Aspartam je zdravotně závadný, bohužel je na něm natolik závislý potravinářský průmysl, že to bez něj rychle nepůjde. Hraje se o obrovské ekonomické ztráty a standardy potravinářské výroby. Proto zásahly politické vlivy a finance. V době krize jsou průmysl a HDP desetkrát tak hájené jako kdy jindy.
Nejlepším důkazem zdravotní nebezepčnosti a závadnosti aspartamu je pro mne právě ta skutečnost, jak vůči němu postupují orgány EU. Dosud jsem nezaznamenal žádný postup tohoto "extra-long-term" vyčkávacího typu, který by skončil rozsudkem "nevinen". Žádná zdravotně bezpečná potravinová složka nemá takovou moderní historii své institucionální nejistoty na půdě orgánů EU. (Možná tak ještě kofein.) - To by k nám spotřebitelům mělo nepřímo promlouvat jasnou řečí.
Bezpečný aspartam by už byl dávno za bezpečný prohlášen, obzvláště, když si uvědomíme, jak obrovský je na něm komerční zájem.
Aspartam objevili při výzkumu léků na vředy.
Mimochodem, od bojové látky se očekává rychle pozorovatelný výsledek. Pokud se o něčem roky diskutuje, jestli to vůbec škodí, pak to jako bojová látka stojí za houby. Efekt, který by byl vojensky využitelný, je absolutně neututlatelný.
Pokud by byl aspartam nebezpečný, tak se hraje ne o desítky miliardy ztrát, ale o stovky miliard léčebných nákladů.
Problém je, že prohlásit, že něco je bezpečné, ze zásady nejde, jde maximálně prohlásit, že nebylo zjištěno, že je to nebezpečné, a to lze samozřejmě celkem snadno napadnout. A to ještě musíte omezit zkoumané dávky, protože i voda je při dávkách nad cca litr na každých deset kilogramů váhy denně velice nebezpečná.
protože již bylo potvrzeno, že nad jistý běžnému kozumentovi aspartamových výrobků nepříliš vzdálený limit prostě nebezpečný JE. Jinými slovy ze stanovených limitů je již zřejmé, že aspartam byl i evropskou unií uznán jako JED a bohužel je dnes v módě přidávání jedů do potravin tolerovat zákonem, takže výsledek je takový, že např. 1/4 dávku jedu může spotřebitel zkonzumovat, zatímco 4/4 už by byl problém. Osobně mi to tedy přijde jako velmi málá rezerva, že se opravdu děsím jaké dopady užívání aspartamu na obyvatelstvo může dlouhodobě mít.
Na výzkumu by mě zajímaly i tyto věci:
1. Byl zkoumán dopad "čistého aspartamu" nebo dopady aspartamu z běžné obchodní sítě tj. po nějakém tom zacházení, vystavení letním teplotám při převozu nebo skladování, v kombinaci s jinými éčky a látkami (např. citrusovými štávami aj.), které min. z části mohou mít vliv na rozklad aspartamu?
(protože jak se dočteme v odborných zdrojích Aspartam se časem v průběhu skladování nebo vlivem vyšších teplot (mimochodem nižších než teplota tělesná již cca od 30ti stupňů) rychleji rozkládá na silné jedy s mnohými negativními dopady zejména na žaludek, nervovou soustavu a tedy i funkci mozku, kvalitu pokožky, fungování zraku, chuť k jídlu, psychický stav, vznik rakoviny a jinými závažnými obtížemi)
Dokonce jsem někde kdysi četl, že měla v USA být snad i zakázána jeho konzumace u amerických vojenských pilotů, protože může vést za ztížených podmínek až ke ztrátě vědomí.
2. Co se podle výzkumu nestane při konzumaci 1/4 množství tohoto jedu, ale stane se při konzumaci 4/4 (denního limitu) tohoto jedu? Co přesně je ta hranice co se v těle odehraje, která již je brána jako poškození zdraví a jak se tyto dvě fáze tedy od sebe liší. Opravdu někdo chcete riskovat na sobě "povolenou denní dávku", když třeba za týden ji hravě kozumací coly zero překročíte i když ne v tom jednom dni? Opravdu chcete riskovat tak malý rozdíl?
3. Pokud není uváděno množství aspartamu v nápoji, kdo kontroluje jeho skutečné množství nebo se při plnění limitu spoléhá na prosté tvrzení výrobců?
4. Byl výzkum prováděn na lidech nebo zvířatech?
5. Jak je zajištěna znalost dlouhodobých dopadů konzumace Aspartamu v potravinách na člověka (domnívám se, že na takový výzkum nebyl od doby, kdy byla věc znovu řešena, vůbec dostatečný čas).
No jo, pochutnejte si na nove recepture Top Topic - jiste vam prijde chutnejsi nez ta puvodni :)
Jinak, proc by clovek mel vypit 5l vody najednou mi znamo neni? Kdezto dostat do tela dost velkou davku zminene latky, prave diky tomu, ze se objevuje dnes uz v leckterych potravinach zas tak divne neni. Ale coz, kazdy ma svou logiku :)
Dobrý den,
náhradou za cukr může být také xylitol. Xylitol je sladidlo přírodního původu, vyskytuje se různě v přírodě, protose mu někdy přezdívá březový nebo dřevný cukr. Xylitol se dnes získává ekologicky z kukuřičných špalků.
Xylitol obsahuje méně kalorií než klasický cukr a zároveň čistí organismus.