Názor p.Vavrečky nechápu. Tvrdí:brát antibiotika (dále atb) méně dní,nevznikne tolik resistentních bakterií.
Mám opačný příklad: atb je střelivo, mám před sebou iks nepřátel-bakterií. Postřílím první sled, jedna bakt. se "zakope"-přežije, aby resistovala. Přijde druhý sled, ale na radu p. Vavrečky už nestřílím (beru atb) jen 2-3 dny.Z druhého sledu tedy nechám přežít všechny bakterie. Je přece logické, že když vystřílím-zahubím celou armádu bakterií (tedy využívám celou dávku antibiotik, jejichž dávka a síla byla podle laboratorních a klinických zkoušek určena jako optimální), je nebezpečí přeživších- resistentních bakterií menší, než když vysadím atb po 2-3 dnech.
To že při jakémkoliv způsobu užívání atb (krátké, dlouhé) může přežít jedna nebo více bakterií je možnost, které nemůžeme zabránit.
Jev rezistence bakterií, vírů, mikroorganismů vůbec, není problém, který bychom mohli jen tak "logickou " úvahou řešit diskuzí na webu.
Bez pokusů,testů atd. je to k ničemu.
V diskuzi: atb škodí. Doba, kdy budou nanoléky na molekulární nebo atomární úrovni přesně cílené do nemocných buněk, zde ještě nezavládla, i když první výsledky (úspěšné) jsou. Zatím proto (také jakési právní sebekrytí farmakolog. firem) ke každému léku příbalový leták vypočítává, jaké vedlej.nežádoucí účinky přípravek má nebo může mít. Každý člověk je individuum a může reagovat jinak než by dle statistiky odzkoušeného léku reagovat měl.
Živá hmota - buňka je nezdolná potvora. V dobrém i zlém. Kdyby dosud vynalezené léky zabíraly stoprocentně, už bychom vyhynuli.
Takže pokud bude život na Zemi existovat, bude v léčení co řešit.
Ještě k nasazování atb. Není dosud masovým jevem, aby každý praktický lékař měl přístroj na měření CRP-látka, jejíž růst signalizuje v krvi, že v nás probíhá bakteriální infekce. Přitom stojí jen kolem 8-10tis.
Praxe: kašlete, bolí vás hlava, jo tak dáme širokospektrální atb.Prásk!
Kapička krv na vyšetření CRP může upřesnit, že jde o virózu a není třeba dávat atb a execírovat bakterie ,aby si cvičily resistenci.
Nevím, jak p.Vavrečka změřil, že přežila jedna bakterie, aby se stala praotcem rezistetního kmene, který příště obsadí těla dalších pacientů.
ten článek byl pravděpodobně mou vinou nedobře pochopen. Opravdu neradím nikomu brát ATB 2-3 dny. To v článku není uvedeno. Zabýval jsem se otázkou rizika vzniku rezistentních kmenů bakterií, jejíž pravděpodobnost se při konstantích podmínkách zvyšuje s dlouhou a nikoliv s krátkou dobou podávání ATB - uvažováno na úrovni jednoho jedince/pacienta.
Váš příměr se střelivem není v tomto případě opravdu použítelný. Článek se týká situace, kdy ATB u pacienta nezabírají nebo naopak již zcela úspěšně (zjevně) zabrala nebo odpadl důvod jejich používání a lékaři je přesto nechávají pacienty zbytečně dobírat pouze proto, aby údajně nevznikly rezistentní kmeny na toto antibiotikum. Tento postup nedává žádný smysl a na tom si s dovolením trvám. Článek to však nepopsal právě výstižným způsobem, což je mi líto a beru to na sebe.
ČLÁNKY DO MAILU