Spojené království už dlouho žije chystanou svatbou následníka trůnu prince Williama. Chce si vzít spolužačku z vysoké školy Kate Middletonovou. Kate není šlechtična, pochází z obyčejné středostavovské rodiny. Leckterá žena by jí proto její úlovek záviděla. Vdát se do královské rodiny ovšem není jen tak.
Své by k tomu mohly říct dvě bývalé anglické královny Anna Boleynová a Kateřina Howardová. Obě přišly coby královské manželky o hlavu. Jejich manžel, Jindřich VIII. Tudor, měl jak známo celkem šest žen. Kromě poslední se zbavil všech, ať už vcelku nebo metodou per partes.
Za hlavní důvod, proč se král Anglie a Irska a uchazeč o trůn Francie pětkrát rozvedl, považují historici neschopnost jeho manželek porodit mu mužského potomka, dědice anglické koruny. Nikdo nemůže říct, že by se Jindřich nesnažil. Kromě manželek měl i mnoho doložených milenek. Jeho manželky však trpěly četnými potraty. Několik králových potomků se narodilo mrtvých.
Král sám byl v mládí dokonalou ukázkou renesančního člověka. Psal poezii i prózu, dochovalo se několik jeho hudebních skladeb, hrál v kostky, zvítězil v mnoha rytířských turnajích a byl výborný lovec. Po čtyřicítce se Jindřich VIII. změnil. Stal se z něj ukrutný tyran. Pronásledovaly ho nesnesitelné výkyvy nálad. Ztloustl tak, že měl v pase 137 cm. Trápily ho bolesti kloubů. Nakonec ho jeho sloužící museli nosit i s trůnem. O přesné povaze jeho nemoci se ví málo.
Mnoho dějepisců si myslí, že měl syfilis, což bylo za jeho časů běžné onemocnění. Objevila se i teorie o diabetes druhého typu. Historičky Catrina Banksová Whitleyová a Kyra Kramerová přišly s novou hypotézou. Podle ní mohl mít král na povrchu krevních buněk tzv. Kell antigen, bílkovinu, která způsobila nekompatibilitu jeho plodů s imunitním systémem manželek.
První dítě přežije, další mají smůlu
Kell pozitivní muž může zplodit s Kell negativní ženou zdravého potomka. Po prvním těhotenství ale zůstanou v těle ženy protilátky, které napadají všechny další plody. S antigenem souvisí i nemoc, pojmenovaná podle prvního moderní vědě známého pacienta, který ji měl – McLeodův syndrom. Onemocnění postihuje červené krvinky, v pozdějších stadiích zasahuje i nervovou soustavu. Postižení mají potíže s ovládáním končetin. Mohou propadat i stavům, které připomínají psychózu. To by odpovídalo dochovaným popisům chování Jindřicha VIII.
Čtěte téma: Potrat prý duševní nemoci nezpůsobuje
K ověření teorie by bylo třeba získat vzorek královy tkáně, což se asi už nikomu nepovede. Mluví pro ni však mnoho zaznamenaných fakt. Jindřichova pra-prababička byla Jacquetta Lucemburská. Její mužští potomci neměli děti, zato ženští ano. V šestnáctém století umíralo mnoho dětí, většinou ale v raném dětství. Časté potraty, mrtvě narozené děti nebo smrt krátce po porodu byly neobvyklé i na svoji dobu. Vyloučíme-li variantu, že měl král jen mimořádnou smůlu na manželky, musí být chyba na jeho straně. Antigen Kell se podle vědkyň k vysvětlení hodí lépe než syfilis i cukrovka.
Lepší rozvedená než popravená
Pořadí a osud manželek Jindřicha VIII. je možno si zapamatovat pomocí věty: rozvedená, popravená, mrtvá, rozvedená, popravená, přežila.
První Jindřichovou ženou se stala o šest let starší Kateřina Aragonská. Zdědil ji po svém starším bratrovi Arturovi, který náhle zemřel po dvaceti týdnech manželství. Ke sňatku Jindřicha s Kateřinou bylo třeba svolení papeže, neboť v knize Leviticus je psáno „Kdokoli by si vzal manželku svého bratra, je to nepřístojnost. Zostudil svého bratra – budou bezdětní.“ Kateřina musela přísahat, že její manželství s Arturem ještě nebylo naplněno.
Její první dítě byla dcera, která se narodila mrtvá. Povila Jindřichovi ještě čtyři syny. Jeden se narodil mrtev, ostatní zemřeli krátce po porodu. Jediné její dítě, které přežilo, byla budoucí královna Marie I.
Ještě během manželství s Kateřinou si Jindřich tajně vzal Annu Boleynovou. To už měl zkušenosti s její sestrou Marií. Aby si ji zmohl vzít oficiálně, musel se rozvést s Kateřinou. Papež Klement VII. nechtěl zrušení manželství povolit. Jindřich proto oddělil anglikánskou církev od katolické a stal se sám její hlavou. Papež ho za trest exkomunikoval. Anna porodila králi jen další dceru, budoucí Alžbětu I. Jindřich ji nakonec obvinil z vlastizrady a cizoložství a společně s několika dalšími šlechtici nechal popravit.
Svou třetí ženu měl král prý nejradši. Jmenovala se Jana Seymourová a sloužila jako dvorní dáma Anny Boleynové. Povila Jindřichovi syna Eduarda, budoucího Eduarda VI. Porod byl těžký, trval dva dny a Jana zemřela brzo po něm. Jindřich VIII. si proto musel zase hledat náhradu. Našel ji v Němce Anně Klevské. Brzo se s ní ale zase rozvedl, protože se mu nelíbila. Říkal jí vlámská kobyla. Nutno podotknout, že ani Jindřich už tou dobou nijak dobře nevypadal. Byl tlustý a kulhal. To ho neodradilo, aby nezkoušel štěstí dál.
Jindřichova předposlední královna se jmenovala Kateřina Howardová. Bylo jí teprve šestnáct let. Devětačtyřicetiletý těžce nemocný král ji opravdu miloval, ale ona toužila po vzrušení, které ji nemohl poskytnout. Proto mu byla nevěrná, což se jí stalo osudným. Po dvou letech manželství se s ní Jindřich VIII. rozvedl a nechal ji popravit v Londýnském Toweru. Odnesla to i většina členů jejího rodu a její milenec Thomas Culpeper. Poslední králova manželka byla jedenatřicetiletá dvojnásobná vdova Kateřina Parrová. Působila už víc jako ošetřovatelka než milenka a Jindřicha přežila.
Neplodnost nebo úmrtnost?
Přesný počet těhotenství Jindřichových partnerek je těžké až nemožné určit. V úvahu by bylo třeba vzít i milenky, o kterých se dochovalo méně údajů. Podle Banksové Whitleyové a Kramerové bylo těhotenství jedenáct až třináct. Přežili čtyři potomci: uznaný levoboček Jindřich FitzRoy, kterého měl se svou milenkou Alžbětou Blountovou, král Eduard VI., královna Marie I. Tudorovna a královna Alžběta I. Spíš než na královu neplodnost poukazují historické záznamy na neobvykle vysokou úmrtnost jeho potomků.
Přečtěte si: Jsme neplodní, nekomentujte to
Každý plod Kell pozitivního muže má padesátiprocentní šanci být rovněž Kell pozitivní. Kell negativní matka si při prvním těhotenství vytvoří protilátky, které pak napadají další Kell pozitivní plody v jejím těle. Existují ale i odchylky. Občas můžou protilátky proti antigenu zabít i prvního potomka. To by vysvětlovalo, proč zemřelo první dítě Kateřiny Aragonské. Přežití její dcery Marie se dá vysvětlit, jestliže Kell antigen nezdědila. První dítě Anny Boleynové byla Alžběta I., která přežila. Ostatní plody potratila. Jana Seymourová povila jen Eduarda VI., pak zemřela.
Banksová Whitleyová a Kramerová tvrdí, že odhalily příčinu Jindřichových problémů s početím dědice, a zároveň i příčinu radikálního zhoršení králova fyzického i psychického stavu na konci života. Pravdu už se asi nikdo nedozví. Doufejme, že s princem Williamem to dopadne lépe a že jeho nastávající nebude muset položit svou labutí šíji na popravčí špalek.
Zdroje:
Studie v The Historical Journal
Tisková zpráva na webu ScienceDaily
ČLÁNKY DO MAILU