Auta se dají dovézt z Číny, kvalitní chléb těžko

Regionální rodinná pekárna Adélka Pelhřimov je na tuzemském trhu pekáren v řadě ohledů výjimečná. Zejména ale tím, že se cíleně věnuje výchově oborových odborníků, což je filosofie, kterou hájí zakladatel podniku, LADISLAV TEISLER. „Základem úspěchu je vzdělanost a chuť pracovat,“ říká úspěšný pekař.

• 
• 
• 

Dalších 6 fotografií

Na počet zaměstnanců máte v současné době jeden z nejvyšších podílů vysoce kvalifikovaných pracovníků v našem pekárenství, ne-li dokonce nejvyšší. Nezatěžuje to podnik příliš vysokými náklady?

Podle mého názoru je vzdělanost v jakémkoli oboru, včetně pekařiny, podmínka kvality a konkurenceschopnosti číslo jedna. Od roku 1993, kdy jsem přebíral podnik v rámci privatizace, se proto snažíme do Adélky kvalifikované zaměstnance neustále začleňovat. Díky tomu u nás v současné době pracuje 18 absolventů Střední průmyslové školy potravinářské v Pardubicích a tři absolventi Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Kromě toho spolupracujeme se Středním odborným učilištěm gastronomie v Pelhřimově na vytvoření učebního oboru cukrář a pekař tak, aby učni měli možnost chodit do Adélky na praxi, kde je naši odborníci seznamují v praxi s pekařským a cukrářským oborem.

Jak si tyto zaměstnance vybíráte?

Hlavně musí mít k tomu řemeslu vztah. Každý si musí v prvé řadě uvědomit, zdali to, co bude dělat, vůbec chce dělat – to je základ. Dříve se tomu říkalo láska k řemeslu, dnes se to už moc nenosí, spíše se hledá, zdali se dá v určitém oboru vydělat dost peněz. Pekařina ale není o nějakých tučných výdělcích, ale o stálém a dobrém zaměstnání s jistotou, že pokud budu vyrábět dobré výrobky, mám také na dlouhou dobu jistotu zaměstnání.

V čem je podle vás výroba chleba a pečiva specifická?

Podívejte, šroubky nebo celá auta se dají dovézt třeba z Číny, kvalitní chléb ale těžko. Ten je zapotřebí vyrábět v místě, kde se také konzumuje. A když bude ten chléb dobrý, dokáže uspokojit zákazníka, který se k vám díky tomu vrátí. Lidé nemohou v podstatě bez chleba existovat. Musíte samozřejmě jít s dobou – sledovat vývojové trendy, modernizovat technologie, vzdělávat zaměstnance. Samotný chléb se vyrábí již tisíce let a na jeho základní receptuře není třeba nic zásadního měnit, lze jej ale dělat na moderních zařízeních moderními technologiemi.

…. které pak mohou vyrobit úplně nové výrobky…

Víte, my máme pořád tendenci to, co funguje, měnit, a udělat to dokonalejší, lepší. To ale můžeme udělat třeba právě u automobilu, ale při výrobě chleba bychom měli být víc konzervativní, osobně bych ten Boží dar ponechal v podobě, v jaké jej používali i naši předkové.

Nemůže právě i ta neustálá snaha o nové výrobky, a tedy pro spotřebitele jakési permanentní „potravinářské neznámo“, za nedůvěru spotřebitelů k potravinářským výrobkům? Nebo proč mají podle vás naše potraviny tak špatnou image?

Já jsem se nad tím zamýšlel a myslím, že je to daleko hlubší problém, týkající se nejen obrazu potravin vyráběných u nás, ale i při vytváření pohledu zahraničí na nás ukazujeme sami sebe v horším světle, než jaká je skutečnost. Mohu to ilustrovat na vlastní zkušenosti. Přes Pelhřimov jezdí do Prahy cizinci, kterým dělají v místním hotelu Rekrea snídaně. My jsme do tohoto hotelu dodávali koláčky, které si mezi hosty získaly velkou oblibu, takže pak za námi rekreanti chodili, abychom jim udělali na zakázku dorty a tak… a já se jich ptal, jestli nemají obavu z českých výrobků, které jsou podle toho, co se píše v tisku, nekvalitní a pomalu jedovaté. A oni mi řekli: To ale píší vaši novináři, ne ti naši…

Čtěte dále: Kvalitní chleba nemůže stát 9,90, říká pekař