Proč se astmatické záchvaty objevují nejčastěji nad ránem

• Astma
• Astmatiků mezi námi přibývá. Příznaky, které vás upozorní
• Prevence astmatu: Nepodávat paracetamol a antibiotika v prvním roce života
• Astmatik v době koronaviru: je více ohrožen?
• Týdny trvající kašel nepodceňujte, může jít o vážnější nemoc
• Prof. Pohunek: Není normální, když dítě dlouho kašle

Pojem „asthma“ vychází z řečtiny a znamená krátkodechost. S tímto onemocněním se potýkali lidé již ve starověkém Egyptě. V současné době představuje jednu z nejrozšířenějších civilizačních chorob. Kromě toho platí, že mnozí astmatikové jsou zároveň i alergici.

Když se řekne astma, většina lidí si pod tímto pojmem představí průduškové astma. Existuje ale i srdeční astma (astma cardiale), které vychází z poruchy levé srdeční komory. [1, 2]

Co je astma?

Astma, celým názvem astma bronchiale (průduškové astma), je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, při němž dochází k jejich zúžení. To se navenek projeví ztíženým dýcháním (hlavně problémy při vydechování), dušností, tlakem na hrudi, sípáním a dráždivým kašlem. K zúžení dýchacích cest přitom dochází v důsledku zánětu, který byl způsoben některým z rizikových faktorů (kouřem, alergeny a podobně). Jejich stěny dočasně zduří, čímž se sníží průtok vzduchu. [3, 4, 5]

Přečtěte si také:

U Macochy otevřela nová dětská léčebna s přírodní jeskyní, berou už tříleté pacienty

Co způsobuje astma?

Chronický zánět v průduškách může být způsoben rozličnými faktory. Přesná příčina vzniku astmatu zatím není dokonale objasněna, nicméně má se za to, že jde o souběh několika různých faktorů:

• dědičné predispozice,
• environmentální faktory,
• další faktory (stres a jiné nemoci).

Komplikace spojené s astmatem pak mohou významně zhoršovat různé patogeny, alergeny a dráždivé látky, se kterými astmatik přichází do styku. Alergické astma zhoršují nejčastěji:

• pyly,
• roztoči,
• plísně,
• zvířecí chlupy,
• některé potraviny,
• hmyzí jed.

U některých pacientů je astma pouze sezónní záležitostí, pokud jim vadí hlavně pyly. Alergii na pyly lze velice dobře poznat podle senné rýmy, která se objevuje na jaře. Většině astmatiků způsobují problémy také určité látky, které se nachází v ovzduší, a chemikálie:

• cigaretový kouř,
• výfukové plyny,
• znečišťující látky vypouštěné do ovzduší,
• ftaláty obsažené v PVC,
• chlor v bazénech,
• těkavé organické látky.

Dalším druhem astmatu je zátěžové astma, které se projevuje specificky jen při fyzické námaze. První projevy se objeví již při pohybu, ale většina lidí se cítí nejhůře až po něm. [6, 7, 8]

Jaké má astma příznaky?

Astma je spojeno s několika typickými problémy. Kromě charakteristických zvuků při dýchání (sípání, pískání, praskání) a velké únavy se pacienti potýkají s akutními astmatickými záchvaty. Při těchto záchvatech dochází k náhlým křečovitým stahům průdušek (bronchospasmům) a rozvíjí se otok dýchacích cest.

Jak poznat astmatický záchvat? Jako první se objevují nepříjemné svíravé pocity na hrudi a sípání. U některých pacientů se dostavuje suchý kašel, který může být někdy tak silný, že u nich vyvolává strach z udušení. Během záchvatu pak lze zaznamenat také nadmutí hrudníku, namodralé zbarvení nehtů a kůže na periferii (z nedostatku kyslíku) a paradoxní puls. Záchvaty astmatu se objevují nejčastěji v časných ranních hodinách.

Přečtěte si také:

Týdny trvající kašel nepodceňujte, může jít o vážnější nemoc

Má to více důvodů – jedním z nich je cirkadiánní rytmus našeho organismu neboli přirozené hodiny, které ovlivňují i produkci hormonů. V časných ranních hodinách jsou hladiny hormonů, které chrání před příznaky astmatu, nejnižší. Dalším důvodem je i byť jen slabá rýma nebo nachlazení, kvůli nimž se v dýchacích cestách hromadí nosní sekret a ztěžuje dýchání. A projevit se samozřejmě může i prach a roztoči, případně zvířecí srst, v místnosti, kde spíte. 

S lehčími záchvaty si většina pacientů poradí sama, pokud mají k dispozici inhalátor a léky na astma. Silné záchvaty mohou být už život ohrožující, proto je nezbytné v takovém případě vyhledat okamžitou lékařskou pomoc. Než dorazí záchranka, doporučuje se:

• povolit pacientovi těsný oděv,
• usadit ho do polosedu,
• použít inhalátor. [9, 10, 11]

Astma u dětí

Výskyt astmatu u dětí celosvětově stoupá. Jde o jedno z nejčastějších chronických dětských onemocnění, jehož první projevy se většinou objeví kolem 5. roku života. Lékaři si přitom hojný výskyt astmatu u dětí dávají do souvislosti s určitými rizikovými faktory:

• přítomnost alergií,
• astma nebo alergie v rodině,
• nízká porodní váha,
• časté respirační choroby,
• expozice cigaretovému kouři před porodem i po narození dítěte,
• pohlaví (u chlapců se vyskytuje astma častěji). [12, 13]

Diagnostika astmatu

Pokud existuje podezření na astma, měl by pacienta vyšetřit plicní lékař. Ten nejprve odebere anamnézu a bude se zajímat především o to, zda se v rodině pacienta vyskytují případy alergie a astmatu. Dále se pacienta vyptá na klinické příznaky, jejich četnost, povahu i intenzitu. K potvrzení diagnózy je nezbytné provést funkční vyšetření plic. Jedná se o soubor metod, jejichž prostřednictvím se zjistí více informací o výkonu plic:

• spirometrie – základní metoda, při které se měří množství a rychlost proudění vdechovaného a vydechovaného vzduchu, zjistí se díky tomu objem a kapacita plic,
• bronchodilatační test – zjišťuje se, jak moc jsou průdušky zúženy,
• bodypletysmografie – vyšetření prováděné ve speciální uzavřené komoře, pomáhá s odlišením astmatu od jiných plicních chorob. [14, 15, 16]

Přečtěte si také:

Prevence astmatu: Nepodávat paracetamol a antibiotika v prvním roce života

Dále je možnost provést celou řadu doplňkových vyšetření. K nim se přistupuje v situacích, kdy jsou základní vyšetření neprůkazná:

• provokační test – pacient inhaluje látku způsobující zúžení průdušek, lékaři pak sledují, zda dochází ke zhoršení stavu,
• vyšetření krevních plynů – měří se množství kyslíku a oxidu uhličitého v krvi,
• elektrokardiografie (EKG) – metoda k vyšetření aktivity srdečního svalu, tímto způsobem lze astma odlišit od srdečních chorob, které se mohou projevovat dušností,
• zobrazovací metody (RTG, CT) – další doplňková vyšetření pro odlišení astmatu od jiných chorob. [17, 18, 19]

Léčba astmatu

Ačkoliv lze díky moderním diagnostickým postupům odhalit astma poměrně snadno, neexistuje zatím způsob, jak ho trvale vyléčit. Léčba astmatu je tudíž zaměřena na mírnění příznaků a komplikací spojených s tímto onemocněním.

Léky na astma

První skupinou léků, které astmatici užívají, jsou tzv. úlevové léky. Tyto přípravky mají schopnost roztáhnout průdušky, čímž se pacientovi uleví a zmírní se tím dušnost. Nejčastěji jsou k dostání jako inhalátor na astma (sprej na astma), který by měl astmatik nosit vždy u sebe.

Pak existují další léky na astma na předpis, které mají za úkol tlumit zánět v průduškách a prodloužit klidové období bez záchvatů. Proto se jim říká udržovací léky. Používají se hlavně kortikoidy, antihistaminika a další léky, které zlepšují stav nemocných průdušek. [20, 21, 22]

Přečtěte si také:

Nejčastější typy zkřížených alergií. Svědí vás po jídle ústa či uši?

Bylinky na astma

Ke klasické farmakologické léčbě můžete přidat i přírodní prostředky. Doporučuje se užívat bylinky, které podporují zdraví dýchacího ústrojí:

• jitrocel kopinatý,
• bez černý,
• sléz maurský,
• prvosenka vyšší,
• plicník lékařský,
• mateřídouška obecná,
• lípa srdčitá,
• lékořice lysá,
• šalvěj lékařská.

Vhodné jsou ve formě sirupů, čajových směsí i tinktur.

Režimová opatření při astmatu

Astma je možné snadněji dostat pod kontrolu, pokud bude pacient dodržovat určitá režimová opatření:

• vyhýbat se spouštěčům potíží nebo kontakt s nimi eliminovat na naprosté minimum,
• zajistit si zdravé domácí ovzduší – měl by dýchat čistý a dostatečně vlhký vzduch,
• nekouřit a vyhýbat se i pasivnímu kouření,
• věnovat se vhodné fyzické aktivitě – plavání, chůze či turistika. [23, 24, 25]