Dechový test se používá při podezřeních na vícero diagnóz. Kromě bakteriálního přerůstání (SIBO), při kterém se bakterie z tlustého střeva přestěhují do tenkého, kde následně způsobují potíže, je to například laktózová nebo fruktózová intolerance nebo přítomnost Helicobacter pylori v trávicím traktu. Zjistit se dá i to, jak člověk tráví tuky.
Co se dozvíte v článku
„Dechové testy umí odhalit příčinu řady potíží trávicího traktu, a to způsobem, který je pro pacienty příjemnější než vyšetření endoskopické. To ale nikdy zcela nenahradí, protože při měření z dechu nelze odebrat vzorek sliznice. V některých případech jsou však testy z dechu nenahraditelné,“ řekla Zdislava Vaníčková z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN v Praze.
Dechový test odhalí bakterie ve střevě
„Protože příznaky jsou lehce zaměnitelné s jiným onemocněním trávicího traktu, lidé obvykle projdou kompletním vyšetřením včetně gastroskopie a kolonoskopie, kde se však nic nezjistí. Oni se pak trápí dále nebo odcházejí s jinou diagnózou. Jejich kvalita života se snižuje, v extrémních případech nemoci dokonce potraviny procházejí tenkým střevem tak rychle, že si tělo nestíhá brát potřebné živiny a nemocný hubne a chátrá,“ vysvětlila lékařka důvody, proč se vyplatí po této nemoci pátrat.
Protože tenké střevo je 4,5 metru dlouhé, je těžké v něm nemoc objevit s pomocí klasické endoskopie. „Lze odebrat tekutinu z počátku tenkého střeva a pokusit se o mikrobiologickou kultivaci nebo provést test s cílem zjistit zastoupení bakterií. Vyšetření však neřekne nic o funkci ani o místě, kde k bakteriálnímu přerůstání dochází. Když se bakterie skrývají například uprostřed nebo v dolním konci střeva, nemusí se na to endoskopicky přijít. Dechový test, zvláště když je komplexní – vodíkový i metanový –, umí odhalit nemoc, ať už se skrývá kdekoli,“ popsala Vaníčková.
Přemnožené bakterie totiž vypouští plyny a ty se krví dostávají do plic – dechový přístroj je tak umí zachytit a změřit.
„Zdravotní pojišťovny dosud hradí měření vodíku, ten vypouští asi půlka přemnožených bakterií, ale ta druhá produkuje metan. Proto potřebujeme hradit i toto měření, abychom je mohli provést komplexně,“ pokračovala Vaníčková s tím, že jde o jedinou spolehlivou diagnostickou metodu dané nemoci a vyšetření nemá plnohodnotnou alternativu.
V současné době mohou pacienti vyšetření podstoupit pouze ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a právě v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Zapotřebí by bylo ale alespoň pět takových center.
VFN získala analyzátor díky grantu
„My používáme analyzátor, který byl zakoupen v rámci grantového projektu. Hradíme tedy jen servis a cenu substrátů, cenu plastových vaků a personál. Nemusíme v uvozovkách splácet úvodní investici do přístroje. Za současných podmínek si nikdo takový analyzátor do své laboratoře nebo na své oddělení nekoupí, protože by se v době jeho očekávané životnosti, to je nějakých deset až dvanáct let, ta vstupní investice ani nevrátila. Pokud ale vyšetření bude nasmlouváno tak, jak ho navrhujeme, počítáme s návratností investice do přístroje asi tak v polovině jeho životnosti. Nebude to tedy metoda vyloženě výdělečná, ale pro většinu pracovišť by neměla být ani prodělečná,“ popsala pro Vitalia.cz Vaníčková.
Testy s měřením vodíku a metanu doporučuje i evropská gastroenterologická společnost. Zatímco v současné době objeví lékaři tuto chorobu u řádově desítek pacientů ročně, v ČR jí trpí stovky lidí.
Nyní se čeká na vyjádření pojišťoven
„Jsme nyní v bodu zlomu. Jako biochemická společnost jsme podali návrh na nový kód na hrazení pojišťovnou, kde požadujeme, aby bylo současně hrazeno měření vodíku, metanu a oxidu uhličitého, který nám slouží jako normalizační plyn a zvyšuje výpovědní hodnotu daného vyšetření. Připomínkové řízení u pojišťovny ještě pořád běží, nicméně jsme optimističtí a uvidíme, jestli se v lednovém sazebníku toto vyšetření objeví,“ vysvětlila Vaníčková.
Pokud pojišťovny návrh schválí, musí u nich jednotlivá zařízení dechové testy nasmlouvat, což zabere dalších několik měsíců. „Očekávala bych, že hrazené by je nemocnice mohly mít od července, pravděpodobně ne o moc dříve, protože i nemocnice většinou nasmlouvávají vyšetření po jednotlivých čtvrtletích,“ doplnila lékařka.
Dýchá se do plastového vaku
Pokud pacienta čeká dechový test, musí se předem objednat do laboratoře. Následně přichází na lačno, ráno může pít jen čistou vodu a nesmí kouřit. Také vynechává většinu léků, aby žaludek a tenké střevo byly opravdu prázdné a co nejlépe připravené na vyšetření.
V laboratoři pak pacient dýchá do plastového vaku a v dechu se následně měří koncentrace vodíku, metanu a oxidu uhličitého. „Měříme vždy vstupní, bazální, koncentraci, tzn. koncentraci před podáním testovací látky. Potom podáme testovací látku, typicky běžný cukr – glukózu, laktózu nebo fruktózu. Pacient má 15 minut na to, aby nápoj o objemu přibližně půl litru vypil, a poté každých 15 minut znovu dýchá do plastového vaku,“ uvedla lékařka s tím, že vyšetření celkově trvá tři až čtyři hodiny. Výsledky jsou známé asi do půl hodiny po posledním odběru.
Pokud u člověka s podezřením na bakteriální přerůstání dechový test vyjde pozitivní, následuje léčba antibiotiky. „Když SIBO odhalíme a nasadíme správná antibiotika, 6 z 10 pacientů se uzdraví hned v prvním kole léčby. Zcela se vyléčí 19 z 20 nemocných,“ sdělila Vaníčková.
Na testy posílají i alergologové
Ne každé měření z dechu ale končí antibiotickou terapií. Do laboratoře totiž své pacienty posílají často také alergologové a imunologové. V takových případech jde o zjišťování laktózové nebo fruktózové intolerance, kdy se pacient dozvídá, že dané množství mléčného či ovocného cukru už jeho střevo nedokáže zpracovat, a tudíž že právě tento cukr je příčinou jeho obtíží – většinou opět bolestí břicha nebo průjmu.
„Občas i u těchto pacientů odhalíme mimochodem i bakteriální přerůstání, které často je tím prvním, byť často skrytým původcem jejich obtíží. SIBO se totiž nemusí nutně projevit v největší míře jako typické bolesti či průjmy. Může jít také o celkovou únavu, únavový syndrom, nebo takové netypické povšechné stesky, které pacienty přivedou ne ke gastroenterologovi, ale alergologovi nebo imunologovi,“ poznamenala Vaníčková.
Dechové testy se dobře uplatňují také při zjišťování přítomnosti infekce Helicobacter pylori, která narušuje sliznici žaludku a může způsobit později závažné problémy. Podle Vaníčkové je ideální tyto testy použít při kontrole po léčbě H. pylori u nekomplikovaných případů.
Z testů z dechu také profitují například pacienti s Parkinsonovou nemocí nebo mentálně postižení, u nichž je provedení endoskopického vyšetření obtížné.
ČLÁNKY DO MAILU