Vlákno názorů k článku Astrologie není nesmysl, říkají vědci! od Jiří - Ono v životě je vůbec všechno trochu složitější...

Ono v životě je vůbec všechno trochu složitější a můžeme jen s pokorou přiznat, že je spousta věcí, kterým ještě nerozumíme, a o nichž bychom neměli vyslovovat jednoznačné soudy. To jen marxističtí materialisté a sysifovští skeptici mají ve všem jasno.

Ale čím chcete rozlišit, že něco existuje, existovalo, nebo je snaha aby to existovalo jen, protože někdo chce aby tomu tak bylo? Tedy je přání, né skutečnost.

Že to není jen výplodem mysli, kolektivní sugescí, post- traumatickou reakcí na něco s čím nevíme rady, či nechceme přijmou jako realitu a nejsme schopni čelit a řešit.

Mnoho věcí tak beru jako projev slabosti, neschopnosti , neznalosti jedince či společnosti.

Pokud bych měl vybrat modelový příklad tak asi klasické "Elvis žije". Neschopnost přijmout, že zemřel počínaje, konče se utápět v konspiracích ve snaze najít objeťního beránka. To se projevuje od psychiky, přes lidské vztahy, konče tou ošklivou vědou.

Předpokládám, že jeden z lidských motorů je zvědavost. Tedy obecně chceme, i to memohu neumím je relativní. Často si to ale plete s nechci a to není totéž. Takže pokud nebudeme hledat, nemůžeme říci nemohu či neumí. Ikdyž přímá cesta tam nevede.

Ano snaha o objektivitu neďelat urychlené závěry, vycházet z více prozorování , měření a pokusů.
Pokud si pokládáte otázku komu prospěje poznání/ zveřejnění a komu naopak zamlčení toho jevu či skutečnosti? Tak za existence lidské civilizace to je stejné majetkové a mocenské důvody. Buď získání výhody, nebo zabránění. Astrologii vidím jako vědecky popsatelnou ikdyž možnosti pozorování , testování jsou omezené. Ale ovlivňování živých organismů působením vesmírných těles, či jevů beru. Jen nemýslím, že by znich šla vyčíst budocnost či osud jedince v takovém to šarlatánkém duchu. Takové to "...Jupiter říká, že vyhrajete ve sportce..." to opravdu ne.

Problém je ten skeptický pohled. Tak vezmu zase nějaký příklad . Vezmeme dva lidi co "vidí duchy" . Jenže jeden bude blázen v důsledku, že neunesl odchod blízkého. Tedy je obětí klamu, sugesce, halucinace. A ten druhý přijde stím, že je mozné uložit nazvěme to energický obraz človeka, který tu není. A ten je možné za určitých podmínek zobrazit a pokud akumulovaná energie nabyde jistých hodnot je možná třeba i interakce s prostředím. Ten druhý ikdyž na to půjde vědecky to má horší. Protože těch jiných "fušerů" a bláznů je vždy slyšet víc. Těch několik málo lidí co by chtělo nestraně zkoumat astrologii na tom bude stejně.

K těm národům, no ono se zjišťuje, že ta izolovanost ne vzdy byla taková. Pohled je mění s úrovní poznání. Zajímavá věc ohledně poznáni je třeba mechanizmus z Antikyhtéry. Poznání poznání, někdy to nebylo tak jednoduché, jak vykládáme.

Jen obrazně často si musíme o něco rozbít ústa abychom začali potencionální existenci něčeho vnímat. To že by u několika kultůr došli k závěru, že Země je placatá a že Slunce je co kolem čeho obíhá. Může jen ukazovat, že společný genetický základ nám předurčuje i společné fáze poznání a společné stavební kameny poznávání a vnímání. Plocha, bod, relativní pohyb, náhodný jev, pravidelný jev. Nikoliv, že by to bylo dáno z kolektivního vědomím. Jisté takové stavební kameny se dokážou rozlišovat i zvířat. Od jenoduchého systému ke složitému. Od porovatelných-prokazatelných prvočastic k veklým systémům.
Ani při těch hrátkách s genetikou to nemusí být pravda.

Oni ti sysifovští skeptici zdaleka nemají jasno ve všem a zdaleka se na vše nesnaží dávat odpověď. Jejich cílem je jen rozlišovat skutečnou pseudovědu klamající lidi.