V rámci grantu Úřadu vlády vznikla nová studie s názvem Společenské náklady konzumace alkoholu v České republice. Co je účelem této snahy a je pití alkoholu v tuzemsku zásadním problémem? Na to jsme se zeptali Tomáše Mlčocha z Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA), který se na uvedeném projektu podílel.
Studie byla financována dotací Úřadu vlády ČR a projekt probíhal v letech 2017 a 2018. „V iHETA se dlouhodobě věnujeme problematice nákladovosti zdravotní péče, a tak vidíme, jak velký negativní dopad alkohol na společnost má. Proto jsme cítili velkou potřebu na studii pracovat a také velkou příležitost něco ve společnosti změnit,“ uvádí Tomáš Mlčoch s tím, že reálně projekt začal přidělením grantu mezi vánočními svátky v roce 2016.
Analytik v oblasti ekonomie a výzkumu ve zdravotnictví popisuje, že již dlouhou dobu s kolegy spatřují velký nedostatek kvalitních a vědecky podložených studií zabývajících se společenskými problémy v České republice. V tom existuje významný rozdíl mezi Českem a západní Evropou či USA, kde jsou podobné studie standardem a hlavním podkladem pro odborná pracoviště i politiky. „Domníváme se, že podobné studie vedou k zefektivnění chodu státu a v konečném důsledku i zvýšení životní úrovně obyvatel, protože nebudou přijímány neefektivní politiky,“ říká Tomáš Mlčoch. Na základě výše uvedeného zástupci iHETA spolu s kolegy z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) velmi uvítali, že Úřad vlády ČR, konkrétně odbor protidrogové politiky, vypsal dotaci na takzvané „neslužbové“ projekty.
Pracovní produktivita klesá už od nižších dávek alkoholu
Podívejme se na hlavní téma studie. Zabývá se následujícími otázkami: Jaké jsou největší nákladové položky spojené s konzumací alkoholu? Jak vysoké jsou náklady nejčastějších zdravotnických komplikací alkoholu? Jaká je ztráta produktivity konzumentů alkoholu? A nakonec – jak co nejúčinněji snížit množství v tuzemsku konzumovaného alkoholu?
Ze studie vyplývá, že největší výdajovou položku tvořily právě náklady ztráty produktivity práce, které byly odhadnuty na necelých 26 miliard korun. Dále se například dočteme, že ty přirozeně nese zaměstnavatel, ale zprostředkovaně i stát na potenciálním nižším výběru zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmu. „Je potřeba si uvědomit, že pracovní produktivita významně klesá už od nízkých dávek alkoholu a zároveň je v České republice skutečně vysoký počet těchto konzumentů, což samozřejmě přináší i vyšší náklady,“ upozorňuje pracovník iHETA.
Zdravotní náklady, trestná činnost a dopravní nehody
Druhou největší položkou pak podle studie byly právě zdravotní náklady (12,8 miliardy korun), kde mezi nejnákladnější diagnózy patřilo nespecifické poškození jater, syndrom alkoholové závislosti, dále vysoký tlak, alkoholické onemocnění jater či chronická pankreatitida.
„Třetí největší položkou jsou odhadované náklady na vymáhání práva a řešení trestné činnosti či přestupků pod vlivem alkoholu – náklady na Policii ČR, soudy či na Městskou policii. Dalšími položkami byla předčasná úmrtí pacientů, dopravní nehody pod vlivem alkoholu a ublížení na zdraví,“ popisuje Mlčoch.
Projekt nabízí východiska: zejména zákaz reklamy na alkohol
Ve studii je také uvedeno deset hlavních doporučení ke snížení konzumace alkoholu. Mezi hlavní a vědecky podložené body patří například zákaz či omezení reklamy na alkohol, dále zvýšení zdanění alkoholu, preventivní programy na úrovni lékařů či lékárníků nebo zpřísnění postihu a zvýšení kontrol alkoholu za volantem.
Hlavní doporučení ke snížení konzumace alkoholu v ČR
- zákaz či omezení reklamy na alkohol,
- zvýšení zdanění alkoholu (především tichého vína),
- identifikace a stručná rada (IBA): praktičtí lékaři, lékárny, pohotovost a elektronická upozornění,
- zvýšení kontrol alkoholu za volantem policií,
- okamžité odebrání řidičského průkazu při nadlimitní konzumaci alkoholu,
- farmakologické intervence, úhrada účinných léků pro závislé,
- osvětové programy o škodlivosti alkoholu za volantem,
- omezení prodejní doby alkoholu,
- údaj o kalorické hodnotě alkoholického nápoje na etiketě,
- cílení programů s pomocí behaviorální ekonomie a randomizovaných studií, které důsledně zhodnotí účinnost jednotlivých variací intervencí u různých cílových skupin,
- průběžné snižování kouření (křížový efekt na konzumaci alkoholu).
Tomáš Mlčoch uvádí, že především reklama má vliv na mladé a dospívající a její omezení vede k oddálení jejich prvního styku s alkoholem nebo jeho nadměrné konzumace.
Galerie: S alkoholem je život nádherný a všichni jsou šťastní, přátelští a ušlechtilí aneb O čem nás přesvědčuje reklama na alkohol
Zákaz či omezení reklamy na alkohol:
- má relativně vysokou účinnost,
- nízké náklady na zavedení opatření,
- efekt je dostatečně odborně doložen.
Reklama vede prokazatelně ke:
- zvyšování konzumace alkoholu,
- zejména má obrovský dopad na mladé a dospívající,
- u mladých vede ke zvýšení konzumace alkoholu,
- podporuje první nadměrnou konzumaci alkoholu a
- první konzumaci alkoholu.
Zajímavým doporučením je také uvedení kalorické hodnoty na etiketě, která by jistě leckoho přivedla k zamyšlení, protože alkohol má kalorií opravdu hodně. „Energetická hodnota alkoholických nápojů se obecně uvádí na množství 100 ml. Jenže tento údaj je velmi matoucí, protože pivo nepijeme po deckách ani rum na půllitry,“ uvádí v samostatném článku k této problematice agrární analytik Petr Havel. Podívejte se, kolik energie obsahují alkoholické nápoje.
Miliardy na zdravotní náklady
Jsou výše uvedená čísla směrodatná? Autoři studie podotýkají, že vyčíslení nákladů v takto rozsáhlém projektu je velice komplikované. Majoritně vycházeli ze závěrečných zpráv a statistik příslušných institucí, ale i ze zahraniční a místní vědecké literatury. Detaily budou uvedeny v lednu v závěrečné zprávě, kde bude podrobně popsána metodologie a zdroje dat.
Nejjednodušším příkladem může být vyčíslení zdravotních nákladů. „U těch jsme vycházeli z detailních statistik Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra (ZPMV), která nám poskytla data o unikátních pojištěncích u hlavních onemocnění spojených s konzumací alkoholu (celkem dvacet diagnóz),“ uvádí Tomáš Mlčoch. Největší nákladovou položkou bylo nespecifické onemocnění jater, způsobené jak alkoholem, tak i jinými příčinami – například vlivem nadměrné konzumace léků. „Zde je nutné zmínit, že existuje i další diagnóza – specifické poškození jater vlivem alkoholu, které jsme také kalkulovali,“ upřesňuje analytik. U nespecifického onemocnění jater byly vyčísleny náklady na jednoho pojištěnce ve výši 79 tisíc korun, pro celou ZPMV poté 1,045 miliardy korun. Jelikož ZPMV registruje zhruba 12 % všech pojištěnců, celkové náklady v ČR byly vyčísleny na 8,54 miliardy korun. „Z publikované literatury přesně víme, že 40 % nákladů spojených s nespecifickým onemocněním jater je spojeno právě z konzumací alkoholu. Z těchto údajů lze odvodit celkové náklady ve výši 3,42 miliardy korun, které jsou přímo spojené s konzumací alkoholu,“ vysvětluje Mlčoch.
Ve studii se také mimo jiné dočteme, že ostatní položky byly významně složitější. V případě nákladů ztrát produktivity – tedy absence v práci nebo snížené pracovní produktivity na pracovišti – autoři vycházeli z publikovaných dat o rizikovosti konzumentů alkoholu a jejich počtu v ČR. „Následně jsme tato čísla vztáhli na ekonomicky aktivní obyvatelstvo a v souladu s doporučenými postupy Světové zdravotnické organizace (WHO) aplikovali vztah rizikovosti konzumace alkoholu a snížení pracovní produktivity, který byl popsán v zahraniční studii,“ uzavírá Tomáš Mlčoch.
ČLÁNKY DO MAILU