Jak léčily nachlazení naše prababičky: Cibule, med, mléko, majoránka i borové šišky

7. 12. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Zima byla u našich předků poměrně krutá. Žádný vytopený panelák, ale nedostatek obživy a časté strádání o hladu a zimě. Avšak stejně jako i dnes je nejčastěji sužovaly nemoci pramenící z prochlazení a celkového vyčerpání. Jaké přírodní a magické prostředky se k léčbě kdysi používaly?

Mezi typické nemoci před sto a více lety patřily souchotiny, zápaly plic, revma, čtvrtodenní nebo třídenní zimnice, černý kašel, záškrt a samozřejmě i běžná chřipková onemocnění a záněty dýchacích cest. Do vynálezu antibiotik se záněty léčily pouze přírodní cestou. 

Jedním ze základních prostředků proti nachlazení, kašli a chřipce byla cibule. Z té se dal jednak připravit vynikající sirup proti kašli a na odhlenění, jednak se také dávala do horké vody, v níž se doporučovala koupel nohou. Dalším prostředkem kromě bylinkových čajů na průdušky a plíce bylo také mléko, v němž se svařila majoránka. 

Podivné nemoci našich předků. Co vám bylo, když jste měli bělokrevnost nebo psotník? Přečtěte si také:

Podivné nemoci našich předků. Co vám bylo, když jste měli bělokrevnost nebo psotník?

V neposlední řadě se hojně využívalo jezevčí sádlo, které se mazalo na prsa. Pokud nebylo k dispozici, vystačilo sádlo ze psa, které si lidé doma vyráběli sami. Další speciální prostředky jsou uvedeny v Matthioliho herbáři, který u nás přepracoval a sestavil slavný lékař Tadeáš z Hájku.

Sirup z cibule

Sirup z cibule si jednoduše připravíte tak, že cibuli oloupete a nakrájíte nadrobno. Dáte ji do misky a smícháte ideálně s medem, můžete použít také obyčejný cukr. Misku přikryjete pokličkou a necháte ji stát v místnosti. Jakmile cibule pustí šťávu – sladký sirup, užíváte jej po lžičkách. Tento prostředek je vhodný také pro děti a díky sladké chuti jim nijak nevadí, ba právě naopak.

Především je však velice účinný na odhlenění a proti kašli. Jakmile cibule pustí všechnu šťávu a oschne, hned ji vyhoďte, protože v ní už probíhají hnilobné procesy. Připravte si nový sirup, a pokud je potřeba, můžete v léčbě ještě pokračovat.

Cibule pro dezinfekci ovzduší

Jestli necháte na stole pokrájenou cibuli bez pokličky, pravděpodobně ucítíte, jak se její štiplavý pach rozlézá po místnosti. A to je dobře, dochází totiž k dezinfekci ovzduší v domě či bytě, kde se vyskytuje nemocný.

Léčivé účinky rostlin podle živlů a planet. Z čeho vycházeli staří ranhojiči a alchymisté? Přečtěte si také:

Léčivé účinky rostlin podle živlů a planet. Z čeho vycházeli staří ranhojiči a alchymisté?

Kromě cibulového sirupu si tedy ještě připravte cibuli jen tak bez cukru na zvláštní talířek a nechte její éterické látky, aby vám krásně vydezinfikovaly vzduch v místnosti. Cibule se také při zánětech středouší vkládala do ucha, případně ji k tomuto účelu nahradil i stroužek česneku.

Koupel nohou v horké vodě s cibulí

Dalším skvělým využitím cibule je koupel nohou v horké vodě s pokrájenou cibulí. Tento prostředek využívaly naše prababičky takřka při každém onemocnění. Prohřátí a prokrvení nohou pomáhalo na všechny neduhy a počínající nachlazení, ale také na křečové žíly a problémy s krevním oběhem, nebo i proti křečím nohou. K tomuto účelu se využívaly i cibulové slupky. Stačilo vše připravit do lavoru a ponechat nohy v horké vodě co nejdéle.

Petrklíčový čaj s medem

Petrklíčový čaj s medem, to byl základ na všechny nemoci dýchacích cest, obdobně jako třeba podběl, devětsil, sedmikráska, lípa, plicník a další bylinky vhodné na dýchací cesty. Petrklíčů byly kdysi plné louky a tento lahodný čaj už sám o sobě chutnal sladce a po medu. Dnes je prvosenka chráněná a sbírat smíte jen ty petrklíče, které rostou na vaší zahradě.

Léčíte se doma bylinkami?

Mléko svařené s majoránkou

Známým prostředkem našich babiček a prababiček bylo mléko svařené s majoránkou. Popíjení tohoto horkého nápoje mělo zvláštní a specifickou chuť, nádhernou vůni, a hlavně to skvěle fungovalo na nachlazení, kašel, virózy a chřipky. Éterické látky obsažené v majoránce pomáhaly uvolnit hleny z dýchacích cest, ať už se jednalo o rýmu, nebo hleny v krku či na průduškách. 

Před dvěma sty lety se Češi dožívali průměrně 30 let. Na jaké nemoci nejčastěji umírali? Přečtěte si také:

Před dvěma sty lety se Češi dožívali průměrně 30 let. Na jaké nemoci nejčastěji umírali?

Tento nápoj pomáhal i při žaludeční nevolnosti a celkově stimuloval organismus a imunitní systém. Do tohoto nápoje se ještě přidávala pořádná lžíce másla a medu, důležité však bylo pít jej zcela horký. Skvěle slouží při chřipce a podporuje vypocení.

Mléko se samozřejmě nedá doporučit lidem s nesnášenlivostí laktózy nebo alergií na bílkovinu kravského mléka – kasein, přesto jinak lidé nedají na tento recept našich babiček dopustit. Majoránku jako všelék doporučuje také Matthioli ve svém herbáři, a to majoránkovou vodu, majoránkové víno, majoránkový olej, odvar majoránky nebo majoránku s cukrem.

Jezevčí sádlo na prsa

Jezevčí nebo psí sádlo se mazalo na prsa, balilo do šátků, později nejprve igelitu a potom do teplé šály. Důležité bylo při zánětu průdušek a zápalech plic ponechat jezevčí sádlo natřené na hrudníku a zabalené co nejdéle, ideálně přes noc. I když se traduje, že tento prostředek poněkud nevábně zapáchá, nikomu to nevadilo, přednější bylo zdraví.

Kloktání odvaru ze šalvěje

Šalvěj byl jedinečná bylinka na bolení v krku. I když se její vnitřní užívání příliš nedoporučuje, odvar ze šalvěje ke kloktání je jedinečný při angínách a jiných infekcích, spálových angínách, aftech, také při bolestech zubů a dalších potížích v ústech.

Fialkový sirup proti kašli

Prastarým prostředkem uvedeným již v Matthioliho herbáři z 16. století je fialkový sirup z březnových fialek nasbíraných v lese. Tento sirup svařený dohusta s cukrem sloužil jako jedinečný lék na kašel, zimnici, chřipkové stavy, hojně naředěný s vodou se nabízel proti žízni. Pro svou lahodnou chuť a vůni se doporučuje i dětem.

Omanový a lékořicový kořen s cukrem

Proti nachlazení a kašli skvěle pomáhal také omanový nebo lékořicový kořen naložený v cukru.

Echinacea má větší účinky jako reklamní tahák než při léčbě nachlazení Přečtěte si také:

Echinacea má větší účinky jako reklamní tahák než při léčbě nachlazení

Borovicové šišky

I jehličnany měly své využití. Dnes využíváme jejich silice především v aromaterapii, ale pomalu se i vrací léčivá síla smrkových, jedlových a borovicových větviček, které se s oblibou přidávají do mnoha čajových směsí. Skvěle odhleňují a uvolňují dýchací cesty, mají antiseptické vlastnosti a pomáhají i při kašli. V Matthioliho herbáři se velice doporučují mladé zelené jedlové šišky, které se utloukly a svařily ve víně jako vynikající prostředek proti kašli a souchotinám.

Čaj z přesličky při nastuzení ledvin

Naši předkové sahali i po odvaru z přesličky, a to zejména při nastuzení ledvin a zánětu močových cest nebo při ledvinových kamenech. Matthioli ale též uvádí pití přesličky jako lék při kašli a dušnosti.

Magické léčení našich předků

Nemoc se také zaháněla modlitbou anebo zaříkáváním. Z dochovaných pověr se v rámci magického léčení například provádělo to, že se nemoc přenesla do figurky vyrobené z hlíny či ze slámy a ta se spálila nebo zakopala do země. 

Pak se také nemoc napsala na papírek a ten se vložil do vyvrtané díry ve zdravém stromu a zalepil smolou. Zdravý strom pak tuto nemoc z člověka vytáhl. Pomáhaly také různé ochranné amulety, v zimě to bylo hlavně jmelí, které zavěšené v místnosti mělo zajistit ochranu a zdraví celé rodiny po celý rok.

Zdroje: 

Matthioliho herbář

Dr. Šimsa a kol.: Přírodní lékař a domácí léčba (1923)

Autor článku

Externí redaktorka a copywriterka píšící pro webové i tištěné magazíny. Zaměřuje se na oblast zdraví, historie medicíny, psychologie, filozofie, etikoterapie a alternativní medicíny.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).