Po loňské fipronilové kauze, kdy se prostředek proti různým parazitům dostal do vajec, jsou před Velikonocemi všechna plata v Česku pod přísným dohledem různých institucí. Zejména ta dovozová, v českých vejcích se totiž fipronil nikdy neobjevil – vlastně ani nemůže, neboť se u nás dlouhodobě nepoužívá.
Galerie: Jak poznat česká a čerstvá vejce
Fipronil ale není jediným důvodem ke kontrolám, aktuálním strašákem jsou antibiotika, která se používají v chovech drůbeže v Polsku.
Kontroly v Česku jsou všude
Od poloviny března až do Velikonoc běží mimořádná kontrolní akce, která se zaměřuje na balírny a třídírny vajec, podniky pro zpracování vajec a sklady, které jsou adresáty zásilek ze zahraničí. Celá řada kontrolních akcí probíhá i tzv. na cestě, kdy inspektoři ve spolupráci s policisty kontrolují auta přímo na silnicích.
Inspektory zajímá zejména zdravotní nezávadnost vajec i správné označování. Jejich drobnohledu neuniknou ani barvená vejce mířící do našich obchodů. Aktuální posílení kontrol je mimo jiné i reakcí na nedávné zprávy v polských médiích týkající se nadměrného používání antibiotik v tamních chovech drůbeže. Ty naznačují, že se antibiotika používají ve více než osmdesáti procentech polských chovů drůbeže. A protože se k nám polská vejce hojně dovážejí, často jsou v obalech privátních značek řetězců, kontroly cílí zejména na ně.
Česká vejce neobsahují žádná antibiotika, jak se psalo
Český zákazník se tak v době, kdy se často hovoří o antibiotické rezistenci, nemohl neleknout; nemohou se antibiotika nacházet i v českých vejcích? Dost možná toto zděšení umocnila i tisková zpráva, která v minulém týdnu oběhla média. Stojí za ní Martin Prokop, autor projektu Z farmy domů, kde se prodávají výběrové potraviny (o to je to horší). Mimo jiné v ní píše, že: „Supermarkety nabízejí zpravidla vejce pouze z nehumánních klecových velkochovů. V nich existuje mnohem větší riziko přenosu chorob. To je mnohdy potlačováno preventivní dávkou antibiotik, která se samozřejmě propíše do kvality vejce – lidé tak spolu s vejci konzumují také antibiotika.“
Nejenže se tato slova nezakládají na pravdě, ale vlastně by se dala považovat za poplašnou zprávu. Věci se totiž mají „tak trochu“ jinak. „Obohacené klecové systémy s menšími skupinami nosnic zaručují minimální kontaminaci skořápky vajec mikroorganismy. Naopak v obohacených klecových systémech je sníženo riziko nákaz z důvodu kontaktu malé skupiny zvířat oproti podlahovým systémům,“ uvádí v reakci na vyšší riziko přenosu chorob Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. Co se antibiotik týče, ani zde není třeba mít strach. „V České republice výskyt antibiotik u nosnic není možný, protože se nepoužívají, můžeme zaručit, ze rezidua antibiotik se v tuzemské produkci nevyskytují,“ uvedla pro server Vitalia.cz Gabriela Dlouhá.
Jak to české vajíčko poznat?
Proto drůbežáři doporučují kupovat hlavně česká vejce, jejichž kvalitu mají inspektoři pod vyšší kontrolou. Chcete-li česká vejce, je potřeba kontrolovat jak krabici, na které je značení o původu (zatím) dobrovolné, tak samotná vajíčka. Když krabičku otevřete, až podle kódu přímo na vejci zjistíte, zda se jedná o vejce české, polské, či maďarské. „Rádi bychom, aby značení původu na obalu bylo povinné,“ uvádí Gabriela Dlouhá.
To je ale již dlouho otevřená věc, která zatím nemá žádného valného výsledku. Čeští výrobci proto obaly svých vajec místem původu často označují dobrovolně.
Jak poznat vejce, které bude skrz na skrz české, nám brzy umožní režim Q CZ, který se aktuálně chystá.
„Jednalo by se pouze o CZ produkci od krmných směsí přes chov zvířat v CZ, rodičovské chovy, líheň, užitkové chovy a poté zpracování v ČR, maso drůbeží chlazené vzduchem, kuřata chována v ČR, to samé vejce,“ představuje exkluzivně pro server Vitalia.cz chystanou novinku Gabriela Dlouhá. Tato přísnější kontrolní opatření, než je zahraniční standart, si dobrovolně zvolí chovatel nebo zpracovatel žádající o Q CZ.
ČLÁNKY DO MAILU