Covidový rok 2020 přinesl podle aktuálních dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) nárůst počtu lidí, kteří se léčili s psychickými problémy. A to navzdory tomu, že vloni klesl počet provedených vyšetření v ordinacích psychiatrů. VZP zpracovala tato data při příležitosti Světového dne duševního zdraví, který si připomínáme 10. října. Na duševní potíže a nutnost jejich řešení poukazuje také Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP).
Nárůst psychických problémů i receptů na antidepresiva
Mezi klienty VZP přibylo 7 % lidí, kteří se léčí s duševními chorobami, podle odborných odhadů ale psychické problémy mohla pandemie způsobit až u třetiny populace. Jak nedávno popsal v rozhovoru pro server Vitalia.cz Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a místopředseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP, případů psychických potíží v souvislosti s koronavirem přibývalo, lidé se podle odborníka víc báli dopadů opatření než covidu jako takového:
„Někteří lidé končí v péči psychiatrů po prodělání nemoci covid-19, jiní kvůli potížím, které epidemie vyvolala. Prohlubují se potíže psychiatrických pacientů, kteří již byli dlouhodobě stabilizováni. A je pravděpodobné, že další přibudou,“ uvedl psychiatr.
Jak nyní ukazují data největší zdravotní pojišťovny u nás, náklady VZP na poskytovanou péči pro celkem 376 tisíc pacientů v loňském roce činily 4,5 mld. korun a počet vykázaných receptů na antidepresiva vrostl o 50 tisíc na celkových 1,8 milionu.
Počet psychiatrických pacientů rostl, přestože klesala návštěvnost ordinací specialistů, nemocnic i psychiatrických léčeben. Zejména v prvním kvartálu roku 2020 došlo k úbytku provedených ambulantních i kontrolních vyšetření těchto pacientů.
Příspěvky na psychickou péči pro děti i dospělé
Zdravotní pojišťovna reagovala na situaci a na přelomu roku zavedla příspěvek na psychoterapii. „Pro VZP je péče o duševní zdraví našich klientů stejně důležitá jako péče o somaticky nemocné pacienty. Úspěšná léčba, ale i předcházení závažných chorob vyžaduje věnovat pozornost vždy oběma těmto složkám. Nezvratitelným faktem je, že pandemie narušila psychickou pohodu řady lidí, podle odhadů se negativně podepsala na duševním zdraví až třetiny populace. Strach, izolace, obavy o zdraví své i svých blízkých vedly k nárůstu depresivních či úzkostných stavů, ale například i sebevražedných tendencí. Ne všichni ovšem vyhledali odbornou pomoc, a proto se neobjevují v oficiálních statistikách vykázané péče,“ vysvětluje náměstek pro služby klientům Ivan Duškov zavedení příspěvku.
Po nebývalém zájmu ze strany klientů se jej rozhodla zařadit mezi standardně poskytované benefity nejen pro dospělé, ale pro i děti od sedmi let. Čerpat tak mohou až 5000 Kč ročně na deset terapeutických sezení.
Přibylo úzkostí, poruch chování a depresí
V roce 2020 poznamenaném pandemií covid-19 se nejvíce klientů VZP léčilo s neurotickými, stresovými a somatoformními poruchami neboli neurózami doprovázenými například vysokou mírou úzkosti. S touto diagnózou se vloni léčilo téměř 230 tisíc klientů VZP, tj. o 8 % víc než v roce předchozím. Náklady na jejich péči byly skoro 1,5 mld. Kč. Výrazněji také stoupl počet pacientů se syndromy poruch chování a depresemi.
Co dělat v případě psychických potíží? Hledejte pomoc včas
Duševní potíže u svých klientů pozoruje také Vojenská zdravotní pojišťovna. Nabádá, aby lidé nebrali příznaky duševních nemocí na lehkou váhu a vyhledali pomoc. „Poslední téměř dva roky nám odhalily druhou stranu pandemie. Izolace od světa či rodiny, strach, úzkosti či dlouhodobá duševní onemocnění ukázaly, jak zásadní roli hraje v našich životech psychické zdraví. I v tomto případě mají zásadní roli prevence a včasné vyhledání pomoci. Některé z nejčastějších duševních poruch, jako jsou deprese a úzkosti, lze totiž léčit pomocí terapií, léků, nebo jejich kombinací,“ říká Ladislav Hadravský, revizní lékař VoZP.
Vyzkoušejte test: Je to deprese?
Odborníci doporučují nepodceňovat v rámci prevence důležitost pohybu. „Aktivní životní styl je úzce propojen s duševní pohodou a má pozitivní vliv na celkové zdraví člověka. Pokud si však na sobě všímáte častějších pocitů úzkosti či únavy i po dobrém spánku nebo jste pod silným stresem, je naprosto zásadní vyhledat pomoc,“ vysvětluje Ladislav Hadravský. Pro takové případy je dostupná například linka první psychické pomoci s číslem 116 123.
Konzultovat svůj stav můžete i se svým praktickým lékařem, který vám poradí, na jakého specialistu se obrátit. U závažnějších případů praktický lékař také vystavuje žádanky na vyšetření u klinických psychologů či psychiatrů. „Od minulého roku mohou být tato vyšetření vedena i distančně po telefonu či formou videohovoru. Konzultace s ošetřujícím lékařem nebo psychologem je možné podstoupit až třikrát denně po deseti minutách. VoZP nabízí možnost využití telemedicíny pro všechny své praktické lékaře, klinické psychology a psychiatry,“ popisuje možnosti VoZP.
Podmínky pro klienty jednotlivých zdravotních pojišťoven se mohou v něčem lišit, zásadní je však vždy problém začít řešit a hledat pomoc co nejdříve.