Antibiotika jsou zázračný lék – penicilin zachránil již více než 200 milionů životů. Spolu se smrtícími patogeny ale bohužel ničí také „přátelské“ bakterie, které jsou součástí našeho trávicího a imunitního systému.
Výsledkem narušení rovnováhy ve střevech je průjem, se kterým má při nebo po antibiotické léčbě zkušenost třicet procent dospělých. I když děti od roku do čtyř let začínají mít podobné složení bakterií ve střevě jako dospělí, antibiotiky způsobené průjmy se u nich vyskytují dokonce ve čtyřiceti procentech. Pravděpodobnost průjmu je vyšší u užívání širokospektrých antibiotik předepisovaných i při respiračních onemocněních a roste přímo úměrně s délkou užívání antibiotik.
Pro organismus, který je již oslaben bojem s nemocí a užíváním antibiotik, znamená průjem další velmi vyčerpávající komplikaci. Vede k dalšímu poškození mikrobiálního prostředí ve střevě a prodlužuje délku rekonvalescence. Obnova střevního mikrobiomu je přitom náročnější než prevence „vybití“ ochranných bakterií.
TIP: Bakterie ve střevech řídí naše životy víc, než jsme mysleli, popisuje biolog Petr Ryšávka
Proč antibiotika ničí střeva
Antibiotika nedokáží rozeznat prospěšné a škodlivé bakterie, proto dochází k ničení střevních bakterií, které mají vliv na imunitu a zajišťují správné zažívání. Dle americké studie dokonce není mikrobiom (neboli mikroflóra), tedy souhrn všech mikroorganismů žijících v trávicí soustavě, zcela stejný ani po dvou letech od užívání antibiotik – probiotika přitom toto období významně zkrátí.
Střevní mikrobiom pomohou před negativními vlivy ochránit probiotika a prebiotika na několika úrovních. Mechanický účinek spočívá v tom, že bojují o místo přilnutí na střevní sliznici a o potravu s ostatními bakteriemi. Pokud místo na střevní sliznici získají, patogenům chybí místo a potrava. Probiotika chrání mimo jiné střevo i tak, že přirozeně vylučují metabolity (antibakteriální látky). Dále mají probiotika imunomodulační účinek, a díky tomu nejen že působí ve střevech, ale současně zlepšují celkovou imunitu organismu. Ta je přitom po užívání antibiotik snížena.
Probiotika by měla být součástí léčby od začátku užívání antibiotik a minimálně týden po jeho skončení. Stabilizace střevního mikrobiomu může trvat až dvanáct měsíců po vysazení antibiotik, proto je vhodné poté používat probiotika pro dlouhodobé užívání s nižším počtem bakterií.
Probiotické mikroorganismy obsahuje běžná strava, jako například zakysané mléčné výrobky, jogurty či kvašená zelenina. Nicméně antibiotická léčba představuje velkou zátěž na organismus, proto tyto přírodní zdroje probiotických bakterií obvykle nestačí. Odborníci proto doporučují užívat je i formou doplňků stravy dostupných v každé lékárně.
Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách
3 nejčastější mýty
- Mýtus: Užívání probiotik u antibiotik spolu s antibiotickou léčbou je zbytečné, nic mi nehrozí.
Pravda: Je prokázáno, že až 30 % dospělých a 40 % dětí trpí průjmem při nebo po užívání antibiotik. - Mýtus: Při antibiotikách stačí, když budu jíst mléčné výrobky, a průjem dostat nemůžu.
Pravda: Antibiotická léčba představuje velkou zátěž na organismus, proto přírodní zdroje probiotických bakterií, jako jsou zakysané mléčné výrobky, kyselé zelí nebo kvašené okurky, obvykle nestačí. Vhodné je užívat probiotika s co největším počtem kmenů a počtem bakterií. - Mýtus: Pokud berete antibiotika, nemá cenu současně brát probiotika – antibiotika je stejně zabijí.
Pravda: Řešením je brát probiotika mezi dávkami antibiotik tak, aby se antibiotika již stačila vstřebat do krve (ideální doba je ve 2/3 mezi dávkami antibiotik).
Která probiotika koupit?
Často se stane, že nám při podávání receptu na antibiotika lékař řekne, ať si v lékárně koupíme i probiotika. Ale jaká? Níže najdete užitečné tipy pro výběr, nebo se poraďte s lékárníkem. Při užívání potom dbejte na to, abyste probiotika užívali ve dvou třetinách intervalu mezi antibiotiky, kdy je již účinná látka vstřebána do krevního oběhu. Probiotické bakterie pak negativní vliv antibiotik pomohou napravit.
- Obecně platí, že probiotický výrobek by měl obsahovat alespoň miliardu živých probiotických organismů. Hodnotu koncentrace probiotických bakterií značí tzv. CFU, neboli Colony Forming Unit, která by měla být minimálně 109.
- Při užívání antibiotik je vhodné užívat silnější probiotický výrobek (tedy ten, který obsahuje 20 miliard živých probiotických bakterií) s větším počtem probiotických kmenů (9 a více).
- I obal je důležitý, a to kvůli propustnosti vzdušné vlhkosti. Nejvhodnější jsou hliníkové obaly (sáček, blistr), nejméně vhodná pak umělohmotná dóza. Při nesprávném uchovávání může dojít k předčasné aktivaci „uspaných“ probiotik.
- Vhodná je kombinace probiotik a prebiotik, která zaručí, že probiotika budou mít dostatek potravy, než dorazí ve střevě na místo určení (prebiotika = nestravitelná část potravy, vláknina, která působí jako „potrava“ pro probiotika).
Probiotika a prebiotika
- Probiotika – směsi bakterií přidávaných do potravin s cílem ovlivnit složení střevní mikroflóry a tím způsobem příznivě působit na zdravotní stav. Jde hlavně o bifidobakterie. Probiotikum je širší, obecnější pojem. Bakterie rodu lactobacillus (známé jako „laktobacily“) jsou častou součástí probiotických směsí.
- Prebiotika – nestravitelná složka potravy, která podporuje růst a aktivitu střevních bakterií, a má tak příznivý vliv na zdravotní stav konzumenta (hlavně oligosacharidy).
- Symbiotika – směs prebiotika a probiotika
Více informací v článku Probiotika ke každým antibiotikům.
ČLÁNKY DO MAILU