Fungují Bachovy esence? Možná ve světě Terryho Pratchetta

Jsem velký fanoušek Terryho Pratchetta. Část jeho knih se, jak známo, řadí do cyklů, v nichž vystupují stejné hlavní postavy. Můj oblíbený je ten o čarodějkách z horského království Lancre. Nejradši z něj mám Soudné sestry, kde vystupuje Bábi Zlopočasná, Magráta Česneková a Stařenka Oggová. Všechny tři dámy se často hašteří a nemohou se navzájem vystát. Různí se svým přístupem jak k čarodějnické profesi, tak k životu všeobecně. Důležitá povinnost vesnické čarodějky je léčit lidi. Zvlášť Bábi a Magráta ji pojímají odlišně.

Autor: Isifa.cz

Bachovy esence – magický lektvar ze Zeměplochy, nebo účinný přípravek?

Magráta je mladá čarodějnice, která se navíc učila u staré Dobračky Sejkonopné, budižjizemělehká. Ta byla zaměřená výzkumně – její kouzla se opírala o rostlinoznalectví a poznatky získané experimenty. Všechno si pečlivě zapisovala. Magráta její zvyky převzala, společně s vírou v nejrůznější tajemné rituály.

Bábi se opírá o opačný přístup. Místo aby se trmácela po ránu v lese a trhala bylinky, dá lidem lahvičku obarvené vody s nálepkou Vílí svit nebo Kozí dech a prohlásí, že jim pomůže. V knihách o Zeměploše funguje obojí.

Žiju ve světě, který je kulatý a obíhá kolem Slunce, místo aby byl placatý jako obrovská pizza a plul vesmírem na zádech obrovské želvy. Proto dávám, co se týče léčby zdravotních obtíží, přednost spíš lidem Magrátina ražení než Bábina. Bachovy kapky představují hybrid obou přístupů. Z pohledu chemie se jedná o obarvenou vodu, nebo ještě spíš jen vodu. Z pohledu magie jde o přípravek vyrobený za pomoci složitého rituálu. Východisko léčby odpovídá spíš Bábi než Magrátě. Až na to, že nejsme v knize od Terryho Pratchetta.

Naředěným vřesem proti hloubavosti

Edward Bach svou metodu představil světu na konci třetího desetiletí minulého století. Na první pohled připomíná homeopatii. Rostlinné výtažky jsou v zázračných kapkách podle jeho receptu naředěny až v poměru jedna ku dvěma stům čtyřiceti. Navíc se před použitím dále ředí. Princip fungování má však být jiný. Souvisí s učením Bachova současníka, Carla Gustava Junga. Kdo od něj něco četl, asi se nepodiví. Jungovy texty nevynikají srozumitelností ani jednoznačností, z čehož plyne, že se dají dávat do souvislosti téměř s čímkoliv.

Nemoci jsou podle Bachova systému výsledkem nevyřešených psychických konfliktů. Ty způsobují nedostatek harmonie, projevující se porušením funkce vaší fyzické schránky. Květinová terapie rozlišuje třicet osm negativních duševních stavů. Každému z nich přiřazuje léčivý rostlinný výtažek. Jiří Heřt uvádí v knize Alternativní medicína a léčitelství například vřes u přílišné hloubavosti, buk proti aroganci a zimolez proti pesimismu. Správné kapky vám vybere buďto školený bachovský terapeut, nebo si je můžete koupit sami.

Moc rostlin nad negativními emocemi odvodil Edward Bach intuitivně. Když zažíval některý z nepříjemných duševních stavů, vydal se přikládat ruce k býlí. Pokud se pocit nad nějakou kytkou zmírnil, identifikoval ji jako příslušnou léčivku. Na začátku používal jako základ kapek rosu z jejich listů a květů, prosvícenou ranním sluncem. Později začal rostliny ve sluncem ozářené vodě máčet, nebo dokonce vařit. Výtažek se dál mísí s brandy či etanolem a drasticky ředí. Podstata působení nemá být chemická, nýbrž duchovní.

Neviditelná energie a tajemné vibrace

O jiném než chemickém východisku fungování květinové léčby mluví i bachovská poradkyně Jana Holická. Provozuje obchod a přednáškové a poradenské centrum Johanka na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Princip je dle jejích slov „vibrační“. Během přípravy přejdou vibrace ze slunečního světla do rostlinného extraktu, se kterým se dále pracuje. Otázku, co ve vodě a slunečním světlu vibruje, neuměla přesně zodpovědět. Bachovští terapeuti, ani Edward Bach sám, se podstatou vibrací dle jejích slov nikdy nezabývali.

Vibrují prý všechny živé organizmy. Vyrozuměl jsem, že se jedná o jakési obecné vibrace, nemající nic společného s vlnovou podstatou hmoty, jak ji popisuje kvantová fyzika. Paní Holická mi aspoň potvrdila psychosomatickou bázi působení Bachových kapek. Psychické obtíže podle ní způsobují obtíže fyzické. Jako příklad uvedla bolesti žlučníku, které jsou způsobeny hněvem. Pokud se člověk zbaví hněvu, „zlepší se mu i ten žlučník.“ S kapkami pracuje už přes deset let. Dle její zkušenosti lidem pomáhají.

Stejného názoru ohledně původu veškerých neduhů je i homeopatka a bachovská terapeutka Hana Červenková, rovněž z Českých Budějovic. Každá nemoc má prý „původ v duši“. Klienti k ní chodí s nejrůznějšími problémy, s každým se baví půl hodiny až hodinu, a pak mu navrhne léčbu. Ohledně principu působení byla o něco konkrétnější. Každá rostlina má prý svou specifickou energii, která se za pomoci slunečního světla „vyzáří do vody“. Energie je neviditelná a pokud ví, neexistují k jejímu měření žádné přístroje.

Její projevy však, podle paní Červenkové, dokázal zaregistrovat Japonec Masaru Emoto. Ten tvrdí, že stav lidské mysli může ovlivnit strukturu krystalu vody. Dokazuje to experimentem. Vzal dvě ampule s destilovanou vodou. Jedné opakoval slovo „láska“, druhé „nenávist“, nechal obě zmrznout a prohlédl si ledové krystaly, které se utvořily. Krystal s láskou byl krásný, kdežto krystal s nenávistí ošklivý.

Jeho práce je nepříliš překvapivě odsuzována jako pavěda. Člověku, který se snaží nahlédnout do uvažování zastánců Bachových kapek, ale může být užitečná. Mezi oběma koncepty vskutku existuje podobnost. Princip fungování by nebyl důležitý, pokud by rostlinné lektvary fungovaly. Existují o tom nějaké doklady?

Co ukázaly studie? Škoda brandy

Už zmíněný Jiří Heřt píše o čtyřech klinických studiích, z nichž dvě prý prokázaly určitý efekt Bachových kapek u depresí a poporodních bolestí. Podle Jiřího Heřta však nebyly zorganizovány správným způsobem, a proto nejsou směrodatné. Víc prací našel další známý odborník na alternativní medicínu Edzard Ernst. Ernst vystudoval lékařství. Na začátku kariéry byl zastáncem alternativní medicíny. Dokonce pracoval v homeopatické nemocnici. V poslední době se ale soustředí na hledání objektivních důkazů její účinnosti.

Seriál: TAJEMSTVÍ HOMEOPATIE aneb léčba, která budí emoce

V případě Bachových kapek se mu podařilo najít sedm studií. Autoři všech, až na jednu, srovnávali účinnost lektvaru s placebem, přípravkem, který vypadá a chutná stejně, ale neobsahuje to, co by mělo působit léčebný efekt. Jediná práce, v níž vyšly esence jako účinné, je právě ta bez placeba. Popisuje podání kapek těhotným ženám, které měly po termínu porodu. Studie se účastnilo celkem čtyřiadvacet žen. Polovina dostávala esence i běžné léky, polovina jen běžné léky. Uživatelky kapek jich potřebovaly méně.

Autoři zbylých šesti pokusů už porovnávali účinky kapek s účinky placeba. Nezaznamenali žádný rozdíl. Bachovy lektvary nepůsobí proti úzkosti studentů ze zkoušek, ani hyperkinetické poruše u dětí (ADHD). Nepomohly zmírnit obavy chirurgických pacientů ani uměle vyvolaný stres u dobrovolníků v laboratorních podmínkách.

Z pohledu vystudovaného přírodozpytce na tom není nic divného. Účinky kapek se neliší od placeba, protože se o placebo jedná. Neobsahují dost jakékoliv účinné látky na to, aby se mohla nějak projevit. Dokonce ani po té brandy v nich nezbude ani stopa. Škoda jí.