se ridit radou lekare a v pripade ze ATB nezabiraji je nutne ATB vymenit za jiny druh bez dobrani predchozich

Děkuji Vám,

přesně takto měl obsah článku vyznít. Proč se tak nestalo, je mi stále trošku otázkou.

Dalším nesmyslem, který lékaři šíří, se týkají sulfonamidů- Biseptolu, Trimetoprimu.­..Sulfonamidy sou typická chemoterapeutika, která nemají s antibiotiky nic společného, snad kromě antibakteriálního účinku. Lékaři tyto léky zásadně nazývají "antibiotika". Snad aby nepoplašili pacienty, kteří si absolutně mylně myslí, že chemoterapeutika se používají jen při léčbě rakoviny??? Chudák pacient, co užívá Biseptol při angíně, a myslí si, že čaj s citrónem mu udělá dobře. Velký omyl! Sulfonamidy se špatně rozpouštějí v kyselém prostředí, ale to musí nemocný nastudovat z příbalového letáku, poté, co byl mylně informován lékařem, že dostal antibiotika. Doufejme, že mezitím nedostal ledvinovou koliku.

Osobně vždy beru antibiotika jen 2-3 dny než zaberou. Dělám to takhle už 20 let a (většinou mám penicilinová atb). A ještě se mi nestalo, že by nezabraly.

to vas chci videt pri streptokokovy typu A. Ten se po penicilinovych atb stahne jiz za 2-3 dny a az delsi atb lecba jej dostane s tele ven.

http://www.theguardian.com/lifeandstyle/2015/mar/15/can-i-stop-taking-antibiotics-as-soon-as-i-feel-better?CMP=EMCNEWEML6619I2