Psycholog Richard Wiseman z University of Hertfordshire v roce 2010 spolu s firmou Yuza vytvořil aplikaci Dream:ON. Jedná se o software určený pro iPhone/iPad; ačkoliv byla slibována i verze pro Android, podle všeho dosud vyvinuta nebyla. Aplikace během snění vydává zvuky, které mají vyvolávat asociace třeba na mořské pobřeží nebo na les. Cílem je ovlivnit tímto způsobem podobu snu, samozřejmě směrem ke snění příjemnému.
Kupte si sen
Dream:ON si stáhlo asi půl milionu zájemců a na výzvu autorů aplikace se řada z nich podělila o své sny. Shromáždit se podařilo až třináct miliónů záznamů a do aktuální studie zpracovat zatím asi polovinu. Richard Wiseman na základě analýzy výsledků tvrdí, že zvuky během spánku skutečně měly předpokládaný účinek. Kdo si vybral šumění lesa, měl větší pravděpodobnost, že jeho sen se bude odehrávat v zeleni. Vlnění moře bylo zase provázeno většími pocity tepla (slunce praží na pláži). Zajímavé je, že studie prý také potvrdila, že kolem úplňku mají lidé častěji narušený spánkový vzorec a zdají se jim relativně bizarnější sny.
Informace o projektu jsou k dispozici na www.dreamonapp.com. Dream:ON si lze v tuto chvíli zdarma stáhnout z Apple AppStore/iTunes. Součástí nabídky jsou kolekce zvuků (některé placené) i informace o právě provedené studii. Mezi čtyřiceti melodiemi nejsou jen uklidňující, najdete zde třeba i cosi označované jako let raketoplánu. Erotické zvuky se neinzerují, nabízejí se zde ale třeba i budíky, které se spustí už třicet minut před samotným alarmem a mají člověka na probuzení náležitě připravit. Melodie mají i verze určené pro denní snění, jejichž deklarovaným cílem je podpořit člověka, aby směr svých asociací mohl lépe posouvat určitým směrem.
V manželské posteli musí být dva telefony
Celý přístup je pozoruhodný, existuje zde ale řada nejasností. Měly by se zvuky (nebo v další fázi dejme tomu i generované vůně, viz Čuchám, čuchám… reklamu!) zapínat už při usínání nebo až po usnutí – a jak by to systém měl poznat, to bychom si na hlavu lepili nějaké senzory? Nebudou zvuky při usínání člověka spíše rušit?
V tuto chvíli je fungování aplikace Dream:ON založeno na tom, že smartphone může fungovat jako snímač pohybu; kvůli tomu je třeba telefon položit na postel. Zda lze ale na tomto základě opravdu s nějakou rozumnou spolehlivostí rozpoznat třeba REM fázi spánku, jak tvrdí autoři aplikace, o tom lze jistě mít pochybnosti. Totéž pak platí pro tvrzení, že zvuky by neměly rušit – pokud program analýzou pohybů dojde k závěru, že spíte lehce, zvuky ztlumí, aby člověka neprobudily. Zajímavá je samozřejmě situace, sdílí-li lůžko více lidí – mohli by třeba každý používat smartphone vlastní na své půlce postele?
Sny pro nespavce i lidi s depresí
Autoři studie se pochopitelně ohánějí tím, že příjemnější sen znamená probuzení v lepší náladě a tím pak například vyšší pracovní produktivitu – i když logika „sen jako prostředek k vyšší výkonnosti“ působí trochu extrémně. Řada psychologů se domnívala, že sny nám mají něco důležitého sdělit, fungují jako duševní hygiena; z tohoto hlediska by se dalo namítat, že řízením snů (i když v tomto případě jde spíše o jemné usměrňování) se tento efekt ztrácí. Na druhé straně třeba člověk trpící nočními můrami asi řekne, že nějaké psychologické teorie mu mohou být ukradené, hlavně ať se mu konečně zdá něco příjemného. Metoda by podle Richarda Wisemana skutečně mohla najít uplatnění při léčbě lidí s psychickými problémy, především s depresí. Zajímavé kontroverze vyvolává i možnost takhle ovlivňovat sny někomu jinému, třeba se snažit zpříjemnit spánek dítěti nebo psovi.
Lidé účastnící se experimentu prý uvádějí, že s použitím externích zvuků mají více snů (ve smyslu jejich většího zapamatování, jinak to také těžko zkoumat). Uživatelé k tomu dostávají spoustu dat, mohou třeba zjistit, jak se ve spánku převalovali, sny hned po probuzení pohodlně zaznamenávat nebo sdílet na Facebooku (jak se zdá, co se nesdílí na Facebooku, jako by se nestalo).
Samozřejmě je otázkou, jaký bude další osud podobných technik. Starší z nás si pamatují třeba na módu učení cizích jazyků ve spánku, přehrávání cizích slovíček ale mezitím ztratilo na popularitě. Dost možná, že osud aplikace Dream:ON bude podobný. Ale třeba ne… Skeptikům lze namítnout, že od 60. let (opět: prý) přibývá barevných snů, což se třeba Eva Murzynová z univerzity v britském Dundee dává do souvislosti s rozšířením barevné televize. Možná sny ve skutečnosti fungují mnohem triviálnějším způsobem, než si myslí zastánci různých hlubinných psychologií či vykladači symbolů.
ČLÁNKY DO MAILU