Mrtvice neboli cévní mozková příhoda typicky postihuje sedmdesátníky, ne sotva plnoleté ženy. Přesto jejich počet přibývá: „Pozorujeme to tak pět let. Zhruba tři až pět procent z pacientů s cévní mozkovou příhodou jsou takto mladé ženy a jejich podíl stále roste,“ říká Tomáš Bureš, specialista na cévní chirurgii, vedoucí lékař EUC Kliniky Kladno. Podle odborníků za těmito zdravotními problémy stojí prakticky vždy nebezpečná kombinace antikoncepce a kouření.
S jakými příznaky se k vám mladé ženy dostanou? Asi málokoho v tomto věku napadne, že by mohl mít mrtvici.
Chodí s příznaky, kterým se říká tranzitorní ischemická ataka, jsou to takové zvláštní stavy, kdy tělo neposlouchá. Nemůžu mluvit, koukám na monitor a nevím, co na něm je… prostě je to divné. To často řeknou: „Bylo mi to divné.“ Brní je ruka. Nepřestanou s ní úplně hýbat, ale mají pocit brnění. Jedou v autě a nemůžou odbočit doleva. Ony chtějí – ale nejde to. Trvá to třeba pět či deset minut a pak se to zase spraví.
Hlava je zrádná v tom, že tu příznaky tepenného onemocnění nejsou typické. Do mozku vedou dvě velké cévy, levá a pravá krkavice, cévní obvod v hlavě je propojený. Mohou se objevovat určité „předpříznaky“ – záblesky v oku. Tepna, která vede do oka, je totiž jedna z prvních „větví“ uvnitř hlavy, která se z cévního okruhu odpojuje. Pokud se tedy mladým ženám tvoří sraženiny, které pak „létají“ do hlavy a způsobují drobné embolizace, velmi často končí právě v oční tepně. To se projeví tím, že žena má velmi často záblesky v oku nebo výpadky zorného pole, něco jí jakoby v oku drobně bliká.
„Dnes spousta mladých dívek skončí v nemocnici s projevem mozkové příhody. Vyplývá nám, že to typicky souvisí s kombinací kouření a užíváním antikoncepce,“ říká primář Tomáš Bureš
Záleží také na tom, kam ženy se svým problémem zajdou. Zda ten lékař na mozkovou příhodu vůbec pomyslí. Když k vám přijde dvacetiletá slečna a řekne, že má nějaký záblesk v oku, praktik ji pošle na oční. Tam zjistí, že je vše v pořádku a tím to končí. Už neudělají CT, sono krkavic, podrobnější vyšetření, protože se na to nemyslí. U takhle mladé dívky vás to primárně ani nenapadne. Vyloučíte věci, jako jsou odchlípnuté sítnice a podobně, ale na cévy se zapomene.
U mladých žen jde tedy o cévy v hlavě?
Jsou to onemocnění, která se týkají krčních cév, tedy těch, které zásobují mozek. Dnes se to objevuje poměrně často, spousta mladých dívek, dvacetiletých, skončí v nemocnici s projevem mozkové příhody. Vyplývá nám, že to typicky souvisí s kombinací kouření a užíváním antikoncepce. Jednak je to otázka poškození cévní stěny a jednak porušení srážlivosti krve, kdy embolizuje do mozku. Je to jen otázka toho, jak velkou část mozku zasáhne.
Co hrozí?
Ateroskleróza, se kterou se setkáváme u starších lidí, může mozek postihnout úplně stejně jako dolní končetinu. Když se céva zúží, kyslíku pro hlavu je málo, přijde mozková příhoda, která může skončit až úplným ochrnutím.
To se naštěstí u mladých pacientek nestává. U nich vídáme druhou možnost – příčinou mozkové příhody je embolizace, kdy krevní sraženiny ucpávají drobné cévy. Pacientky k nám často přicházejí od neurologů, které vyhledaly kvůli bolestem hlavy, hučení v uších a dalším potížím. Když uděláte rezonanci nebo CT vyšetření, zjistíte u ženy, které je dvaadvacet, v mozku mnoho neprokrvených ložisek po prodělaných embolizacích. Ty se jinak neprojevily, protože mozková tkáň v daném místě nemá žádnou funkci. Když se ale zasáhne nějaké velké centrum, jako je centrum řeči, zraku, pohybu, pak se to samozřejmě výrazně projeví.
Riziko spojené s užíváním kombinované hormonální antikoncepce je nejvyšší během prvního roku užívání, uvádí SÚKL. Riziko je vyšší také v případě, kdy má žena další rizikové faktory (například kouření ad.).
Jsou si tohoto problému vědomi gynekologové? Řeší to nějak?
Vědí o tom a měli by na to upozorňovat. Tam je zásadní kombinace těch dvou faktorů – kouření a antikoncepce. Když bude dívka jenom kouřit a nebude brát antikoncepci, nebo naopak bude jen užívat antikoncepci, ale nebude kouřit, tak to riziko je řádově výrazně nižší. Potence je v té kombinaci.
SÚKL: Rizika kombinované hormonální antikoncepce
- Krevní sraženiny mohou vznikat mj. v tepnách, nejčastěji v srdci, kde způsobí srdeční záchvat (srdeční infarkt), nebo v mozku, kde způsobí mrtvici (cévní mozkovou příhodu). Krevní sraženiny mohou být tedy velmi závažné, ve velmi vzácných případech mohou skončit i smrtí.
- Přípravky kombinované hormonální antikoncepce mírně zvyšují riziko krevních sraženin v tepnách, ale méně než riziko krevních sraženin v žilách. Toto mírné riziko je stejné u všech kombinovaných antikoncepčních přípravků.
- Riziko vzniku krevní sraženiny spojené s užíváním kombinované hormonální antikoncepce je nejvyšší během prvního roku užívání – to se týká situace, kdy žena nikdy předtím tuto antikoncepci neužívala, nebo pokud její užívání přerušila (na čtyři týdny nebo déle). Riziko je vyšší také v případě, kdy má žena další rizikové faktory (například kouření ad.).
- Riziko vzniku krevní sraženiny klesá po prvním roce jejího užívání, ale zůstává vyšší než bez jejího užívání. Riziko se vrací zpět k normálu několik měsíců po vysazení antikoncepce.
- O rizicích krevních sraženin při užívání hormonální antikoncepce informuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na portálu pro veřejnost www.olecich.cz.
Druhá věc je, že je řada pacientek, které mají vrozenou genetickou poruchu srážlivosti. Toho se všichni gynekologové bojí a je doporučeno, aby žena, než jí předepíší antikoncepci, měla vyšetření genetických mutací. To se dá jednoduše zjistit a toto riziko je dnes již výrazně omezeno.
Samozřejmě jsou tu také různé varianty antikoncepce, nízkodávkovaná, hormonální tělíska, která údajně působí pouze na sliznici a ne celkově na organismus, takže i druhá strana, farmaceutický průmysl, se o to snad zajímá. Ale je pravda, že pokud pacientka má nějakou poruchu srážlivosti, a je jich hodně, odhaduje se zhruba patnáct až dvacet procent, tak by antikoncepci brát neměla, protože zvyšuje riziko trombózy.
Takže při rozhodování o antikoncepci by žena měla určitě chtít genetické vyšetření krve?
Ano, na druhou stranu z naší zkušenosti z ambulance je jasně vidět ohromný odklon od užívání antikoncepce. Chodí k nám spousta mladých pacientek na ošetření žilek, všech se ptáme a antikoncepci bere tak deset, možná patnáct procent, strašně málo oproti situaci před zhruba patnácti lety, kdy ji braly všechny. A z těch, které ji užívají, sedmdesát procent má vyšetřené genetické mutace.
Přesná data ohledně případů mladých žen stižených cévní mozkovou mrtvicí v možné souvislosti s kombinací antikoncepce a kouření nejsou v ČR k dispozici.
SÚKL má k dispozici hlášení o podezření na nežádoucí účinky léčiv, které mu hlásí jak odborná veřejnost (lékaři, lékárníci), tak pacienti. Součástí hlášení (u antikoncepce) však není informace o tom, zda pacientka současně také kouří. „Kouření je známý rizikový faktor cévní mozkové příhody, užívání antikoncepce je jiný rizikový faktor. Pokud se sejde více rizikových faktorů, zvyšuje se celkové riziko,“ uvádí mluvčí Lucie Přinesdomová. „Doporučení pro praxi je pak takové, že ženy, které už mají nějaké rizikové faktory, jako jsou například rodinná zátěž či genetické odchylky ve srážení krve, kouření aj., by měly užívání hormonální antikoncepce zvlášť pečlivě zvážit, protože riziko venózního tromboembolismu se u nich výrazně zvyšuje.“
Jde o velmi mladé ženy, to se ta kombinace kouření – antikoncepce projeví tak rychle? U jiných tepenných onemocnění se nám hříchy „sčítají“ dlouhé roky.
Pozorujeme to tak posledních pět let. Jak přesně dlouho trvá, než dojde k problémům, se tedy zatím nedá říct. Ale jde o slečny dvacet, dvacet dva let, to jsou typičtí pacienti. Nyní tak tři až pět procent z pacientů s cévní mozkovou příhodou jsou takto mladé ženy, ale roste to. Přitom cévní mozková příhoda je typické onemocnění pro věk sedmdesát, osmdesát a vyšší. A prakticky u všech mladých žen je to kombinace antikoncepce a kouření.
Hrají tam roli i další faktory, které způsobují tepenná onemocnění, třeba nadváha apod.?
Vliv mají, ale v mnohem menším procentu. Ty dívky ještě nejsou ve věku, kdy se tyto faktory začnou projevovat.
MUDr. Tomáš Bureš
Primář chirurgického oddělení, vedoucí lékař EUC Kliniky Kladno
Vystudoval 2. lékařskou fakultu UK v Praze. Od roku 2000 pracoval na chirurgickém oddělení Oblastní nemocnice Kladno. V roce 2003 získal atestaci v oboru všeobecná chirurgie. Dále se specializoval na obor cévní chirurgie, ve kterém získal v roce 2008 odbornou způsobilost. V roce 2015 se stal vedoucím lékařem v EUC Klinice Kladno s.r.o., www.eucklinika.cz.
ČLÁNKY DO MAILU