Antidepresiva: snadná cesta ke štěstí?

Co to antidepresiva vlastně jsou?

Antidepresivum je psychiatrický lék užívaný ke zmírnění symptomů klinické deprese. Užívají se obvykle nejen na depresi, ale i pro léčbu jiných psychiatrických poruch, jako jsou anxiozita (úzkost), bipolární afektivní porucha (známe pod dřívějším názvem jako maniodepresivní psychózu), obsesivně-kompulzivní poruchy (porucha úzkostnosti) a poruchy příjmu potravy.
K těmto základním informacím je nutné dodat ještě informaci, že antidepresiva nemají za úkol tlumit, jak se lidé mylně domnívají. Takové léky se nazývaly sedativa, jejich využití v podstatě vymizelo a nahradily je právě cílené a účinné léky.

Antidepresiva působí především na samotnou podstatu deprese, což se odehrává na nervových synapsích. Odstraňují se tak příznaky deprese jako hluboký smutek, útlum myšlení a útlum psychomotoriky a pocity bezvýchodnosti. Představa, že deprese musí mít zjevnou hmatatelnou příčinu nebo viníka, není oprávněná. U depresí, které dříve psychiatrie označovala jako „endogenní“, tedy z vnitřních příčin, se žádný jasný důvod nenajde, přesto tito lidé nevýslovně trpí. Nasazení antidepresiv je tu bez jakýchkoli pochybností, stejně jako třeba u diabetu využití inzulínu.

Čeští psychiatři si nadužívání antidepresiv na léčbu depresí a dalších psychiatrických poruch jako celku nejsou vědomi. Ale přiznávají, že v případě anxiolytik (léků proti úzkosti) nadužívání potvrzují a samozřejmě z toho radost nemají.

Čtěte také: Nebojte se, psychiatr nekouše

Kdy podávat antidepresiva?

Antidepresiva má smysl ordinovat u jasných diagnóz. A protože depresí, panických a fobických poruch přibývá, zvyšuje se i užívání těchto farmak. Důvodem je například narůstající spotřební styl života, nadprahová zátěž nebo nezvládání stresu.

Ani děti nejsou ušetřeny antidepresivních a psychiku ovlivňujících léků. Velký nárůst spotřeby psychofarmak u dětí je vysvětlován zvýšeným počtem dětských mentálních nemocí způsobených rozpady rodin a velmi náročnými požadavky ve školách. Obrazy deprese u dítěte jsou obdobné jako u dospělého. Projevují se třeba tím, že dítě nekomunikuje, nehraje si s ostatními, vypadá jako zaražené a smutné nebo utrápené.

Mě osobně docela vyděsila představa, že antidepresiva mohou předepsat praktičtí nebo závodní lékaři. Ne, že bych proti nim něco měla a považovala bych je za neznalce antidepresiv a jejich účinků, ale mám pocit, že antidepresiva patří do rukou psychiatrů, kteří jako největší odborníci vyberou ten nejsprávnější lék. I když je to věc celkem nová a psychiatři si ji zatím netroufají hodnotit, vyzdvihují spíše klady této praxe. Například, že praktický lékař zná pacienta dlouhou dobu, a zpravidla také nejbližší příbuzné nemocného. Pacient mu věří, není tolik svazován obavami sdělit i své nejintimnější potíže a lékař má dostatek informací z okolí pacienta.

Tip: Hrozí vám syndrom vyhoření?

Naopak člověk má určité předsudky vůči psychiatrům, takže praktik může lehké antidepresivum předepsat a teprve když lék nezabere, pošle ho k odborníkovi, který bude hledat vhodnější a účinnější lék. Vzhledem k tomu, že dnes běžně dostupná antidepresiva mají minimum vedlejších účinků a jsou tedy mnohem bezpečnější, než bývala třeba tricyklická antidepresiva dříve, nehrozí závažnější komplikace. Pouze se může oddálit nasazení skutečně účinného léku.

Jenom lék nestačí

Léčbu antidepresivy je účelné doplnit psychoterapií. Dnes se velmi často používá tzv. kognitivně- behaviorální terapie. Tato terapie kombinuje dva postupy – kognitivní (poznávací) terapie se zaměřuje na myšlení pacientů a „opravuje“ jejich negativní myšlenky, terapie behaviorální se pak zaměřuje na depresivní jednání pacienta, které se také snaží omezit. Možná, že by se tady daly najít určité rezervy. Nabízí se otázka, zda má lékař dostatek času věnovat se pacientovi, naslouchat mu a nepodávat hned antidepresiva z důvodů jistoty, nátlaku ze strany pacienta, rychlého vyřešení problému.

Samozřejmě také záleží na samotném pacientovi. V jaké fázi nemoci vyhledá specializovaného lékaře, jak umí spolupracovat a docházet na terapie. Závěrem mohu napsat jen to, že antidepresiva budou, jak to tak vypadá, užívaná stále více, jen se můžeme spoléhat na to, že počty vedlejších účinků, kterých jsou podle psychiatrů už dnes mírné, se stále zmenšují a že jejich výběr je opravdu široký. Také je možné vybrat lék „na míru“, protože každý jedinec reaguje svým specifickým způsobem a nelze uniformně nasadit stejný lék u každého jen proto, že jinému pomohl.

Napsali jsme: Jak poznat laktační psychózu a předejít tragédii

A ještě tři zajímavosti pod čáru…

Ženy trápí nejčastěji deprese, úzkosti a neurózy. Muži se do ordinací psychiatrů dostávají spíše kvůli problémům s alkoholem.

I zvířatům se podávají antidepresiva. Například jeden papoušek na nich skončil po smrti majitele.

Američtí vědci tvrdí, že léky, které užívají miliony mužů proti depresím, mohou u mnoha z nich snížit plodnost tím, že poškodí DNA jejich spermatu.