Ty klasické bačkory mi zas tak skvělé nepřipadají. Rychle se rozpadají a dítěti se v tom potí noha, a to velmi, kolikrát byly doslova mokré.
Já se však ozývám hlavě z jiného důvodu: jak to máme my rodiče ohlídat, když do té školy nesmíme ani vstoupit? Zažila jsem ještě dva či tři roky, kdy jsme si dítě mohli vyzvedávat u dveří družiny a být i v šatně. Potom šlo sledovat jak stav přezůvek, tak i občas pohledat ztracené oblečení, odepnuté kapuce, případně zkontrolovat stav cvičebního úboru a vzít ho přeprat apod.. Jenže tento šílený stát nezavírá vraždící psychopaty, ale raději zamkne děti do škol a jako k psychopatům se chová k rodičům. Samozřejmě se snažíme tlačit na potomky, ať si to trochu hlídají a podávají domů informace, ale kdo má syny, potvrdí, že tohle jde dost mimo ně.
No tak to je to nejmenší. Stav školních bot kontroluji pravidelně při třídních schůzkách. Takže 3x do roka. I když máme výhodu v tom, že ve škole nejsou klasické šatny, jako za nás, ale každý žák má svou skříňku, která je kousek od třídy, takže se tam bez problému dostanu.
Pokud to u vás takto nejde, co třeba se s potomkem domluvit, ať přezůvky donese jednou za čas domů.