Ale čím chcete rozlišit, že něco existuje, existovalo, nebo je snaha aby to existovalo jen, protože někdo chce aby tomu tak bylo? Tedy je přání, né skutečnost.
Že to není jen výplodem mysli, kolektivní sugescí, post- traumatickou reakcí na něco s čím nevíme rady, či nechceme přijmou jako realitu a nejsme schopni čelit a řešit.
Mnoho věcí tak beru jako projev slabosti, neschopnosti , neznalosti jedince či společnosti.
Pokud bych měl vybrat modelový příklad tak asi klasické "Elvis žije". Neschopnost přijmout, že zemřel počínaje, konče se utápět v konspiracích ve snaze najít objeťního beránka. To se projevuje od psychiky, přes lidské vztahy, konče tou ošklivou vědou.