Problémy s klouby mají čím dál mladší lidé. Artróza už nepostihuje jen seniory

S artrózou se dříve nebo později v životě setká většina lidí – jde o důsledek stárnutí kloubů a také jejich přetěžování či jednostranné zátěže. Někdo však jde potížím spojeným s artrózou naproti a například kvůli nedostatku pohybu a obezitě jimi trpí dříve, než by bylo nutné. 

Co je artróza?

Artróza neboli osteoartróza je kloubní onemocnění degenerativního charakteru, které způsobuje poruchy obnovy kloubní chrupavky. To vede postupně k narušení povrchu chrupavky, změnám okolních měkkých tkání a přestavbě chrupavky, na jejímž povrchu vyrůstají patologické kostěné výrůstky (tzv. osteofyty).

V podstatě dochází ke ztenčování chrupavčité vrstvy v kloubu, což způsobuje, že se kosti začínají o sebe otírat. Proto je hlavním projevem artrózy bolest, která je nejhorší při pohybu. Zmenšení prostoru mezi kostmi navíc omezuje pohyblivost kloubních ploch.

Přečtěte si také:

Kolena jsou překvapivě křehká. Jak předejít problémům s těmito klouby

K rozvoji artrózy přispívá zejména mechanické opotřebení. Proto postihuje nejčastěji osoby starší 50 let (v této věkové skupině trpí určitým stupněm artrózy až 80 procent osob), přičemž v praxi jde o nejčastější kloubní onemocnění vůbec. Na druhou stranu se artróza ale začíná objevovat u čím dál mladších lidí. Změny viditelné na rentgenu lze zaznamenat až u 40 procent osob ve věku 45–65 let. Problémy s klouby a bolesti ale mají už mnozí třicátníci. [1, 2, 3, 4, 5, 6]

Příčiny artrózy

• Přetěžování kloubů (pracovní či sportovní, nejhorší jsou jednostranně zaměřené aktivity),
• nadváha či obezita,
• nedostatek fyzické aktivity,
• špatné držení těla,
• nošení nevhodné obuvi,
• nedoléčená mikrotraumata a kloubní zlomeniny,
• chronické záněty,
• vrozené vady související s nesprávným postavením kloubních ploch,
• metabolická onemocnění (dna, diabetes a podobně),
• dědičné faktory. [7, 8, 9]

Artróza dle lokalizace

Artróza vzniká tam, kde klouby podléhají největšímu opotřebení (typicky jde o hlavní nosné klouby). Pacienty tudíž nejčastěji trápí:

• artróza kolene (gonartróza),
• artróza kyčelního kloubu (koxartróza).

Onemocnění se ovšem neomezuje pouze na výše uvedené oblasti. Může postihnout prakticky každý kloub v těle, takže poměrně časté jsou i následující problémy:

• artróza ramene (omarartróza),
• artróza krční páteře (spondylartróza),
• artróza prstů (rhisartróza),
• artróza kotníku (artróza hlezenního kloubu),
• artróza palce u nohy.

Artróza páteře se někdy označuje také jako unkovertebrální artróza. [10, 11, 12, 13]

Jaké má artróza příznaky?

Jedním z typických příznaků artrózy, který se objevuje jako první, je nespecifická bolest. Zpočátku kloub bolí pouze po námaze, klidové bolesti se přidružují až později. Mezi další projevy artrózy patří:

• zvýšená citlivost – klouby mohou být více citlivé nejen na dotek, ale třeba i na chlad,
• ztuhlost – nejhorší je po ránu, trvá přibližně 20–30 minut, než se kloub rozhýbá,
• omezení pohybu – postupně se objevují problémy s hybností,
• zvukové fenomény – lupání, křupání či praskání v kloubu,
• svalová slabost – v okolí postiženého kloubu,
• deformity kloubů – osteofyty způsobují nevratné změny kloubů, pohyb je velice obtížný, objevují se zpravidla v pokročilých stadiích osteoartrózy. [14, 15, 16, 17]

Léčba artrózy

Osteoartróza je degenerativní onemocnění s progresivním charakterem, které bohužel nelze kompletně vyléčit. Léčení artrózy je tudíž zaměřeno na zpomalení destrukce chrupavky a zmírnění bolestivých příznaků. Kombinuje se medikamentózní léčba s fyzikálními metodami a rehabilitací.

Rehabilitace a pohybová léčba

Pochopitelně se ale nelze spoléhat pouze na léky. U artrózy je nesmírně důležitá spolupráce pacienta, a to zejména u počínajících nebo lehkých forem onemocnění. Obézním pacientům může od bolesti výrazně ulevit to, že shodí nadbytečné kilogramy.

Také je potřeba zamyslet se nad pohybovou aktivitou a vyhýbat se jednostranné zátěži. Člověk samozřejmě nesmí na pohybové aktivity zcela zanevřít, jen je potřeba volit takové sporty, které jsou šetrné pro klouby. Jmenovitě jde například o plavání, jízdu na kole, vodní aerobik, jógu nebo tai-či. Pacient by měl spolupracovat s fyzioterapeutem, který mu doporučí vhodné cviky k posílení oslabeného svalstva.

Součástí rehabilitace mohou být také fyzikální metody:

• magnetoterapie,
• elektroterapie,
• hydroterapie,
• léčba ultrazvukem,
• akupunktura.

Některým pacientům může od bolestí ulevit také používání protetických pomůcek, jako jsou ortopedické vložky do bot nebo ortézy.

Farmakologická léčba

Aby se pacientům ulevilo od bolesti, doporučuje se užívat analgetika. Mohou být ve formě tablet, ale také je dostupná mast na artrózu, která působí lokálně.

Mezi často používané léky na artrózu patří nesteroidní antiflogistika (NSA), která mají za úkol potlačovat případný zánět, ale většinou mají i antipyretické a analgetické účinky. Při dlouhodobém užívání mohou ovšem dráždit trávicí trakt. Lékař může v těchto případech předepsat o něco šetrnější COX-2 inhibitory.

Při artróze je velice důležité postižené klouby vyživovat. K tomu slouží chondroprotektiva, která podporují regeneraci chrupavčité tkáně a stimulují syntézu kolagenu. Mezi hlavní výhody těchto léků patří naprosto minimální vedlejší účinky.

• glukosaminsulfát – stimuluje tvorbu kolagenu, zajišťuje zachování pružnosti chrupavky,
• chondroitinsulfát – ovlivňuje metabolické děje v chrupavčité tkáni, zajišťuje její elasticitu (váže vodu), působí protizánětlivě,
• kyselina hyaluronová – zklidňuje zánět, lze ji aplikovat i ve formě injekce přímo do kloubu,
• kolagen – je nezbytný pro elasticitu tkání, vyskytuje se v lidském těle přirozeně.

Přečtěte si také:

Na artrózu na rukách kloubní výživa moc neplatí

Chirurgická léčba

U pokročilých forem artrózy kombinace farmakologické a pohybové terapie už většinou příliš nepomáhá. V takových případech lze přistoupit k chirurgickému řešení. Jednou z používaných metod je endoskopický výplach kloubu, kdy se odstraní drobná drť z oddroleného kloubu. Výplach se doporučuje hlavně u artrózy kolenního kloubu.

Další možností je chirurgické obroušení nerovností na povrchu kloubu. V pokročilých fázích artrózy pak již bývá indikována totální náhrada poškozeného kloubu (endoprotéza).

Biologická léčba

Na vzestupu jsou také nové léčebné metody v popředí s biologickou léčbou, která se podle studií jeví jako vysoce účinná. Konkrétně jde o léčbu obohacenou krevní plazmou (ACP). Léčebné výdaje zdravotní pojišťovny bohužel zatím neproplácí. [18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32]

Prevence artrózy

Preventivní opatření, která jsou důležitá pro předcházení vzniku artrózy, se do jisté míry prolínají s režimovými opatřeními při léčbě mírných forem tohoto onemocnění. U mladých lidí, kteří se intenzivně věnují sportům náročným na klouby (basketbal, tenis, fotbal, hokej, házená), je vhodné zařadit do jídelníčku kloubní výživu a vitamín C, který přispívá ke tvorbě kolagenu a chrání buňky před oxidativním stresem. Při sportu je důležité dbát na správnou techniku pohybu a věnovat se protahování.

Pomocnou ruku lze hledat i v přírodě. Mezi oblíbené bylinky na artrózu, které podporují zdraví kloubů a mají protizánětlivé účinky, patří například:

• tužebník jilmový,
• bříza bělokorá,
• kořen smetánky lékařské,
• kostival lékařský,
• přeslička rolní,
• zlatobýl kanadský,
• truskavec ptačí,
• vřes obecný,
• kopřiva dvoudomá,
• jalovec obecný,
• šípek. [33, 34, 35, 36]

Přečtěte si také:

V chladu se bolest kloubů zhoršuje, je potřeba se hýbat

Artróza vs. revmatoidní artritida

Osteoartróza bývá laickou veřejností často zaměňována za revmatoidní artritidu, případně nesprávně nazývána jako revmatoidní artróza a podobně. Obě tyto choroby sice postihují klouby a vedou k jejich ztuhlosti a bolestivosti, nicméně vznikají na naprosto odlišných podkladech. Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění autoimunitního původu. Na rozdíl od artritidy nijak nesouvisí s mechanickým opotřebením kloubů. [37, 38, 39]